Astronomické katalogy na síti

Když se řekne katalog, většina astronomů si představí knihu – přičemž knihu může představovat několik (desítek) svazků. Do nedávné minulosti tomu tak určitě bylo; dnes už se ovšem katalogy nevydávají na papíře, ale na CD-ROMech (případně DVD a dalších velkokapacitních mediích). Protože internet je dnes schopen přenášet i velká množství dat, vzniklo v poslední době také mnoho „on-line“ katalogů.

Katalog je ovšem velmi nepřesné slovo; dnes není problém na síti najít od katalogů hvězd přes katalogy galaxií, shluků hvězd, těles sluneční soustavy, HII oblastí, extraterestrických planet, pulsarů, kvasarů, černých děr (tedy kandidátů na černé díry) po katalogy umělých vesmírných těles.

Pro začátek práce s astronomickými katalogy se jeví jako nejvhodnější dvě stránky. Jednak je to stránka společného vědeckého archivu Evropské jižní observatoře (ESO) a Evropského koordinačního centra vesmírného teleskopu (ST-ECF), kterou najdete na adrese http://archive.eso.org, a která umožňuje velmi přehledný přístup k nejznámějším (a zároveň vesměs k nejobsažnějším) astronomickým katalogům.

Mezi ně bezesporu patří Guide Star Catalog, který byl vytvořen k navádění Hubblova kosmického dalekohledu (HST) a který obsahuje téměř 19 milionů objektů s větší jasností než je šestnáctá magnituda (GSC katalog byl původně vydán řídicím střediskem HST (STScI) na dvou CD-ROMech, archiv ESO poskytuje obraz těchto dvou disků). Dalším opravdu velkým katalogem je Katalog astrometrických standardů Námořní observatoře Spojených Států (USNO-A). Jeho první verze obsahuje 488 006 860 světelných zdrojů převážně z fotografických desek přehlídky Palomarské hvězdárny. V současnosti již existuje druhá verze tohoto katalogu, která ovšem ještě není zpřístupněna online, prodává se na několika DVD nosičích. Obě tyto základní databáze (GSC, USNO-A) jsou zpravidla využívány i dalšími internetovými katalogy.

Již ne tolik přítulná pro začínající uživatele, ale určitě ještě obsáhlejší je stránka francouzského Centra pro astronomická data (CDS) ve Štrasburku. Tu nalezneme na adrese http://cdsweb.u-strasbg.fr. Na ní najdeme tři základní astronomické on-line vyhledávací systémy – Aladin, Simbad a VizieR, které se navzájem vhodně doplňují.

VizieR (http://vizier.u-strasbg.fr) je nejrozsáhlejším a často aktualizovaným seznamem všech astronomických katalogů dostupných na síti – a co je podstatné – dostupných velmi snadno prostřednictvím VizieRu. K počátku března roku 2000 VizieR zpřístupňuje přes 2500 nejrůznějších katalogů, které může vyhledávat buď podle jména, anebo podle oblasti našeho zájmu (typ objektu – např. proměnné hvězdy, kvasary, magnetická pole,...; spektrální obor – rádio, vizuální, infra,...; data z vybrané družice – COBE, Hipparcos, ROSAT,...). Způsoby vyhledávání lze pochopitelně libovolně kombinovat. Spíše jako kuriozitku lze zmínit i vyhledávání v mapce klíčových slov, v jejichž okolí je různými barvami vyznačena hustota katalogů dotýkajících se daného slova.

Simbad (http://simbad.u-strasbg.fr) obsahuje rozličné názvy, základní data a bibliografii pro téměř tři milióny astronomických objektů mimo sluneční soustavu. Jeho zásadní nevýhodou pro nás je, že se jedná o placenou službu, dostupnou až po registraci. Simbadu tak vlastně využíváme jen nepřímo ve službě Aladin, která (a nejenom – i další astronomické katalogy a databáze na síti tak činí) ze Simbadu získává informace nejčastěji o alternativních názvech a základních parametrech nalezených objektů.

