V polovině šedesátých let byla pověřena Hvězdárna ve Valašském Meziříčí řízením celostátního úkolu v oblasti pozorování sluneční fotosféry. Kromě jiných aktivit podařilo se jí vytvořit síť dobrovolně spolupracujících hvězdáren a pozorovacích stanic a jejich pozorovací protokoly o vizuálním pozorování sluneční fotosféry od té doby soustřeďuje, vyhodnocuje a archivuje.
Z počátečního stavu, kdy v roce 1965 pracovaly aktivně 2 stanice (L. Schmied z Kunžaku a hvězdárna Žebrák) se tato síť postupně rozrůstala a i když dnes původní celostátní odborný úkol neexistuje, zůstává zachována i po rozdělení Československé republiky. V roce 1999 spolupracovalo s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí celkem 30 stanic (12 stanic z České republiky, 17 stanic ze Slovenské republiky a 1 stanice z Polska); od roku 1965 se do pozorování zapojilo celkem 72 pozorovacích stanic, které celkem získaly 97148 pozorování.
Již při vytváření této sítě bylo zřejmé, že bude nutné získaná pozorování nejen archivovat, ale také alespoň v minimálním rozsahu také evidovat, zpracovávat a publikovat výsledky. Veden zájmem o sluneční činnost rozhodl se pan Ladislav Schmied z Kunžaku po dohodě s tehdejším ředitelem Hvězdárny ve Valašském Meziříčí panem Bohumilem Malečkem a panem Milanem Neubauerem rovněž z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, provádět redukci všech vizuálních pozorování získaných v síti spolupracujících stanic. Účelem redukce těchto pozorování bylo především získat koeficienty přepočtu napozorovaných relativních čísel na předběžnou řadu curyšských (od roku 1981 SIDC) relativních čísel sluneční činnosti, což umožnilo jejich vzájemnou srovnatelnost. Poprvé bylo zpracování provedeno za rok 1966 a od roku 1992 se na zpracování podílí ing. Vlastimil Neliba z Kladna. Za účelem zjednodušení zpracování byl vytvořen jednoduchý program a zpracování je prováděno za pomoci PC. Z tohoto důvodu byl zjednodušen zápis pozorovacího protokolu tak, aby jej bylo možné zasílat na disketě nebo elektronickou poštou.
Dílčí výsledky redukce jsou každoročně zasílány všem hvězdárnám a stanicím a od roku 1968 je výsledná řada publikována v grafické formě v sérii článků “Visuální pozorování v roce…” v časopise Říše hvězd, od roku 1994 jsou výsledky zveřejňovány i ve slovenském Kosmose a od roku 1996 v časopise Astropis.
Díky optimálnímu rozložení pozorovacích míst je možné získat pozorování téměř pro všechny dny v roce. Z vytvořených dlouholetých řad redukčních koeficientů a odchylek od základní řady je možné zjistit další zajímavé poznatky. Jako jejich sezónní charakter v průběhu každého roku, či jejich shodné kolísání s průběhem sluneční činnosti v jejích jedenáctiletých cyklech. Neméně zajímavý je i poznatek, že s průběhem doby se zvyšuje u dlouholetých pozorovatelů kvalita a stabilita jejich pozorování.
Stejně jako v minulých letech, i v roce 1999 pokračovala spolupráce hvězdáren a pozorovacích stanic v oblasti visuálního pozorování sluneční fotosféry. Jednotlivé stanice zasílaly svá pozorování na hvězdárnu ve Valašském Meziříčí, sluneční fotosféru zakreslovalo celkem 30 stanic (12 stanic v ČR, 17 v SR a 1 v Polsku). Oproti roku 1998 přestaly pozorovat 2 pozorovací stanice (stanice číslo 13 – Ostrava a stanice číslo 35 Praha-Kleť) a 5 nových stanic začalo pozorovat (stanice číslo 38 – Sabinov, st. 39 – Partizánské, st. 40 – Pardubice, st. 41 – Poniky-Pelc a st. 42 – AsÚ AV SR Tatranská Lomnica). Celkem bylo v roce 1999 provedeno 5 001 zákresů sluneční fotosféry (v roce 1998 bylo pořízeno 5 052), což představuje od roku 1965 již 97 148 zákresů zaslaných na Hvězdárnu ve Valašském Meziříčí. Na tomto celkovém počtu pozorování se podílelo celkem 72 pozorovacích stanic.
