Nebeský povozník

NexStar 4 GT

Světové vlně plně automaticky naváděných dalekohledů se nevyhýbá ani firma Celestron, jejíž model NexStar 4 GT nyní představujeme. Navštívíme-li některého z našich dovozců dalekohledů a optiky, nelze si nevšimnout, že valná většina těchto dalekohledů je již plně automatická, a tento trend bude neustále sílit, lhostejno o jakého výrobce se jedná. Bylo to např. znát na zatím poslední (snad ne poslední) dovolené s dalekohledem, kde na dalekohledové louce to v jedné její části vypadalo, že nic jiného než firma Celestron a její automatizované dalekohledy neexistuje. Je to obraz marketingové práce našich prodejců, kvalita těchto dalekohledů, možnost pořídit si krásný dalekohled, či něco úplně jiného? Časem se uvidí.

Stručný popis

Zrcadlový dalekohled typu Maksutov- Cassegrain průměr 102 mm je řešen spíše jako stolní přístroj s možností dokoupení stativu. Půlvidlicová montáž je poháněna dvěma dvanáctivoltovými motory, zabudovanými ve spodní části plastového krytu přístroje. Ten je opatřen třemi gumovými nožkami pro postavení přístroje na stůl. V zadní části tubusu z černého plastu s optikou je zabudováno točítko ostření pro pevný okulárový konec s průměrem jeden a čtvrt palce a posuvné dvoupolohové zrcátko (flip mirror) alternuje mezi zařazeným zrcátkem pro okulár nebo paprsky procházejí dalekohledem přímo. To slouží k případnému fotografování s pomocí SRL fotoaparátu a T adaptéru, ten ale není předmětem dodávky. Všechny tři vstupní a výstupní otvory mají plastové krytky. Vedle okulárového výstupu je umístěn držák pro nasazení průhledového hledáčku typu Star pointer, dodávaný spolu s dvěma Kellnerovými okuláry o ohnisku 25 mm a 10 mm. To vše řídí, pokud se ho naučíme ovládat, v půlvidlici odnímatelně umístěný ovladač s točenou šňůrou opatřenou na konci telefonní zástrčkou. Vlastní pohon motoru zajišťují buď alkalické baterie ( 8 x 1,5 V), nebo externí zdroj, jehož konektor je umístěn hned vedle vypínače. K úplnému výčtu obsahu balení chybí jen dvě instalační CD, nazvaná Observer list a The sky s jedním návodem k použití v češtině a jedním v angličtině.

Stativ – mechanické vlastnosti

Pro případné pozorování, nemáme- li stůl či nějakou rovnou plochu, slouží výškově stavitelný stativ z nerezových trubek dvojího průměru, uprostřed spojených plastovými spojkami, kde jsou umístěny i aretace polohy výsuvných nohou. Ty jsou opatřeny dole gumovými návleky pro případ, že budeme pozorovat na tvrdé podložce, např. betonu či asfaltu. Horní část lehkého, ale pro tento dalekohled naprosto dostačujícího stojanu je zakončena odklápěcí deskou z lehké slitiny s třemi šrouby a středícím čepem uprostřed pro nasazení a přidělání dalekohledu. Ty jsou nedílnou součástí stativu, neboť po vyšroubování samy odskočí díky pružině pod šroubem, ale nevypadnou, protože ségrovka je bezpečně zadrží. Samozřejmě že jak už to tak u výrobků z východu bývá, mají rozměr v palcích, v tomto případě jsou to „velké stativáky“(3/8“). S výklopnou deskou je pevně spojena i výsuvná tyčka se stupnicí od 25 stupňů do 80 stupňů, dělená po 5 stupních a zajišťovaná aretačním šroubem, přesněji však musíme nastavit odhadem. Proto je na této výklopné desce větší výřez, zprvu nepochopitelný, vypadá jako chybějící kus: pochopí to ale každý záhy, že kdyby byla deska vcelku, nebylo by možné vůbec povolit šroub aretace s výklopnou částí. Poslední částí je přes pružinu dotlačovaná rozporka, opírající se o vnitřek stěny nohou stativu. tento odlitek má v sobě praktické díry jak o průměru 2 palce, tak i o průměru 1 a čtvrt palce pro odkládání okulárů. Tento stativ z lehkých slitin a tenkých nerezových trubek v kombinaci s plastem je relativně překvapivě lehký, ale stabilní a naprosto vyhovuje pro daný účel. Je ale spíše konstruován či myšlen pro azimutální uchycení NexStaru, neboť při nastavení sklonu v našich šířkách je pak těžiště posunuto notný kus od středu, tudíž stabilita dalekohledu je poněkud menší, než při azimutálním upevnění. Výhodou pak ale je, že při pozorování nemusí běžet oba motory, nebo při eventuálním fotografování se nestáčí pole. Tudíž šetříme baterii i motor - ale něco za něco. A co je výhodnější, to si každý musí rozhodnout už sám.

