Jak jsme pozorovali úplné zatmění Slunce

Konečně nadešel dlouho očekávaný den, o kterém se tolik psalo, vysílalo a mluvilo. Do pásu totality odcestovaly snad milióny pozorovatelů, aby na vlastní oči viděly tento jedinečný úkaz po dlouhé době také v Evropě. Bylo možné vybrat si místo na pozorování tohoto jevu. Buď zůstat doma a spokojit se s částečným zatměním Slunce v rozmezích 95–98 % nebo vyjet k pozorování do oblasti pásu totality. To znamenalo nejblíže na jih do Německa, Rakouska či Maďarska.

Skupina letovických nadšenců – pozorovatelů – odcestovala ve třech osobních automobilech do sousedního Rakouska. Každé auto jelo po vlastní ose již 10. 8. s tím, že se všichni sejdeme Kremsmunsteru pod Lincem 11. 8. dopoledne, v blízkosti místního kláštera s hvězdárnou. Jedna skupina přenocovala v Linci, druhá v Zeltwegu. Po shlédnutí překrásné rakouské přírody s několika zastávkami na památných místech (Melk, Mariazell), jsme zdárně dorazili na smluvené místo a hned se připravili k vlastnímu pozorování zatmění. Naše pozorovací místo se nalézalo na pěkném a rovném prostranství v objektu kláštera nedaleko parkoviště a hvězdárny. Bylo nutné připravit stolek, přístroje, potřeby pro záznamy, tmavá skla a fólie pro tlumení účinků slunečního záření. Nechyběly fotoaparáty, videokamery, stínítko a nezbytné časové údaje průběhu zatmění platné pro pozorovací místo. Tyto údaje jsem obdržel při krátkém setkání s ředitelem hvězdárny P. Amandem Kramlem, který o našem příjezdu předem věděl. Zatmění jsme pozorovali pomocí triedru 8 × 30 opatřeného fóliemi a malého astronomického dalekohledu zn. Meopta, nepřímo projekcí na stínítko. Rovněž se uplatnilo svařovací sklo č. 13.

Kolem nás bylo mnoho pozorovatelů – amatérů. Podle jejich slovního projevu jsme usuzovali na mezinárodní účast. Někteří s námi navázali konverzaci a dívali se naším triedrem i přes sklíčko na Slunce. Zároveň jsme prováděli grafický záznam stavu zatmění po 10 min. intervalech. Když začal první kontakt v 11 h 20 min 16 s, ještě jsme Slunce viděli, ale od západu se nezadržitelně blížil mrak, který nevěštil nic dobrého, spíše déšť. Zkazí nám ten nejkrásnější pohled na Slunce? Z počátku byl mrak potrhaný, oblačnost řídká, takže střídavě zakrývala a odkrývala Slunce, do kterého se nezadržitelně zakusoval tmavý měsíční kotouč. Tento stav trval až do pravého poledne, ale v dalších minutách nás oblačnost neúprosně odřízla od pohledu na zakryté Slunce svjedinečnou ozdobou – sluneční koronou. Navzdory všemu našemu úsilí jsme museli kapitulovat. Jen smutně jsme hleděli na obrovskou modrou průrvu mezi mraky nad jihozápadním obzorem. Ve 12 h 41 min 43 s při 2. kontaktu se náhle prudce setmělo a po dobu 2 min 3 s tento stav trval. Zatmění okolí ještě znásoboval oblak, který však během několika minut ustoupil a my jsme v jeho průrvě spatřili Slunce zakryté Měsícem těsně po 3. kontaktu ve 12 h 43 min 48 s. Grafický záznam pokračoval zároveň s dozníváním zklamání, že jsme tu hlavní fázi neviděli. A tak jsme si alespoň řekli, že počkáme na další úplné zatmění Slunce: “Vždyť do roku 2135 to rychle uteče!” Po 3. kontaktu se rychle rozednilo a pozorování se záznamem průběhu zatmění pokračovalo dále do 4. kontaktu ve 14 h 5 min 41 s.

Zatmění Slunce definitivně skončilo. Následoval úklid pomůcek a návštěva benediktinského klášterního chrámu v Kremsmunsteru s nepředstavitelně bohatou překrásnou štukatérskou výzdobou. Také vynechat prohlídku 55 m vysoké budovy hvězdárny by bylo neodpustitelnou chybou. Ředitel P. A. Kraml nás ochotně provedl objektem hvězdárny a ukázal historické astronomické přístroje a starší refraktor. Na této hvězdárně mají unikátní přístroj – na 1 mm tenkém a 52 m dlouhém ocelovém drátu visící závaží o hmotnosti 1 kg. Tato soustava tvoří kyvadlo, které slouží k měření gravitační síly avodchylek při otáčení Země. Pohyb kyvadla se sleduje na televizní obrazovce. Dále se zde věnují klimatologii a meteorologii. Ještě následovala prohlídka rozsáhlých historických sbírek kláštera, včetně sbírky vycpaných zvířat a ptáků. Pohledem na město, krásné hornaté okolí a věže klášterního chrámu, vše zalité Sluncem, jsme se rozloučili s naším pozorovacím místem, které mnoho slibovalo, ukázalo, ale nakonec trochu zklamalo.

Při každé takové akci je třeba počítat s kladnou i zápornou eventualitou. Trochu závidíme těm, kteří pozorovali úplné zatmění Slunce na Balatonu, ale zase jsme byli úspěšnější než pozorovatelé v Praze či v Mnichově. Alespoň na nás dopadl plný stín Měsíce, byť přefiltrovaný přes mraky, zatímco na ty, kteří zůstali doma, dopadl jen měsíční polostín.

Jaroslav Chloupek