Astropis 3/2022

editorial – články – receze – novinky

Editorial

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, hádám, že jste si při pohledu na nebe již nejednou položili otázku, zdali jsme v tom širém vesmíru opravdu sami (tedy kromě těch 7 974 366 728 sousedů, kteří vám většinou ale lezou na nervy a jejichž počet neustále stoupá). Zvláštní úvahy o osamělosti v přelidněném světě nedávají lidstvu spát už několik století. Snad z touhy sejmout ze sebe břímě odpovědnosti za existenci tvorů schopných být svědky hrůzy i krásy světa [1]. Snad pro onen pocit vzdálené blízkosti a možná jen pro absurdnost zvědavé otázky, která na našich starostech nic nezmění…

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Ve druhém pokračování letošního ohlédnutí za loňskými objevy se budeme věnovat Sluneční soustavě jako celku, naší mateřské hvězdě a báječnému světu hvězd všeobecně.

Vzhůru ke hvězdám - Dorothea Klumpkeová (1861–1942)

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
12–14
autor:
Pavel Pecháček

S několika průkopnickými astronomkami, například Marií Mitchellovou, která se v roce 1847 proslavila objevem komety, či Henriettou Leavittovou, jež přispěla k pádu představy, že je Mléčná dráha jedinou galaxií ve vesmíru, jsme se na stránkách Astropisu již setkali. Historie zná však i řadu jiných pozoruhodných badatelek, které musely čelit různým překážkám a mnohé obětovat, aby se prosadily v oblasti, jíž dominovali muži. K významným astronomkám druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století bezpochyby patří Dorothea Klumpkeová (1861–1942), od jejíhož úmrtí letos uplyne kulatých osmdesát let, a nabízí se tak ideální příležitost, abychom si její život krátce připomněli.

Rozhovor s laureátem Nobelovy ceny za fyziku Jamesem Peeblesem

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
15–19
autor:
Václav Pavlík

James Peebles je kanadsko-americký astrofyzik, který studuje strukturu a historii vesmíru. Doktorát získal v roce 1962 pod vedením Roberta Dickeho na Princetonské univerzitě v USA. V Princetonu pak zůstal a nyní zastává místo emeritního profesora „Alberta Einsteina“. Po mnoha oceněních za svou práci, včetně Edingtonovy nebo Diracovy medaile a dalších, převzal v roce 2019 i Nobelovu cenu za teoretické objevy ve fyzikální kosmologii. Práce, kterou rozvíjel od poloviny 60. let 20. století, se stala základem našich současných představ o vesmíru. Pomocí svých teoretických nástrojů a výpočtů dokázal interpretovat, že nám kosmické záření pozadí odhaluje okolnosti vzniku vesmíru. Mimo jiné i to, že jen 5 procent vesmíru tvoří známá hmota a zbylých 95 procent je neznámá temná hmota a temná energie.

Czech Rocket Society

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
20–21
autor:
Anna Muchová

Czech Rocket Society je spolek, který se v České republice zabývá kosmickými aktivitami. Spolek je určen pro české vysokoškolské studenty, které zajímá kosmonautika a kterým dává možnost aplikovat své studium v praxi a podílet se na vývoji, který je v oblasti raket zajímá.

Obloha v zimě 2022

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Vladimír Libý, Václav Pavlík

Víte že? … lovec Orion byl synem Poseidóna a lovkyně Euryaly, která byla v družině bohyně lovu Artemis, a měl schopnost kráčet po dně i těch nejhlubších moří, přičemž mu hlava vyčnívala nad hladinu? … kosmická loď Orion dopraví lidskou posádku k Měsíci? … pro Plejády je v češtině označení Kuřátka, v japonštině se jim říká Subaru a kromě aut se po nich také jmenuje osmimetrový dalekohled na Mauna Kea?

Novinky z kosmonautiky

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
26–27
autor:
Lukáš Houška

Uplynulé čtvrtletí přineslo v kosmonautice celou řadu velmi zajímavých událostí. Bohužel ani tentokrát nedošlo k tomu nejočekávanějšímu – startu super rakety SLS, kterou nejdříve zlobily závady, pak rozměry molekul vodíku a nakonec počasí. Na tento nosič se proto podíváme snad příště. Přesto se však děla celá řada jiných zajímavých událostí, které stojí za pozornost.

Volba astronomické kamery I

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
28–30
autor:
Zdeněk Řehoř

Člověk se snažil zachytit hvězdnou oblohu snad po celou dobu, co začal vnímat svět kolem sebe. Po pozdějším vynálezu dalekohledu počátkem 17. století se možnosti velmi rozšířily. Dalším zlomem v tomto směru je objev Louise Daguerrea, kdy světu roku 1839 ohlásil vynález procesu zaznamenání světelného obrazu. Pokud bychom pátrali po první astronomické fotografii, nalezli bychom ji o několik měsíců dříve – tomuto oznámení předcházel snímek Měsíce pořízený Daguerrovým zastáncem Françoisem Aragem. Následovala „2. astronomická revoluce“ srovnatelná s objevem dalekohledu.

Slavnostní svícení v době krize

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
31
autor:
Jan Kondziolka

V Astropise 4/2021 jsem se věnoval tématu světelného znečištění a správného osvětlení památek a kostelů zvláště. Vysvětlil jsem základní pravidla jak svítit, aby nevznikal světelný smog více, než je nezbytně nutné. V tomto krátkém článku bych rád svá doporučení ještě doplnil v souvislosti s aktuální energetickou krizí a probíhající válkou na Ukrajině.