Ovladač

Protože dalekohled nemá mechanické pohyby, je nutností nejdříve porozumět tomuto nezbytnému pomocníkovi, jinak se také může stát, že nic neuvidíme. Ovladač je takovým elektronickým srdcem NexStaru, neboť tolik funkcí v tak malém prostoru, to je obdivuhodné. Celá rodina dalekohledů řady NexStar, a to i vyšší modely mají stejně vyhlížející ovládání,avšak disponují řadou podobných funkcí. Jedná se například o modely NexStar 80, 102, 114, 130. Liší se pouze velikostí databáze objektů, kterou v sobě obsahují a některými pokročilými funkcemi např. pro verze GPS. Následující výčet funkcí a možností či schopností si neklade za cíl, aby byl kompletní, pouze zde zmíním několik z pohledu uživatele zajímavých a užitečných funkcí. Ty by mohly být přínosem každému, kdo si chce udělat základní obrázek o elektronickém ovládání dalekohledu a o jeho kladech a záporech. Celkem příjemně do ruky padnoucí škatulka je z černého plastu, v horní části vzadu je pod pevně připojenou točenou šňůrou vylisován výstupek, za nějž se upevňuje v půlvidlici. Protože ale točená šňůra dělá čest svému názvu, tudíž se opravdu kroutí a překáží, určitě se nám nepovede (hned napoprvé) a to zvláště za tmy, nasadit zpět ovladač při vyjmutí z jeho stabilního úložného místa. A proto po několika marných pokusech je tady ještě jedna možnost: místo sebe pověsit ovladač a nechat ho volně viset tak, jak matka země káže, dolů. Doporučuji vše natrénovat ve dne. Ne vždy se hodí ovládat ovladač z jeho místa ve vidlici, proto je někdy třeba vzít ho do ruky a naše přání vyťukat na jeho klávesnici. Velkou výhodou je téměř stejná logika při volbě jednotlivých funkcí, jako u mobilního telefonu, který dnes opravdu užívá kdekdo.

Katalogové klávesy

Ovladač má několik tématicky odlišných skupin tlačítek, horní tři tlačítka, ALIGN, ENTER, UNDO, obstarávají funkce ustavovací, potvrzovací a pohyb v menu mezi úrovněmi, respektive mazání. Čtyři směrové šipky pro pohyb NexStaru ve všech směrech, katalogové klávesy - přístup do databáze objektů a to jak přímo, tak přes tlačítka seznam, dále tlačítko uživatelských funkcí, to vše řídí tlačítka pohybu položek v menu, dále aktuální viditelnost objektů v tom či onom měsíci (TOUR), též tlačítko pro změnu rychlostí pohybu NexStaru (RATE) a vše uzavírá tlačítko, jak se píše v návodu: pro mnohdy opravdu fascinující údaje (INFO) A to je myslím to, co nás zajímá nejvíce: objekty k prohlížení na obloze. Protože úplný a podrobný výčet všech funkcí by zabral přibližně tři čtvrtiny Astropisu, popíši pouze ty, které jsou z mého hlediska nejdůležitější. Jsou celkem logicky rozděleny podle témat, která obsahují: mimo čtyř směrových kláves a několika dalších tlačítek , umožňujících například listování, mazání při špatně zadaném požadavku, odsouhlasení požadovaného zadání či informační tlačítko apod., obsahuje ovladač po příslušném zmáčknutí katalogových kláves různé názvy a databáze objektů. Tyto databáze jsou různě velké, liší se dle modelů, NexStar má například 4000 objektů ve své databázi. Nutno předem říci, že všechna tlačítka kláves i texty, které se objevují na displeji, jsou v řeči anglické , ale je to vcelku srozumitelné, je to jen otázka zvyku.