Kresby sluneční fotosféry byly pořízeny v 358 dnech, tj. 98,1 % celkového počtu kalendářních dnů v roce 1999. Pozorováno nebylo pouze v těchto dnech: 23. ledna, 2. a 13. února, 10. listopadu, 4., 18. a 28. prosince1999.
V roce 1999 nepořídila žádná z pozorovacích stanic více než 300 zákresů sluneční fotosféry, 11 stanic pořídilo více než 200 kreseb (Jiří Konečný z Litovle-281, Hvezdáreň Kysucké Nové Město-272, Rimavská Sobota-269, Hvezdáreň Žilina-267, Hvezdáreň Humenné-265, Jerzy Zagrodnik z Polska-257, Vlastimil Neliba z Kladna-248, Hvezdáreň Hurbanovo-244, AsÚ AV ČR Ondřejov-243, Ladislav Oravec z Nitry-227, a Hvezdáreň Prešov-208) a 13 stanic získalo více než 100 kreseb. Počty pozorování a výsledky jednotlivých stanic jsou uvedeny v tabulce č. 1. Předběžné relativní číslo pro rok 1999 činí 93,2 (dle SIDC Brusel), nejvyšší měsíční hodnota relativního čísla byla zaznamenána v měsíci červnu a to 137,4. Relativní číslo všech spolupracujících stanic v roce 1999 činí 110,1.
No. |
Stanice |
n |
Rp |
k |
s |
s/k |
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 12 18 19 20 21 22 23 26 27 28 30 31 34 36 37 38 39 40 41 42 |
Bánská Bystrica Borovany Hlohovec Humenné Hurbanovo Kladno Kunžak Kysucké Nové Město Michalovce Nitra Ondřejov Prešov Prostějov Rimavská Sobota Rokycany - Hvězdárna Rožňava Sezimovo Ústí Žiar nad Hronom Žilina Litovel Rokycany - Halíř Krosno (Polsko) Praha - Petřín Zvolen Vlašim Sabinov Patizánské Pardubice Poniky - Pelc Tatranská Lomnica |
152 44 46 265 244 248 167 272 152 227 243 208 167 269 144 178 143 93 267 281 63 257 182 46 159 29 107 110 103 135 |
111,6 89,8 120,8 120,6 136,5 81,9 53,3 145,9 95,2 65,6 133,4 135,7 133,4 140,0 139,7 121,4 140,1 90,9 131,0 73,8 110,3 73,5 104,5 84,1 146,5 87,2 124,5 77,0 85,1 127,5 |
0,905 1,181 0,860 0,817 0,720 1,139 1,890 0,668 1,031 1,504 0,697 0,715 0,736 0,701 0,762 0,815 0,672 1,054 0,754 1,422 0,935 1,421 0,978 1,148 0,680 0,949 0,800 1,251 1,079 0,856 |
0,274 0,218 0,090 0,180 0,138 0,214 0,798 0,145 0,153 0,381 0,099 0,124 0,131 0,160 0,207 0,171 0,112 0,201 0,188 0,608 0,196 0,433 0,249 0,266 0,123 0,120 0,159 0,335 0,153 0,240 |
0,303 0,184 0,105 0,221 0,192 0,188 0,422 0,217 0,148 0,253 0,142 0,174 0,179 0,229 0,272 0,210 0,167 0,191 0,249 0,428 0,209 0,305 0,255 0,232 0,181 0,127 0,199 0,268 0,142 0,281 |
n ... počet pozorování
Rp ... napozorované relativní číslo
k ... koeficient přepočtu
s ... střední kvadratická odchylka
Václav Neliba