Rušný týden

Ještě Leonidy

Čeští pozorovatelé sice opět neměli příliš štěstí na počasí, ale zajímavé zprávy přišla ze Spojených států. Ačkoliv byli mnozí zdejší pozorovatelé značně znevýhodněni velmi nízkou výškou radinatu nad obzorem (na jejímuž sinu frekvence skutečně pozorovatelných meteorů obvykle závisí přímo úměrně) během maxima, přichystala jim příroda neobvyklou podívanou ve formě celé řady tzv. "tečných meteorů". Jedná se o stopy po tělesech vlétajících do atmosféry téměř rovnoběžně s povrchem (při velké hmotnosti i po určité době vylétajících!). Při své dlouhé cestě ovzduším často hrají různými barvami a zanechávají až devadesát stupňů dlouhé stopy. (Další informace viz Space Science News.)

Video z Jupiteru

Sonda Cassini během svého příbližování k obří planetě nepřestává pořizovat další zajímavé záběry. Na stránkách JPL proto můžete najít několik velmi pěkných animací. Jedna z nich ukazuje větry kroužící okolo Velké rudé skvrny, atmosferického víru s rozměry dvakrát převyšujícími veliost naší planety, a zároveň pohyb skvrny na pozadí pásovité struktury Jupiterovy oblačnosti.

Bouřlivé Slunce

Už skoro před třemi týdny, kolem 10. listopadu, prodělala Země jednu z nejsilnějších energetických spršek za poslední desetiletí, když ji zasáhla bouře vyvolaná předcházející silnou sluneční erupcí, která později zasáhla (a malém poškodila) sondu Stardust. Zdálo by se, že po takovéto události by si Slunce mohlo na chvíli oddychnout, ale opak je pravdou. Obrázky z družice SOHO (které můžete najít třeba na stránkách Space Weather Bureau) ukazují zajímavou sérii koronálních ejekcí z 23. a 24. listopadu, která opět vyvolala značnou aktivitu v geomagnetickém poli Země. Poměrně intenzivní polární záře byly pozorovatelné podle snímků polární družice NOAA snad až nad severním Polskem. Záhy následovaly další projevy sluneční aktivity, takže ani dnes v noci není vyloučen výskyt polárních záží i v jižnějších šířkách, než je obvyklé. Zdá se tedy, že Slunce se se svým maximem nechce rychle rozloučit.

Vesmírné bakterie?

Vědci z Cardiffské univerzity ve Walesu oznámili v pátek, že během experimentů se stratosferickým balonem nalezli vě výškách okolo 16 km živé bakterie. Ty se podle nich natolik odlišují od ostatních živách organismů na zemském povrchu, že lze jako jedno z možných vysvětlení přijmout i jejich mimozemský původ – například zavlečení do atmosféry nějakou blízko prolétávající kometou či dopadajícím asteroidem. Tím by byla oživena již poměrně stará myšlenka tzv. "panspermie", zavlečení života na Zem z vesmírného prostoru.

Objevila se však již celá řada argumentů proti mimozemskému původu bakterií – mnoho vědců se totiž domnívá, že jde o obyčejné pozemské bakterie, vynesené atmosferickými procesy do stratosféry (podobné bakterie už byly pozorovány ve výškách okolo 10 km). Zatím je samozřejmě brzy činit závěry, avšak už teď je jasné, která se kolem ohlášeného objevu rozpoutala, sama o sobě může přinést nové pohledy na otázky vzniku života na Zemi.

Jan Verfl