Astropis 3/2019

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, letošní rok vyhlásilo UNESCO za Mezinárodní rok periodické tabulky. Může se to zdát banální a možná i zbytečné, ale mne tahle „podivná soustava čtverečků“ provází po většinu života.


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

První část našeho nekončícího seriálu ohlédnutí za předcházejícím rokem se opět uchází o pozornost čtenářů. Zahájíme ho konstatováním nobelisty Stevena Weinberga, jímž r. 1989 uvedl sérii svých přednášek, věnovaných problému kosmologické konstanty a teoretickým možnostem jeho řešení: „Fyzika nejvíc vzkvétá, když je v krizi.“ Začneme jako obvykle Sluneční soustavou a překvapivě dlouho se zdržíme v blízkosti či přímo na povrchu Země.

O Marii Mitchellové a její kometě

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
12–14
autor:
Pavel Pecháček

Zatmění Slunce je jedním z nejpozoruhodnějších nebeských úkazů a lidé mu v minulosti přisuzovali nejrůznější náboženské, nadpřirozené či mystické významy. Mnohým tento jev dokonce změnil život. Uvádí se například, že prstencové zatmění pozorovatelné 11. února 1831 z území Spojených států iniciovalo povstání otroků ve Virginii, jež se odehrálo v srpnu téhož roku. Vůdcem povstání byl americký otrok Nathaniel „Nat“ Turner (1800–1831), který zatmění považoval za znamení, že je načase sesadit bílého pána, za kteroužto troufalost posléze zaplatil životem.

Rozhovor s nositelem Nobelovy ceny za fyziku Rainerem Weissem

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
15–19
autor:
Václav Pavlík

Od 15. do 20. 7. 2019 pořádal Fyzikální ústav Akademie věd ČR mezinárodní konferenci „Frontiers of Quantum and Mesoscopic Thermodynamics“, které se zúčastnili též čtyři nositelé Nobelovy ceny za fyziku. Se třemi z nich jsme po jejich veřejných přednáškách pořídili rozhovor – prvním je prof. Rainer Weiss, který obdržel ocenění spolu s Kipem Thornem (rozhovor s ním najdete v Astropise 118) a Barrym Barishem za rozhodující příspěvek ke konstrukci detektoru LIGO a objev gravitačních vln. Další dva rozhovory najdete v příštím Astropise (120).

Kráter Taruntius

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

Kráter Taruntius a jeho blízké okolí je značně specifické. Zejména množství tzv. duchových kráterů a komplexní uspořádání útvarů nacházejících se na jeho dně není zcela běžně u tohoto typu impaktů ke spatření. Do jisté míry je to dáno i skutečností, že se Taruntius řadí spíše mezi „mladší“ krátery (stáří se odhaduje na méně než miliardu let) a jeho rysy jsou tak zatím stále poměrně výrazné. Eroze prostřednictvím dopadů mikrokráterů doposud ještě tolik nenarušila jeho charakteristický vzhled a my můžeme s úžasem a pokorou obdivovat úchvatný reliéf kráteru, který obdržel název po římském matematikovi, filozofovi a astrologovi, jehož celé jméno zní Lucius Taruntius Firmanus.

Obloha od října do prosince 2019

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS), která je v hledáčku tohoto čísla, měla na začátku září hvězdnou velikost 12,2 mag (dle měření Maika Meyera). Předpokládá se, že bude postupně zjasňovat až na 8 mag, kterých dosáhne začátkem roku 2020.

U Měsíce bude nabito

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
26–29
autor:
Martin Pauer

Posledních několik měsíců jsou média plná zpráv o tom, jak se která kosmická agentura chystá k Měsíci či dokonce k Marsu. Pamětník by mohl říct, že podobná prohlášení už slyšel mnohokrát (viz Na Měsíc a na Mars do roku 2030? Astropis 1/2004) a nikdy z nich nic nebylo. Nyní je ale jedna zásadní věc jinak, a tato věc může výrazně změnit situaci. Tentokrát jsou totiž ve hře i menší soukromé společnosti, které mají dostatek zkušeností i odhodlání a nejsou omezeny výkyvy nálad voličů a jimi volených politiků. Pojďme se tedy podívat na to, jaké aktivity klíčoví hráči na poli kosmických letů plánují.