Možná nejužitečnější službou je pak Aladin (http://aladin.u-strasbg.fr), což je interaktivní atlas hvězdné oblohy, který umožňuje zobrazení digitálních obrázků dané části oblohy. Jednotlivé snímky oblohy pocházejí z Digitální přehlídky oblohy, kterou z fotografických desek za zhruba posledních 30 let naskenovala skupina z ST-ECF (přehlídky jsou dvě, rozdíl je v hustotě skenovacího rastru, viz http://archive.eso.org/dss/eso-dss.html). Doplňkem této přehlídky jsou obrázky z Evropské jižní observatoře s vyšším rozlišením, které jsou však soustředěny v okolí zajímavých oblastí jižní oblohy. Zajímavé je to, že projekt Aladin umožňuje skládání (vlastně jakési "vrstvení") dat z astronomických katalogů a z dalších datových zdrojů uživatele, navíc ještě s možností propojení s informacemi z databází Simbad a VizieR, samozřejmě pro všechny identifikované objekty v zadaném hvězdném poli. Základní ideou projektu je poskytnout pohled na část oblohy ve všech spektrálních oborech, což může být velmi užitečné při hledání protějšků na jiných vlnových délkách (např. v poslední době často zmiňované hledání optických protějšků záblesků gama-záření). Velkou výhodou tohoto přístupu jsou také možnosti jednoduše porovnávat nově získaná data se standardními katalogy, připravovat další pozorování, případně posuzovat kvalitu pořízených dat.

V běžných prohlížečích je tento přístup realizován použitím jazyka Java, které (bohužel) není úplně bezproblémové, nicméně s dalším vývojem softwaru se zřejmě zlepší, navíc, pokud jazyk Java nepodporujete, můžete použít i obyčejné WWW rozhraní, díky němuž získáte obrázek podle svých voleb.

Neexistují samozřejmě jenom takové velké databáze, které v sobě zahrnují objekty, které patří do několika katalogů. Specializovaných katalogů jsou tisíce (možná desetitisíce); není vždy úplně jednoduché se v nich vyznat. Zpravidla slouží pouze určitému okruhu uživatelů, kteří v daném oboru bádají. Velmi dobrý přehledový seznam takovýchto katalogů (vlastně jakýsi katalog katalogů) najdete na adrese Centra pro data a archivy (DAC) http://www.cv.nrao.edu/fits/www/yp_center.html. Další taková přehledová stránka je k nalezení na http://cats.sao.ru/doc/CATS_list.html. Poslední velká (a důležitá) stránka je stránka Centra pro astronomická data americké NASA http://adc. gsfc.nasa.gov.

Nakonec jen zmínka o mezi amatérskými astronomy zřejmě nejpoužívanějším katalogu – totiž Messierově. I ten můžete najít na síti na stránkách organizace SEDS, a sice na http://www.seds.org/ messier/. V pravém slova smyslu to vlastně není katalog, spíše stránka věnovaná objektům, které v Messierově katalogu jsou. U každého objektu najdete krom základních údajů i popis objektu z hlediska dnešních znalostí (např. jsou zde i nejnovější informace o odhadech stáří hvězdokup apod.); samozřejmě nechybí ani obrázky – obrazová galerie se postupně rozrůstá, máte-li hezké snímky některého z objektů, můžete přispět také.

Velký rozvoj elektroniky v posledních desetiletích umožnil díky zvýšení kapacit archivních medií a zároveň rychlejšímu přístupu k nim zpracovat velké množství dat a učinit je snadno přístupnými pro všechny uživatele internetu. To samozřejmě vyžadovalo vytvoření komunikačních a datových standardů, což, jak se nakonec ukázalo, prospělo nejen astronomům (potažmo všem badatelům), ale především samotnému Internetu. To samozřejmě neznamená, že by všechny problémy byly vyřešeny; objem experimentálních (nezpracovaných) dat neustále roste, což nutně bude vyžadovat ještě další zlepšení (možná i podstatné změny) v přístupu k databázím a katalogům.

Tolik tedy prozatím o katalozích a databázích astronomických objektů. S tímto tématem velmi blízce souvisí tematika přehlídek (v poslední době digitalizovaných nebo přímo digitálních) oblohy; té se budeme věnovat v některém z dalších článků této rubriky.

David Ondřich a Michael Prouza