Štěstí přeje připraveným

JPEG 1759x1185 (274kB)
Takovouhle stopu po sobě zanechal nejjasnější bolid pozorovaný vloni 18. listopadu.
Foto Jiří Kubánek (obj. f = 58 mm)

Amatérské ozorování meteorů je sice vždy krásná a vzrušující činnost, plná překvapení a zvratů, avšak mnoho amatérů si dnes pokládá otázku, zda to v dnešní době má ještě smysl. Odpovídám jednoznačně: má! O data od individuálních vizuálních pozorovatelů je stále živý zájem. Důvod je prostý: meteory jsou jevy v zemské atmosféře, pozorovatelné z každého místa trochu jinak, a tak je hustota pozorovacích stanovišť kterou mohou amatérští pozorovatelé dohromady poskytnout k jejich studiu nedocenitelná. Chce to však trochu víc, než se jen kochat nádhernou tohoto přírodního úkazu; aby mělo pozorování svůj smysl je vždy nutný pečlivý a přesný záznam, včas odeslaný některé z organizací koordinujících jejich zpracování.

Jednou z takových instucí je Mezinárodní meteorická organizace (IMO), na jejíchž webových stránkách (www.imo.net) naleznete (v angličtině) celou řadu rad a návodů k pozorování a jeho zpracování a také formulář, jehož prostřednictvím můžete zasílat svá data. Dlouhá tradice vizuálních pozorování v rámci IMO slibuje, že korektně zaslané pozorování nezůstane nikde "v šuplíku".

Přestože si oficiální návod ke sledování meteorů můžete přečíst na výše uvedených stránkách, chtěl bych (jakožto aktivní pozorovatel) také přispět několika drobnými (a doufám, že i dobrými radami):

Prvník krokem je výběr pozorovacího stanoviště: podzim je na našem území obvykle charakteristický nevlídným počasím, avšak je několik možností, jak s jeho nepřízní bojovat. Ti majetnější mohou odjet např. do Španělska (kam pořádá expedice např. AsÚ Akademie věd), kde bývá tou dobou poměrně hezky, ti méně majetní pak alespoň na naše hory, které jsou často nad vrstvou nízké oblačnosti pokrývající nížiny (nepřechází-li zrovna jako vloni přes naše území frontální systém). Dobrodružné povahy se pak mohou mobilně přesouvat podle aktuální povětrnostní situace (na stránkách ČHMÚ – www.chmi.cz – jsou obvykle v období kolem Leonid zpřístupněny podrobné – jinak placené – snímky z meteorologického satelitu METEOSAT). Obecně je ale vhodné pozorovat někde za městem, daleko od rušivých světelnch zdrojů (což letos není tak důležité, protože dostatek světla obstará Měsíc hned u radiantu).

Následuje výběr pozorovacího času. Leonidy, jakožto roj stále ještě poměrně nevyzpytatelný, by měly být sledovány po celou dobu viditelnosti, což v jejich případě znamená od východu radiantu (u nás před jedenáctou hodinou) do svítání (kolem páté; vzhledem k pozdní době přepovězeného maxima co nejdéle). Avšak je třeba si uvědomit, že počet skutečně pozorovatelných meteorů se rovná ZHR krát sinus výšky radiantu, takže teprve hodinu po jeho východu se roj začíná projevovat.

Pak už jen stačí usednout (nedoporučuji ulehnout, protože bez teplého spacáku je v listopadu dost zima a s teplým spacákem se tak dobře usíná...) a sledovat oblohu. Je třeba si zapomatovat polohu radiantu (kvůli určení rojové příslušnosti), avšak není vhodné se dívat přímo do něj; samotný pozorovatel by měl hledět asi 20 až 30 stupňů od něj, skupina si pak může např. rozdělit jednostlivé světové strany (avšak záznamy musí zůstat stále individuální!).

Každý spatřený meteor je pak třeba zapsat, společně s údajem o přibližné jasnosti, rojové příslušnosti a popřípadě dalších průvodních jevech. Přesný čas průletu každého jednotlivého meteoru však není nijak zvlášť důležitý (nejdená-li se o jasný bolid), do formuláře se nakonec stejně zapisují jen celkové počty úkazů za určitý časový úsek. Pozorovací čas se doporučuje rozdělit na kratší úseky s přestávkami kvůli udržení pozornosti.

Záznamy je možné namlouvat na diktafon, ale dostupnější je jednoduché psaní na papír. Pak je ovšem potřeba pevná podložka, měkká obyčejná tužka (vše ostatní když navlhne, či přijde do kontaktu se sněhem, přestává psát) a červené neoslňující světlo. Hodí se přesné hodinky kvůli stanovení začátků a konců pozorování.

JPEG 876x590 (31kB)
Původce Leonid, kometa 55P/Temple-Tuttle fotografovaná v Koperníkově kopuli na Kleti 57cm reflektorem.
Foto Jiři Kubánek

Horlivý pozorovatel ale nesmí zapomínat ani na své vlastní pohodlí – je možné, že na horách již bude dost sněhu, a obecně se dá přepodkládat, že v noci bude mrznout, takže mnoho vrstev teplého oblečení je životní nutností. Hodí se zázemí v podobě vlastního domu, ubytovacího zařízení, či alespoň osobního automobilu. Podle IMO je zcela zakázán alkohol a nedoporučují se teplé nápoje, avšak asi málokdo odolá pokušení dát si alespoň teplý čaj.

Druhý den pak nezbývá, než se trochu vyspat a výsledky co nejrychleji zaslat třeba IMO, nebo některé jiné podobné organizaci. Přeji nám všem tentokráte dobré počasí a krásný zážitek pod hvězdným nebem.

Jan Verfl