Obsah katalogových tlačítek

  • named star - je seznam jasných hvězd oblohy
  • named object - výběr nejpopulárnějších deep sky objektů
  • asterism - některá nápadnější hvězdná seskupení
  • variable stars - výběr z jasných proměnných hvězd
  • double stars - výběr z dvoj, tří či čtyřnásobných hvězdných soustav
  • catalog Caldwell - kombinace z NGC a IC
  • catalog Messierův, kompletních 110 objektů
  • catalog NGC – deep sky objekty z RNGC
  • solar system - naše sluneční soustava
  • catalog SAO - seznam některých jasnějších hvězd

Pro běžného uživatele, který pozoruje, jsou tyto katalogy celkem vyčerpávající, myslím, že pro 10cm. dalekohled i databáze 4000 objektů, kterou NexStar má, je zcela dostačující a v některých případech i předimenzovaná, ale menší databáze se nevyrábí...V podstatě běžný uživatel vystačí s Messierovým katalogem popřípadě s katalogem Caldwell či některými jasnějšími objekty z NGC. Méně pokročilému pozorovateli proměnných hvězd a dvojhvězd bude tato nabídka též dostačovat.

Ustavení NexStaru

Pro úspěšné pozorování je předpokladem nejen přečíst si návod k použití přístroje, ale hlavně též správným způsobem ustavit dalekohled. Těchto způsobů je několik, záleží jen na nás, jaký z nabídky možností zvolíme, v závislosti na druhu našeho pozorování. Chceme- li vyhledávat objekty, můžeme zvolit:

Two stars align

Chceme- li vyhledávat na obloze deep sky objekty, je následující způsob ustavení velmi vhodný a pokud známe alespoň nějaké jasné hvězdy, máme vyhráno. Podstata všech druhů ustavení, nejen tohoto, vychází z nastavení tubusu k severu a to nejlépe do vodorovné polohy, čím přesněji, tím lépe. Můžeme použít například vodováhu, či kompas. Pak je splněn předpoklad, že dalekohled bude najíždět na zadané objekty přesně. Po potvrzení NexStar nabídne jednu hvězdu, na kterou chceme ustavit, po jejím vybrání a nastavení do středu okuláru potvrdíme, totéž se opakuje u druhé hvězdy a pokud jste byli úspěšní, motory dalekohledu se radostně rozjedou. Jen je třeba mít na paměti, že vzdálenost mezi těmito dvěma vybranými hvězdami se doporučuje alespoň 40 až 60 stupňů, to kvůli přesnosti najíždění NexStaru na zadané objekty.Čím více stupňů, tím lépe. Tento způsob je celkem rychlý, přesný a nepříliš složitý a docela se mi osvědčil. Na tento způsob prakticky navazuje možnost výměny některé ze dvou hvězd, použitých na původní ustavení, popř. obou. Nazývá se...

Third star alignement

Podstata tkví v tom, že při delším pozorování, například nad západním obzorem vám jedna, popř. obě z hvězd, na které jsme měli ustaveno, zapadnou. Tyto hvězdy lze nahradit hvězdami jinými, například nějakou v té části oblohy, kde zrovna chceme pozorovat, neboť čím blíž přeustavíme na hvězdu poblíž místa, kde právě konáme pozorování, tím přesněji bude NexStar najíždět. Uvedený postup je možné libovolně opakovat třeba až do úplného rozednění či vyčerpání vašich baterií.

Auto-align

Dle návodu nejsnažší cesta k ustavení. Tento způsob ustavení je náročnější v tom, že musíme zadávat větší množství informací, i když s vámi NexStar spolupracuje, je přece jenom větší možnost zadat nesprávné údaje, potřebné pro ustavení. Je zde nutno mimo obligátního ustavení severu a vodorovnosti tubusu zadat ještě datum, čas, časové pásmo a přibližnou polohu vašeho stanoviště. Některé údaje lze uložit do paměti, například město, vašemu stanovišti nejbližší, nebo pokud je znáte, vaše zeměpisné souřadnice, a ty opět příště použít. To je základ pro vybrání jasné hvězdy nad obzorem, NexStar na ni najede, protože je ale ustaven jen nahrubo, vyvstane požadavek nastavit hvězdu směrovými klávesami doprostřed okuláru. Jestliže toto uděláme a odsouhlasíme, NexStar najde stejným způsobem také další hvězdu a celý tento postup se zopakuje. V tuto chvíli je NexStar ustaven a připraven na další pozorování či vyhledávání. Může se docela dobře stát, že vám váš dalekohled po chybném kroku, například zadáme- li hvězdu, která je zrovna pod obzorem či z jiných důvodů není vidět, vynadá, což učiní velmi slušným způsobem, nápisem na displeji. Netřeba zoufat, můžeme zvolit jiné hvězdy z databáze a tento postup znovu zopakovat.

