Astropis 3/2006

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3/2006

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
5
autor:
David Ondřich

Vážení čtenáři, letní počasí nakonec přišlo i letos, ačkoliv ještě v březnu jsme tomu příliš nechtěli věřit; nastala doba prázdnin a dovolených, odpočinku a nabírání sil před začátkem nového školního roku. Jak se v posledních letech stalo zvykem, přinášíme vám číslo, jehož obsah je směsicí letních a podzimních článků. K obsahu se ještě jednou vrátím, na úvod si dovolím malou úvahu.


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, Michael Prouza

Letos potřetí přinášíme čtenářům Astropisu ohlédnutí do loňského vesmíru. Je už asi možné říci, že tradice byla založena, či spíše obnovena, neboť podobný seriál vycházel svého času v Technickém magazínu – Téčku. Nicméně, ve srovnání s délkou existence zdrojového textu – tedy přednášek, které první z autorů nazval Žeň objevů, se tříletá existence jeví téměř jako jepičí. Ano, je to neuvěřitelné, ale Žeň objevů slaví letos již svoje čtyřicátiny! Samozřejmě, ve srovnání s astronomickými škálami a vesmírnými měřítky je i čtyřicet let doba spíše směšná, ale přesto si dovolíme zahájit tentokrát trošku jinak. Nežli odstartujeme naši cestu sluneční soustavou a jejím blízkým okolím (v tomto čísle) a než se následně proletíme vzdáleným vesmírem a posvítíme si na loňské objevy kosmologie a fyziky vůbec (v prosincovém Astropisu 4/2006), postůjme napřed chvíli – konkrétně ve třech úvodních kapitolkách – s nohama na zemi (a na Zemi), byť s hlavou ve hvězdách.

Z Čech až na Měsíc Rodáci na přivrácené straně II

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
12–17
autor:
Pavel Najser

V další části seriálu o měsíční nomenklatuře a českých rodácích v jejím seznamu zůstaneme ještě na přivrácené straně Měsíce. Šest krátkých medailónků nám přiblíží historicky mladší skupinu osobností, jejichž přínos světové vědě, zejména pak astronomii, byl oceněn pojmenováním měsíčního útvaru jejich jménem. Bude mezi nimi i jediný neastronom z přivrácené strany a rovněž i jeden, který, přísně vzato, z českých zemí nepocházel, ale prakticky celá jeho vědecká kariéra byla spojena s pražským Klementinem a v Praze je i pochován. Krátce bude zmíněna i jedna záhadná postava, údajně pocházející z Čech, která ovšem o svůj „pozemek“ na Měsíci přišla.

Magnetická pole ve sluneční soustavě I Magnetické pole Slunce

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
18–21
autor:
Petr Kulhánek

Magnetická pole spolu s gravitací dominantně ovlivňují život sluneční soustavy. Celá sluneční soustava je ponořena do magnetického pole Slunce a s jeho projevy se setkáváme na každém kroku. Magnetosféry planet tvoří přirozený ochranný štít před vlivem nabitých částic z okolního vesmíru. Každá z magnetosfér má své zvláštnosti a specifické projevy. Připravili jsme proto pro vás, milí čtenáři, třídílné vyprávění o magnetických polích ve sluneční soustavě.

Oblohou amtérsky srpen – listopad 2006

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Žofie Sovová, Jan Verfl

Protože v podzimním Speciálu rubriku o obloze nenajdete, vztahuje se výběr zajímavostí na následujících 4 stranách na nezvykle dlouhou dobu. Na druhou stranu půjde o dobu pro nás patrně poměrně klidnou. Dvě hlavní lákadla – přechod Merkura přes Slunce 8.11. a prstencové zatmění Slunce 22.9. – totiž nejsou ani z poměrně širokého okolí Evropy pozorovatelné. Částečné zatmění Měsíce 7.9. večer je na tom o něco lépe (nastává při jeho východu), zato však nedosáhne ani do pětiny měsíčního průměru.

Za planetárními mlhovinami

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
26
autor:
Žofie Sovová

V dnešním článku se zaměříme především na letní planetární mlhoviny. Představíme si Prstenec z Lyry a Kočičí oko z Draka. Planetární mlhoviny jsou zaniklé málo hmotné hvězdy (asi do 2 hmotností Slunce), které na konci svého vývoje odvrhly své atmosféry, přičemž se obnažilo jádro hvězdy. To někdy můžeme pozorovat jako tzv. centrální hvězdu.

Neexistující hvězdokupy

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
27
autor:
Radek Mašata

Název článku je možná na první pohled zavádějící, protože co lze psát o objektech, které podle něj neexistují? Můžete být bez obav, řeč bude o objektech, které lze bez větších problémů pozorovat. Na letní obloze najdeme mnoho velmi známých objektů, řadu méně známých a několik zapomenutých. Nás však budou tentokrát zajímat tři malá a nenápadná souhvězdí, ve kterých se necházejí tři malé a nenápadné otevřené hvězdokupy. Všechy podle označení v katalozích „neexistující“.

Hodnocení kvality optických přístrojů IV Modulační přenosová funkce

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
28–32
autor:
Zdeněk Řehoř

V předešlých dílech jsme si uvedli některé nejčastější postupy využívané mezi astronomy amatéry k hodnocení kvality optických přístrojů. V posledním díle miniseriálu se zaměříme na komplexní hodnocení kvality soustavy, řeč bude o přenosové funkci optické soustavy.

