Astropis 3/2020

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Jiří Grygar

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 26. července 2020 proběhla na observatoři Astronomického ústavu AV ČR tisková konference při příležitosti dokončení velkolepé modernizace Perkova 2m dalekohledu. Stalo se tak v den 101. narozenin významného českého astronoma doc. Luboše Perka, který byl slavnosti přítomen.


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Druhý díl přehledu astronomických objevů loňského roku zaměříme na vzdálené části Sluneční soustavy, Slunce a hvězdný vesmír. Začneme vzpomínkou na sondu Cassini, která sice zakončila svůj aktivní život již v září 2017 navedením do atmosféry Saturnu, ale díky postupnému zpracovávání naměřených dat i nadále přispívá k novému poznání.

Modernizace 2m Perkova dalekohledu v Ondřejově

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
12–15
autor:
Miroslav Šlechta

Největším optickým astronomickým přístrojem v České republice je dalekohled s průměrem hlavního zrcadla 2 m, umístěný v Ondřejově. V provozu je od srpna 1967, v roce 2012 byl nazván Perkovým dalekohledem podle docenta Luboše Perka (*26. 7. 1919, †17. 9. 2020), který byl duchovním otcem tohoto přístroje a po celou dobu, od začátku projektu v roce 1956 až do uvedení do provozu, byl zodpovědný za vědeckou stránku celého projektu (o ekonomickou část se staral tehdejší ekonomický náměstek Astronomického ústavu ing. Vladimír Rajský (*13. 1. 1926, †16. 1. 2000). Dalekohled postavila firma Carl Zeiss Jena, hlavním inženýrem byl Alfred Jensch (*19. 6. 1912, †6. 10. 2000).

Čínský rover míří k Marsu

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
16–17
autor:
Václav Laifr

23. července 2020 ve 12:41 pekingského času odstartovala z nového čínského kosmodromu Wenchang (Wen-čchang) na jihočínském ostrově Hainan (Chaj-nan) raketa Changzheng 5-Y4 (Čchang-čeng, Dlouhý pochod) s meziplanetární sondou Tianwen 1 (Tchien-wen) k Marsu. Čínská sonda se tak zařadila jako druhá do tříčlenné flotily sond, které se v letošním startovním okně vydaly k rudé planetě, vedle amerického roveru Perseverance a orbitální sondy Hope ze Spojených arabských emirátů.

Sluneční aktivita v I. pololetí 2020

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
18
autor:
Martina Pavelková

Ve všech sledovaných měsících prvního pololetí tohoto roku bylo zaznamenáno mnoho aktivních oblastí z nového cyklu. Oblasti z 25. cyklu se dají jednoduše odhalit, jednak jsou ve vyšších heliografických šířkách a jednak mají obrácenou polaritu oproti cyklu 24.

Mozaika nových poznatků o Titanu

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
19–21
autor:
Jaroslav Pavlousek

Jsou to již tři roky, co sonda Cassini zmizela v hlubinách Saturnovy atmosféry. Její výzkum planety, jejích prstenců a satelitů byl ale natolik úspěšný a bohatý, že dodnes se objevuje řada prací, které čerpají z údajů dodaných sondou. Nemalá část se věnuje největšímu a také snad nejzajímavějšímu měsíci, tedy Titanu. Obvykle se uvádí, že sesterskou planetou Země je Venuše. Je to jistě pravda pokud jde o rozměry, složení a částečně i hustotu. Ale pokud jde o úkazy na povrchu, je Zemi daleko bližším tělesem právě Titan – kromě jiného jako jediné další těleso, na jehož povrchu se vyskytují plochy pokryté kapalinou.

Obloha od října do prosince 2020

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Ať jsme se snažili sebevíc, žádnou jasnou vlasatici jsme ke konci roku nenašli. Protože lovit komety s velikostí 10 až 12 mag je jen pro opravdové vytrvalce, přinášíme v tomto čísle pohled na jeden snadněji pozorovatelný objekt.

Hon za temnými galaxiemi

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
26–28
autor:
Rhys Taylor

Musejí mít všechny galaxie hvězdy? Tato otázka se může zdát až absurdní. Samozřejmě, že galaxie mají hvězdy, to je přece to, co dělá galaxii galaxií, nebo ne? Definice galaxie je však až překvapivě náročná. Ačkoliv si často myslíme, že galaxie je jakýkoliv velký shluk hvězd – tedy „ostrovní vesmír“ – když je zkoumáme a detailně měříme, nacházíme mezi nimi nápadné rozdíly. Některé mají jen málo hvězd, jiné miliony, ty největší možná až biliony. Některé jsou bohaté na plyn, jiné ho mají málo nebo žádný. Některé vypadají jen jako přerostlé hvězdokupy. Kde tedy končí doména hvězdokup a mlhovin a začínají galaxie?

