Leonidy 2000

Počasí během letošních Leonid opět, tak jak se tomu v posledních letech již stalo zvykem, nezklamalo, takže po obě dvě významné noci – před a po novém státním svátku – bylo opět nad většinou území České republiky (až na několik víceméně sporadických děr v oblačnosti, jimiž někteří pozorovatelé spatřili vesměs mizivý počet jasnějších meteorů) zataženo, místy s deštěm, na horách se slabým sněžením. Vyjasnění od západu přišlo až v ranních hodinách 18. listopadu, bohužel už za denního světla; v noci na 19. pak již bylo na většině stanovišť, z nichž mám zprávy, velmi pěkné počasí, avšak aktivita roje byla v tu dobu již nevýznamná.

Počasí se naštěsí nechová tak krkavčím způsobem ke všem pozorovatelům na světě, takže si můžeme říci, jak letošní Leonidy proběhly a alespoň si představit, jak by mohly vypadat na jasné obloze.

Podle aktuálních zpráv International Meteoric Organization byly letošní předpovědi na základně metody pánů Ashtera a McNaughta opět poměrně přesné. První výrazné maximum se objevilo 18. listopadu kolem tři čtvrtě na čtyři světového času, což je v dobré shodě s předpovědí na 3:44 UT (přesné určení pozorovaného času maxima je tentokrát ale mnohem obtížnější než vloni kvůli jeho poměrně plochému profilu); maximální ZHR (zenitová hodinová frekvence) dosáhla asi 300 meteorů za hodinu, již několik hodin předtím se však pohyboval vysoko nad 100 met./hod

Toto první maximum ani nestačilo skončit a už nastalo druhé, o síle 450 met./hod, s vrcholem podle vizuálních dat ve čtvrt na osm UT (dost brzo vůči předpovědi na 7:51 UT), podle radarových pozorování o něco později, kolem 7:45 UT. Pak již aktivita slábla až na 10 met./hod, obvyklou frekvenci Leonid v běžných letech. Ještě předtím, ráno 17. listopadu lze najít dva menší vrcholy, a sice v 6 a v 8 hodin UT, oba se 100 meteory v hodině.

Celkem lze říci, že letošní pozorování nejspíš s konečnou platností potvrdila teorii prachových stop. Na přesnější vyhodnocení struktury roje si ale budeme muset ještě chvíli počkat, neboť vizuální údaje jsou dosti zkresleny svitem Měsíce a vyžadují podrobnější analýzu. Narozdíl od loňska zde asi nebudou kvůli zatažené obloze zastoupeni čeští pozorovatelé; těšit nás ale může citace výsledků od Pavla Kotena z Ondřejovského radaru (www.asu.cas.cz/ ~koten/leonidy.html), které dobře potvrzují výše uváděné údaje.

Jan Verfl