Astropis s/2022

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, číslo, které držíte v ruce, je cele věnováno Marsu, historii jeho výzkumu, aktuálnímu kosmického průzkumu či úvahám nad budoucími misemi, které k Marsu zamíří. Ta červená tečka na obloze od pradávna lákala lidskou představivost.

Marťanská panoramata

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
2–3
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Sonda Viking 2 přistála 3. září 1976 v oblasti velké impaktní pánve Utopia Planitia, nedaleko kráteru Mie. I když jde o relativně hladkou oblast, je pokrytá mnoha kameny a sama sonda dosedla na jeden z menších, což ji naklonilo o 8°.

Tři roky InSightu na Marsu očima vědce Petr Brož

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
6–9
autor:
Petr Brož

Americká planetární sonda InSight přistála 26. listopadu 2018 v oblasti Elysium Planitia s cílem prozkoumat vnitřní stavbu Marsu. Za tímto účelem nesla na své palubě dva vědecké přístroje, citlivý seismometr SEIS a teplotní sondu HP3, umožňující měřit chvění Marsu i množství unikajícího tepla z jeho nitra. Zájemce o popis sondy a jejího vědeckého vybavení bych rád odkázal na článek Martina Pauera publikovaný v Astropisu 2 / 2018 a následující stránky bych tak věnoval objevům, které nám sonda za poslední tři roky přinesla. A nemůžeme začít nikde jinde než u seismicity Marsu!

Hledání života na Marsu

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
10–15
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Přinejmenším poslední století lidé upínají své naděje, že nejsou ve vesmíru sami, především k Marsu. Můžeme se pousmát nad studiem kanálů na Marsu, které na přelomu století prováděl Percival Lowell, zdvihnout udiveně obočí nad spektroskopickými pozorováními života v podobě vegetace, která uskutečnili Gerard Kuiper a Gavriil Tichov. Víme ale, jaké experimenty jsme na povrchu Marsu provedli za účelem hledání tamního života? Pojďme na následujících stránkách provést jakousi inventuru všech smysluplných snah, které lidé v touze po nalezení marsovského života učinili – ať již na dálku ze Země, či přímo na Marsu prostřednictvím robotických sond.

Čínský robotický výzkum Marsu v roce 2021

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
16–19
autor:
Václav Laifr

Čínský rover Zhurong 祝融号 (Ču-žung) na povrchu Marsu ani jeho mateřská sonda Tianwen-1 天问 (Tchien-wen) na oběžné dráze této planety v uplynulém roce rozhodně nezahálely. Do čínského nového roku, který letos připadl na 1. února, rover po povrchu Marsu najel přes 1500 metrů a orbiter Tianwen-1 upravoval svoji oběžnou dráhu a pokračoval ve snímkování planety, přičemž veřejnost zásoboval efektními záběry včetně autonomních či upevněných selfie kamer.

Nejpokročilejší marsovský robot

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
20–25
autor:
Michael Voplatka

18. února 2021 v 15:45 místního marsovského času rychlostí 19 080 km/h do atmosféry rudé planety vstoupil nejnovější robotický průzkumník vyslaný ze Země. 90 % jeho rychlosti bylo ztraceno díky aerodynamickému brzdění tepelným štítem, během něhož přetížení dosáhlo 9 g. Poté řídicí počítač vypočítal, kde se sonda nachází a autonomně určil ideální okamžik otevření nadzvukového brzdicího padáku. Žádná kosmická sonda nic podobného v minulosti neprovedla – vždy šlo o předem naprogramovanou sekvenci. Po odhození tepelného štítu začal autonomní navigační systém pomocí kamery porovnávat fotografie povrchu se snímky pořízenými jinými sondami z oběžné dráhy a vytipoval nejbezpečnější místo přistání poblíž středu přistávací elipsy o rozměrech 7,7 × 6,6 km. Dále došlo k odhození padáku, krátký volný pád a následné zažehnutí osmi raketových motorů sestupového stupně. Nakonec začal sestupový stupeň spouštět svůj náklad na třech lanech, která byla v okamžiku dotyku všech kol roveru s povrchem pyrotechnicky přeťata, a sestupový stupeň odlétl do bezpečné vzdálenosti, kde se zřítil. Šestikolový robot Perseverance po sedmiměsíční cestě zdárně dorazil do své destinace.

První lidé na Marsu

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
26–31
autor:
Lukáš Houška

Když 20. července 1969 přistával modul Eagle na povrchu Měsíce a první dva zástupci lidské rasy se chystali vstoupit na jeho povrch, mnoho lidí bylo přesvědčeno, že lidstvu se tímto dokořán otevírá kosmická éra, během které budeme létat k planetám a podnikat daleké pilotované výpravy. Logickým dalším krokem se zdál být let k Marsu a i když už v době přistání na Měsíci se rozpočet NASA začal povážlivě tenčit, tak i mnozí pesimisté věřili, že po roce 2000 již nějakou tu krátkou výpravu na Rudou planetu podnikneme.

Smrtonoš, miniatura Země aneb pohled na Mars před sto lety

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
32–37
autor:
Camille Flammarion

Přicházíme zde ku světu nejlépe známému ze soustavy planetární, který přichází přímo po našem v postupu vzdáleností od Slunce, a jejž Příroda postavila do našeho sousedství asi jako výmluvný příklad jednotnosti svého hlediska a své činnosti; zdá se nám, že vidíme v prostoru Zemi samu, se zajímavými různostmi a novinkami, a každý z nás vyplul by dnes rád na tu cestu tam, kdyby naše duše měly k disposici jistý dopravní prostředek, aby dosáhly tohoto cíle (tam i zpět ovšem). Jak bylo by zajímavo ztráviti půl století na jiném světě a vrátiti se pak v tento! I se stanoviska čistě pozemského, jaký to zájem a jaké to ponaučení pro nás, kdybychom mohli vrátiti se každé století podívat se, co se děje na Zemi a zúčastniti se zvolného pokroku lidstva, vynálezů, věd, umění a průmyslu! Tajnosti života! Taje smrti! Neodkryjeme vás nikdy?

Jaderné zdroje energie pro kolonizaci Marsu

ročník:
2022
číslo:
s
stránka:
38–43
autor:
Vladimír Wagner

Pro zajištění stabilních a dostatečných dodávek tepla i elektřiny si ani na Marsu nevystačíme pouze se slunečním svitem a fotovoltaickými panely. Marsovské automaty využívají radionuklidové zdroje tepla a elektřiny. V případě větších zařízení a přítomnosti člověka na Marsu budou potřeba větší zdroje, kterými by mohly být jaderné reaktory. Ty by měly přispět i ke zrychlení dopravy nákladů a lidí ze Země na Mars.