Ve hvězdokupách jako na horách

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
29–34
autor:
Václav Pavlík

Pokračování seriálu o hvězdokupách bude v tomto čísle trochu netradiční. Víte, co má společného Fred Hoyle, počítačové modely hvězdokup, šachy, horolezení, zubní pasta a fotografování divokých šelem? Jediného člověka, doktora Sverreho Aarsetha, s nímž jsem pro Astropis připravil rozhovor.

Ždánická hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka se představuje

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
35–36
autor:
Karel Trutnovský

V čarokrásném kraji zvaném „Moravské Toskánsko“, na jižním svahu Ždánického lesa, se na kraji jednoho malého města nachází hvězdárna. Má bohatou, i když v nedávné době pohnutou historii. Dnes vítá návštěvníky z řad široké veřejnosti i školní výpravy a nabízí příjemné prostředí, ve kterém je dobře pobýt.


[recenze] Addy Pross: Co je život?

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
18
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ještě nikdy jsme nerecenzovali knihu, která by se týkala biologie. Často totiž opomíjíme odpověď na zcela prostou a zdánlivě jednoduchou otázku „Co je život?“. Otázku, kterou si velmi sugestativně položil zakladatel kvantové fyziky Erwin Schrödinger, který v roce 1943 v dublinském exilu proslovil sérii přednášek, která posléze vyšla knižně pod názvem Co je život? a stala se jedním z nejvlivnějších vědeckých spisků 20. století.


[novinka] Kometa C/2020 F3 NEOWISE a Perseidy

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

Od posledního vydání Astropisu se hlavním tématem mezi astronomickou veřejností rozhodně stala kometa C/2020 F3 NEOWISE – nejjasnější kometa za posledních 13 let. Její viditelnost pouhým okem a možnost ji zachytit prakticky jakýmkoli fotoaparátem z ní samozřejmě udělala cíl mnoha astrofotografů.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
Lukáš Houška

Prázdniny a září – ačkoli poznamenané krizí kolem nového koronaviru, byly na události kosmonautiky bohaté a mnohdy se děly velmi důležité události. Od návratu astronautů z první pilotované mise lodi Crew Dragon, přes starty hned tří misí směřujících k Marsu, až po udělení nového cíle pro japonskou misi k asteroidu.

[novinka] Plutova atmosféra mrzne na kost

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

O existenci atmosféry Pluta víme s jistotou od 9. června 1988, kdy se její existenci podařilo zaznamenat hned několika observatořím během zákrytu hvězdy Plutem.

[novinka] Merkur a tajemství rozpadu neutronů

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
39–40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Neutrony známe jako stabilní částice tvořící jádra atomů, pokud jsou však volné, rychle se během několika minut rozpadají (dominantně jako n0 → p+ + e– + υe–). Laboratorní experimenty však vykazují různé hodnoty průměrné doby života neutronů v závislosti na metodě měření.

[novinka] Revoluční rentgenová mapa z eROSITA

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
40–41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Po úspěšném startu společného rusko-německého kosmického dalekohledu Spektr-Roentgen-Gamma (SRG) 13. června 2019 a jeho zakotvení v Lagrangeově bodě L2 se rentgenový dalekohled pustil v prosinci do šestiměsíčního přehlídkového snímkování celé oblohy, jehož první výsledky byly uveřejněny v červenci letošního roku.

[novinka] Asteroid se prosmýkl pod geostacionární orbitou

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Malý blízkozemní asteroid 2020 SW prolétl 24. září 2020 v opravdu těsné blízkosti Země – ve vzdálenosti pouhých 22 000 km, což je mnohem blíže k zemskému povrchu než geostacionární dráha.

[novinka] Exotická kvantová hmota na ISS

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vědcům se podařilo připravit exotickou formu hmoty v kvantovém stavu – tzv. Bose-Einsteinův kondenzát. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, neboť podivné chování obláčku atomů zchlazených na teplotu blízko absolutní nule předpověděli již Albert Einstein (1879–1955) a Šatendranáth Bose (1894–1974) v roce 1924…

[novinka] Od Marsu až po hluboký vesmír

ročník:
2020
číslo:
3
stránka:
42–43
autor:
Ondřej Nývlt

Měsíce srpen a září poskytly velmi dobré podmínky pro fotografování planety Mars, na níž byla kromě „obligátní“ polární čepičky občas k vidění i oblačnost.