Quick align

Toto je opravdu nejrychlejší cesta, jak přimět motory NexStaru k pohybu. Tento způsob však není vhodný pro přesné vyhledávání objektů, slouží jen k rychlému nastartování, popř. sledování objektů, které potřebujeme co nejrychleji nastavit, např. zapadá pod obzor Měsíc či jiný objekt a chceme se na něj ještě ten večer podívat, aby nám nezapadl, zvolíme tento druh nastavení. Ve všech případech ustavení si NexStar vytvoří svůj model oblohy a ten pak je možno, například výměnou hvězdy za jinou, dále zpřesňovat. Ještě jedna důležitá věc, než začnete s vlastním ustavováním, jak je psáno v návodu: nezapomeňte sejmout krytky optiky! Zdánlivě banální věc už určitě každému přivodila dostatek nepříjemných chvil typu: předvádíte např. svůj dalekohled...přece už tam tu hvězdu dávno musím mít, nebo do Prčic, vždyť to tam míří a nic v tom okuláru nevidím, já se z toho...a tak podobně- a to vše jen proto, že jsme zapomněli sejmout z optiky krytky. Určitě se to snad každému stalo, a proto je dobré vždy myslet i na tyto jednoduché věci- čtěte návody, a budete odměněni! A proto: nezapomeňte opravdu sejmout krytky optiky !

Přesnost najíždění

Všechny uvedené druhy ustavení najíždějí na zvolené objekty vcelku přesně. Při vyhledávání objektů a zařazeném 25 mm okuláru najede NexStar dle přesnosti našeho zadání vždy na zadaný objekt, ovšem pokud je ještě v dosahu tohoto průměru dalekohledu. Přesnost najetí byla v závislosti na výšce objektu nad obzorem či vzdálenosti od zvolené ustavovací hvězdy celkem dobrá - nikdy nebyl zadaný objekt mimo zorné pole tohoto okuláru. Nebyl třeba přesně uprostřed, ale pro vizuální pozorování je tato přesnost zcela dostačující. Nejvíce nervů a příjemného očekávání pozorovatel zcela jistě zažívá po prvním vydařeném ustavení, když začne s vyhledáváním objektů, to čekání, až se rozjetý dalekohled konečně zastaví ! Když už si člověk myslí, že se dalekohled nehýbe, a „je to tam“, a koukne se do okuláru, může být zklamán tím, že mu v oku defilují neznámé hvězdy, dalekohled totiž dojíždí pomalým pohybem několik vteřin, které ovšem mohou připadat jako věčnost. Jakápak je to ale slast, přímo nebetyčná (hvězdotyčná?), když se zvolený objekt pomalu nasouvá do zorného pole. Oko pozorovatelovo na něm spočine s nelíčenou úlevou, že najel na zadaný objekt přesně. Tyto pocity však časem zmizí, nahradí je pak pocity strašně dlouhé nudy, než se tam ten líný NexStar doplazí, ale nemusíme zoufat, čas, kdy NexStar přejíždí, si můžeme užitečně zkrátit zmáčknutím tlačítka INFO, kde se dozvíme vše o objektu, který právě pozorujeme.

