Astropis 3/2018

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, na obloze jsou k vidění věci všední, jako ptáci, letadla, mraky, meteory, Měsíc a „obyčejné hvězdy“, ale i zcela nevšední jako vzácní ptáci (pokud je poznáte), vzducholodě, nové typy letadel, polární záře (alespoň v našich končinách), bolidy, supernovy a Měsíc… Proč tam vlastně mám ten Měsíc hned dvakrát?


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

15. ročník ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi loňského roku je i na poměry našeho přehledu obzvláště nesnadný úkol. Množství objevů, které se v astronomii a (astro)fyzice v roce 2017 odehrály, je tak ohromné, že do tohoto textu bylo možné zahrnout pouze ty z nich, které prošly trojitým postupným výběrem a nekompromisním, byť neradostným shazováním pod stůl. Citátem pro tento ročník je úryvek z nepublikované a vloni znovu objevené práce Winstona Churchilla z r. 1939 (Are We Alone in the Universe?): „nejsem tak domýšlivý, abych se domníval, že naše Slunce je jediné, které má kolem sebe rodinu planet“ – s odstupem téměř 80 let je vidět, že intuice nezklamala nositele Nobelovy ceny za literaturu ani v oboru přírodních věd.

Odborná pozorování a vědecká práce na Štefánikově hvězdárně

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
12–16
autor:
Jaroslav Pavlousek

Štefánikova hvězdárna byla založena jako hvězdárna sloužící široké veřejnosti; po celou dobu své existence také tuto úlohu plnila a v zásadě se neměla plést mezi observatoře profesionální. Úplně vždy to tak nebylo – vybavení hvězdárny, zejména pokud se týká dalekohledů, bylo kdysi na docela dobré úrovni a časová služba snesla na tehdejší dobu i přísná měřítka. Ale hlavně – na hvězdárnu chodili sice amatéři, ale současně nadšenci, kteří nechtěli jen vykládat o astronomii a ukazovat obecenstvu nebeské objekty, ale chtěli se i v rámci možností podílet na získávání nových poznatků.

Málo hmotné dvojhvězdy

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
17–19
autor:
Marek Wolf

Ačkoliv je současný astrofyzikální výzkum motivován snahou odhalit pomocí ještě větších přístrojů ještě vzdálenější a složitější útvary ve vesmíru, dvojhvězdy patří stále k základním pilířům moderní astrofyziky, bez kterých bychom jen obtížně skládali mozaiku fyzikálních vlastností všech okolních objektů.

Hajabusa podruhé…

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
20–22
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Po třech a půl letech cesty kosmickým prostorem zakotvila koncem června 2018 Japonská kosmická sonda Hayabusa 2 u podivuhodného asteroidu Ryugu. Sonda nese na palubě čtyři výsadkové moduly, z nichž tři už úspěšně přistály. Jde přitom o již druhý pokus Japonské agentury pro výzkum kosmu (JAXA) o blízký průzkum asteroidu a především o získání vzorků a jejich následné přivezení zpět na Zemi. Tento kosmický „sokol“ (jak zní jméno sondy v japonštině) má však před sebou ještě více než rok práce, než dá v prosinci 2019 Ryugu sbohem a vydá se se získaným materiálem zpět k Zemi. Pojďme si tedy v následujícím článku stručně připomenout důležité milníky této mise.

Obloha od října do prosince 2018

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Pouhým okem viditelné komety nejsou obvyklé. Navíc už dlouho žádná z nich nebyla pozorovatelná z našich zeměpisných šířek. Pokud se však předpovědi nemýlí, jednu takovou budeme moci vidět už na konci letošního roku.

Kráter J. Herschel

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
26–27
autor:
Milan Blažek

„Kráter J. Herschel velmi zajímavý útvar zrcadlící se na tváři našeho přirozeného kosmického souputníka jest, zejména ve fázi měsíční, kdy Luna do úplňku se přibližuje, konkrétně, když od novoluní jedenáct dní uplynulo. Útvar podobu půlce v raném stádiu vývoje s ocáskem vlajícím doprava ve směru pomyslného plutí tou dobou připomíná. Skoro jako by se uvíznuvší dostat ze břehu nazpět do Moře chladu pokusit chtěl.“ Je to samozřejmě dosti humorné přirovnání, neboť průměr měsíčního kráteru 156 km činí. Zmíněný ocásek vyvýšené východní valy stále ještě terminátorem „ukousnutých“ kráterů Anaximander (68 km) a Carpenter (60 km) tvoří, netrpělivě čekajíce na tečný dotyk prvních paprsků, jenž zanedlouho i níže položené partie svým jasným svitem slunečním ozáří…

Ohlédnutí za historií Hvězdářské ročenky

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
30–32
autor:
Jan Vondrák

Hvězdářská ročenka (dále jen HR) byla publikována v bývalém Československu již od roku 1921, začala vycházet jen čtyři roky po založení České astronomické společnosti (ČAS). Zanedlouho se tedy dožije stých narozenin. Předcházelo jí publikování kalendáře úkazů ve Věstníku ČAS, v Říši hvězd a krátce i v Rozhledech JČMF. I když většina autorů HR se rekrutovala z řad členů ČAS a sloužila hlavně jejím členům, byla vydávána péčí profesionálních astronomických institucí.