Hvězdárna Ďáblice se představuje

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
31–32
autor:
Petr Sobotka

Hvězdárna v Praze – Ďáblicích je spolu se Štefánikovou hvězdárnou a Planetáriem hl. města Prahy pod společnou značkou Planetum. Ta je kolektivním členem České astronomické společnosti od roku 1994.

Obrázky z blízkého i vzdáleného vesmíru

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
41–43
autor:
Ondřej Nývlt

Na území České republiky jsme se mohli kochat pouze částečným zatměním Měsíce (65 %) v noci z 16. na 17. 7. 2019 – tj. přesně 50 let ode dne, kdy odstartovala mise Apolla 11.


[recenze] Zdeněk Pokorný: Zajatci Marsu

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
30
autor:
Ondřej Nývlt

Do rukou se mi dostalo druhé (aktualizované a rozšířené) vydání útlé knihy „Zajatci Marsu“ (název je tak trochu jako od J. M. Trosky) našeho významného astronoma a popularizátora Zdeňka Pokorného (1947−2007).


[novinka] Obrázky z úplného zatmění Slunce

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
3
autor:
Petr Horálek

Po dvou letech čekání se 2. 7. 2019 astronomové dočkali dalšího úplného zatmění Slunce. Tentokrát pás úplné fáze procházel Tichým oceánem, Argentinou a Chile – mimo jiné i přes observatoř ESO na hoře La Silla, kde jsou výborné podmínky pro fotografování.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
33–34
autor:
Lukáš Houška

Uplynulé tři měsíce byly v kosmonautice výjimečně ještě plnější zajímavých událostí, než je v posledních letech obvyklé. Vynechme proto zdlouhavý úvod a pojďme rovnou na to.

[novinka] První srážka dvou bílých trpaslíků

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
35–36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Srážky dvou hvězd v binárních systémech nejsou zřídkavým jevem. Soudí se, že zhruba 10 % masivních hvězd hlavní posloupnosti a stejný podíl bílých trpaslíků je produktem srážek.

[novinka] Záhadná galaxie bez temné hmoty

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
35
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Záhadná galaxie bez temné hmotyMalá difúzní galaxie NGC 1052-DF2, nacházející se ve skupině galaxií NGC 1052 v souhvězdí Velryby ve vzdálenosti zhruba 65 miliónů světelných let (19 Mpc), se jeví být zcela či téměř prostá temné hmoty.

[novinka] Kosmický dalekohled Spektr-Roentgen-Gamma

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
36–37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Společný Rusko–německý kosmický dalekohled Spektr-Rentgen-Gamma (SRG), který se úspěšně vydal do vesmíru 13. června 2019 na kosmické lodi Proton-M z kosmodromu Bajkonur, není rozhodně prvním zařízením svého druhu, ale je prvním, který by měl do půl roku zmapovat celou oblohu v oblasti tvrdého záření.

[novinka] Černé díry a deformace disků

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Černé díry jsou nenasytní bumbrlíčci, kteří se neustále krmí okolní hmotou, která se při pádu do jejich „chřtánu“ formuje do podoby plynného a prachového disku. Vědci již roku 1975 předpověděli, že rotace černé díry bude stahovat vnitřní oblast okolního prachoplynného disku do roviny s rovníkovou oblastí rotující černé díry.

[novinka] Další Evropská mise ke kometě

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Po velmi úspěšných misích Evropské kosmické agentury (ESA) ke kometám – Giotto (prolétla kolem komety 1P/Halley v roce 1986 a v roce 1990 kolem 26P/Grigg-Skjellerup, viz Astropis Speciál 2013, str. 23–28) a Rosetta (v roce 2014 zakotvila na orbitě kolem komety 67P/Churyumov–Gerasimenko a provedla první úspěšné přistání na kometě, viz Astropis 2/2014 str. 6–9 a 4/2014 str. 13–16 a 4/2016 str. 6–10), oznámila 19. června ESA záměr prostudovat nějakou další kometu a to opět velmi detailně.