Uživatelské funkce

K těmto funkcím se dostaneme přes tlačítko Menu. Protože je jich opravdu hodně, neuvádím všechny, ale jen některé zajímavé. Předem je třeba říci, že mnohé z těchto funkcí zůstanou zcela jistě nevyužity, nebo třeba je jen jednou použijeme a dále nám již může být úplně jedno, že tuto funkci náš dalekohled má. To se týká zejména funkce nastavení vůlí (Antibackslash), pokud experimentálně nastavíme vůle a trefíme se správně, nemusíme se již dále touto funkcí zabývat. Vůle se vymezují v obou osách a při pohybu dalekohledu, zejména při dojíždění na zadaný objekt se NexStar plynule zastaví bez jakéhokoliv poskočení či naopak chvilkového mrtvého chodu. Nastavení je trvalé a není třeba ho již opakovat. Další z diskutabilních či málo používaných funkcí asi bude Direction Buttons (směr pohybu), kde je možnost zaměnit vlastnost směrových kláves pro rychlosti 1–6 za opačné. Jiná funkce „Select Model“ (výměna typu dalekohledu) neumožňuje jak by si třeba dotyčný majitel myslel zaměnit zmáčknutím kouzelného tlačítka na ovladači model svého dalekohledu, např. za větší a výkonnější, ale platí pouze pro toho, kdo vlastní několik dalekohledů a chce k nim používat jeden ovladač. Protože ale nové dalekohledy se dodávají standartně s ovladači, stejně moc neušetříme. Jiné funkce, např. Cord Wrap, jsou již přednastaveny od výrobce. Jede o to, aby NexStar nevytrhával při najíždění na objekty přívodní kabel napájení. Opačná možnost je při volbě funkce Batteries - NexStar si to namíří nejkratší cestou k zvolenému objektu bez ohledu na šňůru k baterii.I na takovéto maličkosti výrobce myslel, tyto drobnosti jsou zrníčky ve skládance malých příjemných funkcí, o nichž by se uživateli, zvyklé mu na manuální ovládání, ani nezdálo. Další z přednastavených funkcí je režim automatického sledování (Traking Mode), kde´se počítá s tím, že při použití azimutální montáže bude NexStar používat oba dva motory pro najíždění či pozorování. Samozřejmě je zde možnost v případě ekvatoreálního ustavení zvolit odpovídající nastavení, a to pro jižní (EQ south) i severní (EQ north) polokouli, popř. vše vypnout (Off), a zvolit jen ruční ovládání pomocí směrových šipek. Na tuto funkci navazuje funkce rychlého automatického sledování (Tracking rate), kde si můžeme zvolit podle typu pozorování vhodný režim, např. pozorujeme-li Slunce, zvolíme tlačítko Solar, sledujeme- li Měsíc, navolíme Lunar, a pro pozorování hvězdných objektů zvolíme tlačítko Sideral. To platí v případě nejen azimutální montáže, ale též montáže ekvatoriální, rozdíl bude jen v tom, že v případě ekvatoriální bude pohánět NexStar jen jeden motor. Trochu energie z baterií, a snad tedy i peněz, je možné ušetřit. Více se však ušetří, použijeme-li funkci Filter limits, kde máme- li na našem pozorovacím místě nějakou překážku, zadáme do ovladače zvolenou výšku nad obzorem ve stupních. Protože ustavený NexStar je chytrý NexStar, ví, že bude najíždět jen na ty objekty, které v danou chvíli jsou nad touto zadanou výškou. To platí jak pro najíždění objektů z databáze, tak i pro další možnost, a tou je tlačítko Tour. Tento prohlídkový výběr obsahuje přes 200 objektů a je přístupný přes samostatné tlačítko. Nabízí objekty, které jsou právě v tuto chvíli na vašem pozorovacím stanovišti vzhledem k datu vidět. Jistě si každý vybere z velké řady objektů, které pod sebou toto tlačítko skrývá, a pokud se to někomu nelíbí, může kdykoliv, a to platí při všech ostatních chybných zadáních, chod najíždějícího dalekohledu zastavit stisknutím libovolné směrové klávesy a znovu zadat jiný objekt pro náš dalekohled. Asi velmi ohmataným tlačítkem se stane tlačítko Rate, tedy volba rychlostí posuvu. NexStar jich má devět, z toho prvních šest jsou pomalé, zbytek pak rychlé. Pomalejší jsou koncipovány jako násobky denního pohybu oblohy, např. rychlost 6 je půl stupně za sec., rychlostí maximální, 9, urazí NexStar 4 stupně za sec. Užitečná je též možnost zrychlit pohyb NexStaru bez volby tlačítka Rate. Najíždíte- li na objekt a máte zmáčknutou směrovou klávesu, zrychlení na rychlost 7 docílíte stisknutím protilehlé klávesy.

Další funkce

NexStar obsahuje řadu dalších užitečných funkcí, např. zobrazí poslední uložený čas se zeměpisnými souřadnicemi (View time site), nebo je možné tyto souřadnice pomocí set up Time site znovu zadat. Zvláště oblíbené objekty (User object) si můžeme navolit pomocí klávesnice, .... Vždy po příslušném zadání v požadovaném formátu, to je buď azimut plus výška, nebo rektascenze plus deklinace, NexStar najede na vámi zadané souřadnice, které je možno zobrazit na displeji. Je lhostejné, o jaký objekt jde, zda o ten hvězdný na obloze, či pozemský, třeba okno sousedky od naproti. Bydlíte- li v paneláku na sídlišti, vězte, že máte možnost najíždět s NexStarem až na 25 sousedek! Uf...Budete-li se však již cítit jakkoliv unaveni, můžete svěřit komunikaci s okolním vesmírem vašemu počítači, NexStar je na to náležitě vybaven, jeho port umožňuje jak spojení s počítačem, tak s vašimi astroprogramy.