Česká astrofotografie měsíce

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
33–34
autor:
Marcel Bělík

Píše se rok 2003 a na Hvězdárně v Úpici se potkává několik astronomických nadšenců. Všichni fotografují oblohu a přemýšlejí, jak povzbudit i ostatní fotografy nebes, aby se česká, slovenská a nakonec třeba i světová veřejnost dozvěděla, že u nás ve středu Evropy, v českých i slovenských krajích, vznikají snímky srovnatelné s tím nejlepším na světě.


[recenze] Thibault Damour, Mathieu Burnait: Záhady kvantového světa

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký jr.

Již samotná obálka této knihy nenechá nikoho na pochybách, že jde tak trochu o jiný žánr, než je seriózní popularizační literatura – je to totiž komiks! Tedy něco pro „líné“ čtenáře, kteří by se přesto něco rádi dozvěděli o tajích a historii kvantové mechaniky.


[novinka] Nebeská představení

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Letošní horké léto bylo plné zajímavých událostí na obloze, jak dokazuje fotografie na obálce a snímky na této straně.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
28–29
autor:
Lukáš Houška

Od posledního souhrnu událostí v kosmonautice se stalo poměrně velké množství významných a velmi zajímavých věcí. Mnozí si vzpomínáte na díru v orbitálním úseku lodi Sojuz připojené u Mezinárodní kosmické stanice, anebo na další upřesnění plánů SpaceX s raketou BFR/BFS. I tomu se budeme věnovat.

[novinka] Neutrinová astronomie

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
36–37
autor:
David Ondřich

Družice Fermi, která pozoruje vesmír v oboru gama záření, poprvé identifikovala zdroj vysoce energetického neutrina, které k nám teméř rychlostí světla letělo přes 3,7 miliardy let. 22. září 2017 zachytil experiment IceCube na Jižním pólu neutrino s energií 3 × 1014 eV, 45 × více než jsme schopni dosáhnout v současných pozemských urychlovačích.

[novinka] Nové měsíce Jupiteru

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V červnu oznámila Mezinárodní astronomická unie (IAU), že se týmu z Carnegie Institution for Science pod vedením Scotta Shepparda podařilo objevit 10 nových měsíců Jupiteru. Celkově tak má Jupiter 79 známých měsíců (z nichž se na objevu 51 z nich podílel právě Sheppard), což je nejvíce ze všech planet ve Sluneční soustavě.

[novinka] Magnetické pole Jupiteru

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
David Ondřich

Družice Juno krouží kolem Jupiteru od r. 2016 a čtenářům Astropisu ji není třeba příliš představovat, ostatně obrázky kamery JunoCam najdete na různých místech i v tomto čísle. Jedním z hlavních vědeckých cílů mise je měření magnetického pole planety, o kterém toho zatím příliš nevíme.

[novinka] Zářící vesmír

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
38
autor:
David Ondřich

Spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer), umístěný na čtvrtém z dalekohledů VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal v Chile, odhalil ohromné zásobárny atomárního vodíku, které se nacházejí v prostoru okolo velmi vzdálených galaxií.

[novinka] 2× Gaia

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
38–39
autor:
David Ondřich

V minulém Astropisu jsme psali o zveřejnění druhé várky astrometrických a fotometrických dat družice Gaia, nicméně stále ještě intenzivně probíhá výzkum várky první. Publikovaných článků na základě těchto dat již bylo hodně přes tisíc a stále vycházejí další.

[novinka] Původ marsovských dun

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
39
autor:
David Ondřich

Písečné duny na Zemi mají původ v křemičitých zrnech, která jsou postupem času vypreparovaná z metamorfovaných hornin zemské kůry. O původu dun na Marsu se však dlouho diskutuje, nejčastěji se jako jejich zdroj navrhuje eroze lávových proudů nebo místních usazenin.

[novinka] Obrázky z vesmíru

ročník:
2018
číslo:
3
stránka:
40–44
autor:
Ondřej Nývlt

Na rozdíl od České republiky v řeckých Athénách v době zatmění Měsíce 27.7.2018 s počasím problém nenastal, i když jinak celý týden včetně pátečního rána propršel.