[novinka] Překotná tvorba hvězd v Mléčné dráze

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Data z evropské astrometrické družice Gaia nepřestávají přinášet udivující poznatky již od roku 2013, kdy byla družice vypuštěna (a předpokládá se, že by měla pracovat nejméně do roku 2022). Od té doby neúnavně měří pozice, vzdálenosti a pohyby hvězd s nepřekonatelnou přesností.

[novinka] Tři zombie hvězdy na útěku

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Družice Gaia představuje opravdu bohatou studnici dat, která lze vytěžovat k různým účelům, jak o tom svědčí další nedávná práce využívající datovou sadu DR2 (Mon. Notices Royal Astron. Soc. 489 (2019) 1489–1508). Tentokráte se astronomové zaměřili na vyhledávání „spektroskopicky podivných“ rychle letících hvězd.

[novinka] Nový binární zákrytový relativistický systém

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
38–39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Pokud se evropské kosmické agentuře ESA podaří v roce 2034 úspěšně vypustit kosmický detektor gravitačních vln LISA (Laser Interferometer Space Antenna), dá se očekávat, že tento přístroj bude zaznamenávat tisíce krátkoperiodických binárních systémů, které budou emitovat dostatečné množství gravitačních vln.

[novinka] Měsíce Saturnu mění prstence

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Analýza dat z Velkého finále kosmické sondy Cassini, která po 13 letech studia Saturnu a jeho měsíců zanikla v atmosféře obří planety v roce 2017, avšak před svým zánikem stihla proletět v mezeře mezi Saturnem a jeho prstenci, ukázala neuvěřitelné detaily toho, jak malé měsíce formují Saturnovy prstence (Science 364 (2019) 1054).

[novinka] Aukce Měsíčních pásek

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V den 50. výročí přistání astronautů Apolla 11 na Měsíci uspořádala americká aukční síň Sotheby‘s neobvyklou dražbu. Na prodej byly pásky obsahující záznam výstupu Neila Armstronga na Měsíc, vztyčování americké vlajky atp.

[novinka] Rekordní úroveň metanu na Marsu

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Americké vozítko Curiosity zaznamenalo koncem června rekordní úroveň metanu v atmosféře Marsu. Detekovaná hodnota 21 ppb (parts per bilion, tj. miliardtina, 10–9) je třikrát větší než předchozí rekordní hodnota, kterou Curiosity zaznamenalo v roce 2013.

[novinka] Měření pomocí rudých obrů

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
39–40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když Hubble měřil ve 20. letech minulého století expanzi vesmíru, užíval k tomu Cefeidy jako „standardní svíčky“. S objevem předvídatelnosti jasnosti těchto proměnných hvězd přišla v roce 1908 Henrietta Swan Leavittová (1868–1921) při studiu Cefeid v Magellanových mračnech.

[novinka] Druhý zdroj rychlého rádiového záblesku odhalen

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když jsme před dvěma lety obšírně referovali o rychlých rádiových záblescích (fast radio burst – FRB) a nalezení vůbec prvního zdroje FRB 121102 v trpasličí galaxii vzdálené 3 miliardy let (Astropis no. 1 (2017) 14–17), zdálo se, že s novými pozorovacími přístroji se rychle přiblížíme rozuzlení, co jsou FRB zač.

[novinka] Nejmladší horký Jupiter

ročník:
2019
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Astronomům se podařilo pořídit infračervená spektra vysokého rozlišení od CI Tau – mladé, zhruba 2 miliony let staré hvězdy typu T Tauri, která se nachází ve vzdálenosti kolem 500 světelných let v souhvězdí Býka (Astrophys. J. Lett. 878 (2019) L37).