Optické vlastnosti

Nejdříve ale malé odbočení, každý dalekohled je nějak od výrobce zabalen, v Astropisu 4/2003 jsem chválil obal Skywatcheru 250/1200, kde dalekohled chrání 3 vrstvy obalů. To NexStar překonává, má totiž obaly čtyři. Mimo jedné polystyrénové krabice s prolisy pro NexStar obsahuje ještě 2 pevné lepenkové krabice a jeden slabší vnější barevný obal s krásně vyvedeným obrázkem, ale právě prvně zmíněný polystyrénový obal skrývá jisté úskalí: při vybalení dalekohledu je člověk, vybalující dalekohledu (vybalovatel) nebo vybalič opojen radostí a krásou zmíněného dalekohledu tak, že ztrativše veškerou ostražitost zapomene, či nebere příliš v úvahu, že dalekohled je třeba též po prvním nabažení a vyzkoušení vrátit do škatule. To jistě není žádný problém. Ale ejhle, zjistíme, že to tam jaksi nepasuje a ať děláme, co děláme, polystyrén skřípe a skřípe a nechce se přizpůsobit tvaru dalekohledu. pokusíme- li se uložit NexStar opačně, jde to ještě hůř. Přitom nás napadají různé pochybnosti o našem IQ. V tom ale není háček, hlavní finta tkví v tom, že je třeba NexStar ukládat do škatule pouze v poloze, k tomu určené, kdy je vidlice v poloze mezi dvěma gumovými nožkami! Vždy je tedy nutné před uložením do krabice natočit vidlici elektronicky na patřičné místo a vše ostatní již půjde hladce. Součástí obsahu balení jsou též dvě instalační CD nazvaná Observer List a The Sky a originální návod v angličtině, s pěkným a detailním českým překladem. Když vás bude váš prodejce ubezpečovat o tom, že CD jsou v podstatě na nic, věřte mu. Nechybí přirozeně regulovatelný hledáček s červeným bodem a baterií (Star pointer) a 2 jeden a čtvrt palcové okuláry s f 10 mm a 25 mm, oba jsou Kellnerova typu. Ale teď blíže k vlastnímu dalekohledu a optice v něm obsažené. Okuláry mají přehrnovací gumovou očnici, chránící oko před postranním světlem a po přiložení k oku mírně odlišné zorné pole. 10 mm okulár má odhadem 50 stupňů. 25 mm okulár nabízí při zvětšení 53 krát zorné pole asi o 1/8 menší, než 10 mm okulár. Jelikož po vybalení asi každý majitel baží po vyzkoušení, musí tak učinit. Učinil jsem tak i já, a tak jsem nejprve dalekohled vyzkoušel na pozemských objektech, které hodně napoví, jak se asi bude dalekohled chovat za tmy. Po sundání opravdu všech krytek optiky jsem za pěkného slunečného dne nejdříve zkoušel, jak velké zvětšení NexStar ještě zvládá, a to jak s přiloženými okuláry v setu, tak i od jiných výrobců. Nejdříve ale přiložené okuláry: oba s nic neříkajícím nápisem Celestron, pouze s číslem, udávajícím jejich ohniskovou vzdálenost. Protože jsou Kellnerovy konstrukce, vykreslují bez zkreslení obraz kolem středu zorného pole, tak maximálně do jeho 2/3. Okraje jsou již neostré, navíc oba okuláry trpí tvarovým poduškovitým zkreslením. U okuláru 25 mm při zamhouření očí to lze akceptovat, u 10 mm okuláru mi toto zkreslení již vadí. Stejná situace nastává i při použití kvalitního barlowa 2× - v tomto případě Ultima - originální výrobek Celestronu.Projeví se to tím, že obraz objektu, např. Měsíce, se od středu k okraji natahuje- kruh se mění v elipsu. Čím více k okraji, tím větší elipsa. Navíc 25mm okulár už sám o sobě ořezává okraj zorného pole, nevykreslí obraz až do clony v něm obsažené. Bez barlowa ořezání činí asi 1/12 zorného pole, s barlowem pak asi 1/6 (je to sice jen kosmetická vada, ale není to hezké na pohled). To je zřejmě dáno jejich konstrukcí. U jiných typů okulárů, i Kellnerů, byl obraz vykreslen až do kraje clony zorného pole. Zvětšení jsem zkoušel tak, abych našel hranici, kde je ještě výsledný obraz ostrý a použitelný pro astronomická pozorování. Čtyřicetimilimetrový okulár a 25mm okulár byly bez problémů, pokud pomineme zkreslení zorného pole, 15mm okulár při zvětšení 80× též, u 15mm okuláru s barlowem byla ostrost dobrá, obraz však nepatrně začíná tmavnout, při použití okuláru 12,5 mm s barlowem, zvětšení 212×, je obraz stále ostrý (!), pouze o trochu tmavší. Při použití 10mm okuláru není problém, avšak 10mm okulár s barlowem už je dost tmavý a bude zřejmě použitelný jen na Měsíc a planety (i když je obraz přesto stále ostrý). Přece jen je znát, že u dalekohledu s průměrem 102 mm světlo s tímto zvětšením již trochu chybí. Zřejmě doporučení výrobce, že maximální zvětšení je 240×, není liché. Přesto ostrá kresba i při tomto už vlastně prázdném zvětšení nasvědčuje tomu, že optika je opravdu vyrobena precizně. Optické AR vrstvy na primárním zrcadle z pyrexu a korekční deska z optického skla BK-7 dávají jako systém fotografické rozlišení 140 čar na mm. Teoretické rozlišení podle Raileighova kritéria je 1,36 “. Také Ronchi test, který byl později proveden na jasnou hvězdu, ukázal v naprosté pohodě tři rovné pruhy, a to až do okrajových partií, kde někdy bývá problém. Pruhy zde však byly rovné, jako když střelí, a nebýt omezeny aperturou, pokračovaly by jistě i dál. Tak krásné rovné a stejné pruhy, to potěší každé oko, zvláště to hvězdářovo.