Sluneční aktivita v I. pololetí 2022

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
32–33
autor:
Michal Švanda, Martina Pavelková

Sluneční činnost vykazovala v první polovině tohoto roku vzrůstající trend, který se v průběhu května a června stabilizoval a snad i mírně poklesl. Relativní čísla (SILSO verze 2) se nejčastěji pohybovala v hodnotách kolem 70 jednotek s výkyvy na obě strany, přičemž v průběhu je zcela jasně patrná délková nesymetrie výskytu aktivních oblastí, projevující se na grafu jako pseudoperiodická změna s délkou cyklu blízkou jedné sluneční otočce.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
35–36
autor:
Josef Jíra

Západočeská pobočka je jednou z nejdéle fungujících složek České astronomické společnosti (ČAS). Založena byla v roce 1961 z podnětu ústředního výboru ČAS pod krkolomným názvem Rokycanská krajská pobočka ČAS při Československé akademii věd (ČSAV). Úkolem tehdy založené organizace byla zejména odborná práce v oblasti astronomie, vědecká výchova a všeobecná popularizace a propagace vědy.

[recenze] Pavel Gabzdyl: Průvodce po Měsíci

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
34
autor:
Ondřej Nývlt

Tentokrát se mi na recenzi dostala publikace Pavla Gabzdyla, který je bezpochyby naším nejlepším současným popularizátorem pozorování Měsíce. Proto se ani nelze divit, že na 76 stranách velikosti A5 nalezneme tucet tipů na pozorování rozmanitých lunárních útvarů. Autor se tak snaží ukázat, že Měsíc není nudná, statická a chladná koule na obloze či „nepřítel astronomů“, ale umí být pěkně „sexy“.

[recenze] A. Bečvář: Zrcadlo kosmu

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
34
autor:
Vladimír Kopecký jr.

Dr. Antonín Bečvář (1891–1965) je proslulý především svými atlasy hvězdné oblohy – Atlas Coeli, Eclipticalis, Borealis a Australis. Mnozí ví, že se zasloužil o vybudování vysokohorské observatoře na Skalnatém plese na Slovensku (a byl jejím prvním ředitelem) a znalci mají též povědomí, že byl studovaným meteorologem se zájmem o oblačnost a vydal Atlas horských mraků.

[novinka] Výběr z výsledků JWST

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
2–3
autor:
Ondřej Nývlt

JWST pokračuje v pozorování a jeho tým neustále uveřejňuje nové výsledky pokrývající nejen hluboký vesmír. Jak ukazuje tato strana, tak se teleskop zaměřil i na planety Sluneční soustavy.

[novinka] Meteorit na dně moře

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
Jaroslav Pavlousek

Výzkumy vesmíru mohou probíhat mnoha různými metodami jak na Zemi, tak mimo ni. Ale co do kurióznosti je asi nejpozoruhodnější projekt Avi Loeba a Amira Siraje z Harwardovy univerzity, kteří hodlají hledat úlomek mezihvězdného meteoritu na dně oceánu severně od Papuy – Nové Guineje.

[novinka] JWST je příliš citlivý a tak zlobí

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Jaroslav Pavlousek

Dalekohled Jamese Webba pracuje lépe, než se očekávalo, tato pozitivní skutečnost ale může vytvořit problémy pro dřívější výsledky. Konkrétně to třeba znamená, že mnohé slabé galaxie nejsou ve skutečnosti tak vzdálené, jak vyplývalo ze starších prací.

[novinka] Theia je zpátky ve hře

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
38–39
autor:
Pavel Gabzdyl

Otázka vzniku našeho Měsíce zůstává jedním z nejpalčivějších problémů, jaké se planetární vědci snaží vyřešit. Systém Země–Měsíc se totiž vyznačuje řadou parametrů, které nelze vysvětlit jednoduchým způsobem vzniku (např. společnou akrecí nebo záchytem).

[novinka] Obří exoplanety kolem obřích hvězd

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Prakticky všechny doposud objevené exoplanety (a jejich již více než 5 000) obíhají kolem hvězd o hmotnostech menších než 2,3násobek hmotnosti Slunce. Nebylo však zřejmé, zda jde o výběrový efekt daný omezenými možnostmi detekce exoplanet kolem masivních hvězd, nebo zda se obří hvězdy rychle vypaří a odvanou protostelární disky, a zamezí tak tvorbě planetárních systémů.

[novinka] Obří hvězdy loupí planety

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Existuje nepřeberné množství typů planetárních systémů – od těch, které se podobají naší Sluneční soustavě, přes systémy s horkými Jupitery, s exoplanetami na excentrických drahách až po soustavy vzniklé kolem „hvězdných zbytků“.

[novinka] Nejbohatší meteorické roje roku v podání Petra Horálka

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
40–41
autor:
Ondřej Nývlt

Na této dvojstraně uvádíme výsledky dlouhodobého projektu Petra Horálka, který během 8 let (2014–2022) pořídil sbírku fotografií nejaktivnějších pravidelných meteorických rojů.

[novinka] Zatmění Slunce 25. 10. 2022

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
42
autor:
Ondřej Nývlt

25. 10. 2022 jsme z území ČR mohli sledovat částečné zatmění Slunce – nebylo sice nijak výrazné, ale příhodná denní doba a obstojné počasí zapříčinilo, že byl tento jev poměrně hodně pozorován a fotografován.

[novinka] Ohlédnutí do hlubin vesmíru

ročník:
2022
číslo:
3
stránka:
43
autor:
Ondřej Nývlt

I dávno ukončené pozorovací mise mohou přinést nové výsledky. Základem tohoto obrázku galaxie M31 jsou data z Herschelova vesmírného teleskopu.