A neuvěřitelné se stalo skutkem

To, co jen málokterý odborník předpokládal se stalo. Sonda NEAR/Shoemaker přistála na planetce Eros. Nejen že přistála, ale stále vysílá. Všechno začalo, když sonda odstartovala 17. února 1996 ze Země. Původně měla být cílem v lednu 2000 planetka Nereus (4660) a v roce 2003 Van Albada (2019). Definitivně byl ale vybrán Eros, jelikož známe lépe jeho dráhu. Sonda patřila do programu Discovery, tedy mezi malé, levné sondy (startovní hmotnost 805 kg). Název sondy NEAR je vlastně zkratkou – znamená Near-Earth Asteroid Rendesvous, 14. března 2000 byl změněn na NEAR/Shoemaker na počest australského astronoma Eugena Shoemakera, který zahynul při automobilové nehodě. V červnu 1997 prolétla kolem planetky Mathilde (253) a pořídila 534 snímků jejího povrchu s maximálním rozlišením až 500 metrů na pixel. Není bez zajímavosti, že tuto planetku objevil v listopadu 1885 J. Palisa, astronom českého původu, ve Vídni. Dnes je po něm pojmenována ostravská hvězdárna. 22. ledna 1998 prolétla NEAR jen 470 km od Země. Tento manévr sondu urychlil a dodal ji patřičný sklon dráhy pro navedení k Erosu. O rok později se ale nepodařilo navedení na Erotovu oběžnou dráhu a tak si sonda musela počkat ještě rok. Vše se nakonec podařilo až 14. února 2000. Od toho dne měl Eros přesně na rok umělou družici.

Povrch planetky Eros Planetka Eros byla objevena roku 1898 jako 433. planetka (první byla Ceres objevená 1. ledna 1801). Eros, o rozměrech 33 × 13 × 13 km patří mezi tzv. potenciální křížiče typu Amor, to znamená, že by se mohl v budoucnu srazit se Zemí. Srážka takto velké planetky (a vlastně jakéhokoli tělesa většího než 1 km) by měla pro Zemi katastrofální následky. Proto je objevování a poznávání těchto planetek velmi důležité (pokud ovšem nechceme dopadnout jako dinosauři). Dráhu známe přesně, jelikož bylo k dispozici přes 2400 pozorování, vykonané v posledních sto letech. Při těsném přiblížení v roce 1931 se na upřesňování dráhy podíleli i čeští astronomové v Praze na Štefánikově hvězdárně, kteří planetku fotografovali dvojitým Zeissovým refraktorem, který je dodnes funkční a stále používaný v hlavní kopuli hvězdárny. Díky takovému množství měření víme, že se Eros může k Zemi přiblížit až na 20 milionů km. Mimochodem, za dvě století se podařilo objevit přes dvacet tisíc planetek. Za posledních deset let to ale bylo přes 13 tisíc. Zásluhu na tom má rozvoj CCD astronomie a velké projekty pro vyhledávání těchto objektů, jako je například LINEAR.

Poslední snímek před přistáním Od února 2000 dodala sonda z oběžné dráhy statisíce fotografií, laserová měření, údaje o vlastnostech povrchu a mnoho dalších fyzikálních měření. Díky tomu dnes máme trojrozměrnou mapu Erosu a víme obecně daleko více o asteroidech. Zpracování veškerých dat bude nějakou dobu trvat a tak si na kompletní informace z dosud neskončené mise musíme ještě nějakou dobu počkat. Po roce stráveném na oběžné dráze se vědci pokusili o dosud nevyzkoušený manévr. Pokusili se přistát, přestože sonda na to není vybavena. Přistávací manévr začal odpoledne 12. února. Během sestupu pořídila sedm desítek fotografií s fantastickým rozlišením. Na poslední fotografii (viz obrázek), pořízené z výšky 120 m, jsou vidět centimetrové detaily!

Bohužel, poslední obrázek již nestačil dojít celý na Zem, a tak několik dolních řádků chybí. Celý manévr se odehrál ve vzdálenosti 330 miliónů km od Země a díky Internetu (t.č. beznadějně přetíženému) mohli jeho uživatelé být při tom společně s vědci v řídícím středisku. Ve 21:05 se poprvé dotklo asteroidu těleso vyrobené lidskou rukou. Sonda dopadla na planetku rychlostí 1,9 metrů za sekundu. Na Zemi se poté podařilo na sledovacích stanovištích NASA v Španělsku a Kalifornii zachytit signál od sondy. Bylo jasné, že náraz ji nezničil. Robert Farquhar tak mohl na tiskové konferenci oznámit celému světu (opět na Internetu v přímém přenosu), že od sondy dostáváme signál. Poprvé přistálo těleso vyrobené lidskou rukou na asteroidu. Poté se podařilo zjistit i její polohu. Leží na boku, sluneční kolektory jsou obráceny ke Slunci. Technici se chtěli pokusit z posledních zbytků paliva ještě odstartovat, ale sonda je v tak výhodné poloze, že na planetce již zůstane.

Informace o misi sondy Shoemaker/NEAR, obrázky Erosu a další informace se dozvíte na stránkách: www.nasa.gov, www.spaceflightnow.comnear.jhuapl.edu.

Vladimír Libý