Noční pozorování

Pro vyzkoušení obrazových schopností bylo vyzkoušeno několik rozličných druhů okulárů s ohnisky od 40 mm do 10 mm, a to od různých světových firem. Nechyběl ani barlow 2x a zoom okulár. Dalším z kritérií kvality optiky je rozlišovací schopnost. Tu lze nejlépe ověřit pozorováním těsných dvojhvězd. některé z nich jsem pozoroval. Odmyslíme- li ty se vzdálenějšími složkami, jako je třeba notoricky známé Albireo či gama Delfína, zůstanou ty těsnější, delta Hada, či Ras Algheti, popř. Cor Caroli či epsilon Lyry. Obrazy a rozlišení odpovídalo parametrům dalekohledu. Nikdy však neplatí teoretická rozlišovací mez, neboť ta platí opravdu jen teoreticky, protože v praxi nám výsledek zhoršuje hlavně neklid atmosféry. To však neznamená, že by byl dalekohled nekvalitní. Jako další nehvězdné objekty jsem zkoumal s dostupnými okuláry různých značek Měsíc a planety. Měsíc je téměř bez výjimky se všemi různými zvětšeními velmi dobrý, můžeme jít v tomto případě až na horní mez možností tohoto dalekohledu. To platí i pro pozorování planet, je zde totiž dostatek světla a tudíž jsme omezeni převážně opět neklidem atmosféry. Možná jen zoomový okulár 8-24 mm byl lepší v horní polovině svého ohniska, při kratších ohniscích už obraz výrazněji tmavnul a lehce ztrácel kontrast.To platí pro ostatní stelární objekty, kde je méně světla. Úbytek jasu a kontrastu je ale dán jeho konstrukcí, potěžkáme-li ho, musí být jasné, že uvnitř se nachází sice mnoho krásného skla, ale také každá plocha něco světla pohltí, i přes mnohé antireflexní vrstvy. Takový zoomový „přílet na Měsíc“ je v dalekohledu krásná podívaná, leč každému se příliš tmavý Měsíc nemusí zrovna líbit. U jasnějších objektů hvězdného nebe, jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a některé galaxie, např. M10, M11,M13, M15, M27, M57, M31, nebyl žádný problém. Při pozorování jiných objektů než planety a Měsíc je situace trochu jiná. Velkou roli zde hraje to, že jsou tyto objekty málo jasné, některé velmi málo jasné a některé vzhledem k rozměrům NexStaru lze jen těžko spatřit. Toto pozorování proto přináší větší nároky na volbu vhodných okulárů, ne ve všech okulárech totiž uvidíme vše stejně dobře, záleží na typu objektu, ale i na zvoleném ohnisku a typu okuláru, např. jasné objekty, jako otevřená hvězdokupa M11, kulová hvězdkupa M13 a M92, M15 v Pegasu, M56 v Lyře či M10 v Hadonoši vypadají dobře nejen v 25mm okuláru, ale i v 10 mm, i když já osobně bych dal přednost 25 mm. Optimálně se mi ale tyto objekty jevily při použití 15 mm okuláru, kde výsledné zvětšení už zaručuje, že opravdu něco uvidíme. Trochu mne zklamal zoomový okulár, na M13 opravdu nic moc, a to nemluvím o plošně málo jasných objektech, jako různé mlhoviny či galaxie, tam se přece jen projevuje jeho neprůhlednost, hlavně v dolní polovině jeho ohniska. Též planetární mlhoviny M57 v Lyře a M27 v Lištičce se mi jevily lépe s okulárem 25 mm, než s 10 mm. Dumbell je ale tak jasný objekt, že je krásný snad opravdu v jakémkoli zvětšení, pouze ve 40 mm okuláru je příliš malý. Dále jsem použil okuláry s ohnisky 12,5 mm, 15 mm, 16 mm, 22 mm, 24 mm, 32 mm. Například v okuláru 24 mm lze spatřit NGC 6210 v Herkulu jako „pěkný flek“, na rozdíl od řasové mlhoviny v Labuti, kde řasy téměř nebyly vidět, spíš jen tušit, a to i s okulárem 25 a 40 mm. Zato kulová hvězdokupa M2 ve Vodnáři byla v pětadvacítce dobrá, leč v desítce již horší, zřejmě pro nedostatek světla. Například taková M102 v ocasu Hada vůbec nebyla vidět, je to objekt slabší 11 magnitudy a protože je navíc nízko nad obzorem, vyžaduje velmi dobré pozorovací podmínky. V ráji pro astronoma, jinak tedy ve Střelci, se opět lépe uplatnil na pozorování mlhovin M8 Laguna, M16 Orlí mlhovina, M20 Trifid a M17 Omega lépe 25 mm okulár, nebo ještě slaběji zvětšující. Totéž platí pro pozorování M5, kulové hvězdokupy v ocasu Hada, ovšem pro velmi malé úhlové rozměry, jako je NGC6543, čili hezky česky Kočičí oko, je tato pěkná planetární mlhovina spíše ve zvětšení větším, tedy v okuláru 10 mm. Ovšem zelenavý prstýnek s tímto dalekohledem neuvidíme, to je doménou o dost větších dalekohledů. Zmínil jsem se výše o hezkém názvu jednoho nebeského objektu. Tyto názvy sice nemusíme zapomenout, ale na ovladači NexStaru tyto názvy pochopitelně nenajdeme, budeme si musit chtě nechtě zvyknout na anglické názvy jako S´cluster v Herkulu, nebo Ring cluster, je jen málo výrazná, je vidět jen periferně. Také poněkud méně snadno dešifrovatelný název Mini coathanger v Uma není nic jiného, než objekt, který známe jako Ramínko.

Závěr – celkové hodnocení

Myslím, že celková kvalita dalekohledu, hlavně jeho optiky, je opravdu vynikající, v podstatě je ale trochu škoda, že výrobce nepřikládá k přístroji rovnocennější okuláry, myslím, že vzhledem ke kvalitě optiky by si to NexStar opravdu zasloužil. Jinou možností je doplnění či rozšíření přiložených okulárů o nějaký další, nejlépe jeden s delším ohniskem, např. 32 mm, pro celkový přehled a kontrolu vyhledání, další pak někde mezi dvěma dodávanými, a pro brutálního zvětšovatele prázdných zvětšení ještě např. 8mm okulár. To samozřejmě předpokládám, že majitel má svůj barlow 2x, čímž tedy svou řadu možných zvětšení zdvojnásobí. Nové okuláry bych určitě vybíral i při současném poklesu cen někde kolem hranice 2-2500 Kč. Na další požadované doplňky, např. filtry, sluneční fólie apod. se lze informovat u všech prodejců či na www.celestron.cz. NexStar svojí koncepcí splní i náročnější požadavky pozorovatelů, hlavně v místech s nepřesvětlenou oblohou. Pozorovateli ve městě nezbude nic jiného, než dalekohled použít na planety a Měsíc, nebo ho sbalit a vydat se na dlouhou cestu za temnou oblohou, což vzhledem k jeho rozměrům a váze nečiní potíže. Zejména je vhodný především na cestování jak autem, tak třeba i letadlem. Případným uživatelům přeji mnoho temných a jasných nocí, pokud možno současně.

Vybrané technické údaje

Průměr objektivu102 mm
Ohnisko1325 mm
Světelnost systému1:13
Zaclonění sekundárního zrcátka34,4 % z průměru
11 % plochy
Minimální zvětšení (7 mm pupila)15×
Maximální zvětšení240×
Délka tubusu34 cm
Hmotnost5 kg
Napájení12 V
Počet objektů v databázi4033

Václav Čejka