O tenkých zrcadlech

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
32–33
autor:
Karel Kočvara

K napsání několika málo řádků o svých velmi tenkých astronomických zrcadlech (sférických i asférických) mě podnítil článek Zdeňka Šperlinga v Astropise číslo 3/2004 o adaptivní optice, kde autor mimo jiné píše o užití tenkých zrcadel v systémech adaptivní a korekční optiky. Amatérsky dovedu vybrousit a vyleštit zrcadla zrovna tak tenká. K optické práci v oboru astronomických zrcadel jsem se dobral skrze svou zálibu pozorovat již od ranného mládí krásy noční oblohy a skrze svou částečnou poruchu zraku, která mi znemožňuje provozovat výtvarničinu. Šťastnou náhodou mi od roku 1986 bylo dopřáno pokusit se vyrobit vlastními silami a dovednostmi astronomické zrcadlo o průměru 180 mm, z něhož jsem si pak postavil astronomický dalekohled Newtonovy konstrukce.

OSN Neznámá hvězdárna se známou zkratkou

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
34–35
autor:
Stanislav Vítek

Observatoř Sierra Nevada, která letos slaví 25. výročí svého postavení, stojí na místě zvaném Loma de Dilar (2850 m. n. m.) v andaluském pohoří Sierra Nevada. Hvězdárna patří Andaluskému astronomickému ústavu (dále IAA), který sídlí v Granadě, starobylém městě na úpatí hor.

Dual-disk

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
36–37
autor:
David Ondřich

Ačkoliv název „dual-disk“ je znám spíše z oblasti hudebního průmyslu, bez obav z nepřesností jej lze použít i na velmi zajímavý útvar cirkumstelární hmoty u hvězdy β Pictoris (druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Malíře na jižní obloze).

Výběr z kroniky uplynulých měsíců

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
39–40
autor:
Pavel Suchan

Na 150 lidí z celé republiky se 21. dubna 2006 sjelo na pozvání České astronomické společnosti a Národní knihovny do Zrcadlové kaple Klementina v Praze, aby se zúčastnili vzpomínkového setkání České astronomické společnosti na počest čestného předsedy Dr. Jiřího Grygara. Ten totiž v březnu tohoto roku oslavil sedmdesátku. Výkonný výbor České astronomické společnosti se proto rozhodl svému čestnému předsedovi veřejně poděkovat za jeho přínos a vzdát hold nejen jemu, ale zároveň i všem členům společnosti – sedmdesátníkům a starším, kteří byli osobními dopisy také pozváni.


[recenze] Karel Pacner: Kolumbové vesmíru, 1. díl Souboj o Měsíc

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
38
autor:
David Ondřich

Recenzovat tuto knihu jsem se na konci jara uvolil teprve po kratším váhání. Neváhal jsem kvůli jménu autora nebo nakladatele, naopak obojí skýtá velké záruky kvality, ale proto, že jsem knihu četl v původním vydání před nějakými patnácti lety a nebyl jsem si jist, jestli se znovu dokážu začíst s takovým nadšením do vyprávění o prvních raketách a kosmonautech. Nakonec jsem tedy svolil a hned úvodem mohu prozradit to nejdůležitější: ani v nejmenším toho nelituji.

[recenze] Jiří Dušek: Nebeský cestopis

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Radek Mašata

Kniha renomovaného brněnského astronoma nese podtitul „Průvodce začínajícího pozorovatele noční oblohy“, který napovídá, že publikace je určena především nadšencům začínajícím s pozorováním noční oblohy a zájemcům o astronomii vůbec.


[novinka] SMART-1 a mapa Měsíce

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
36
autor:
David Ondřich

Evropská sonda SMART-1, která od roku 2004 obíhá okolo našeho Měsíce, dělá svým tvůrcům radost. Během své patnáctiměsíční mise pořídila týdně až tisíc snímků, které zachycují měsíční povrch s přesností, o které se dříve lunárním badatelům ani nesnilo. Rozlišení většiny snímků se pohybuje v řádu zhruba stovky metrů, ve výjimečných případech je možné zaznamenat i detaily o rozměrech pouhých 40 m.

[novinka] Mraky, mračna, obláčky

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
37
autor:
David Ondřich

Naposled ze světa umělých družic, tentokrát satelitu „druhé Země“. Začátkem května se podařilo evropskou sondu Venus Express navést na nízkou oběžnou dráhu kolem Venuše, když předtím pořídila sérii pozorování ze střední vzdálenosti při brzdném manévru.

[novinka] Je libo bublifuk?

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
37
autor:
David Ondřich

Ještě jednu novinku přinášíme díky družicovým pozorováním, tentokrát v rentgenovém oboru spektra. Družice XMM-Newton pořídila během své mise na oběžné dráze kolem Země data, která ukazují, že ve velmi vzdálené kupě galaxií Abell 3266 se rozpíná obrovská bublina, jejíž „stěnu“ tvoří obrovské množství velmi horkého plynu (až stovky milionů stupňů).

[novinka] Elitní astronomie v Praze

ročník:
2006
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Michael Prouza

V druhé polovině příštího měsíce (srpna) se Praha stane bez přehánění astronomickým středobodem celé zeměkoule. V Kongresovém centru se totiž koná 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické společnosti (International Astronomical Union – IAU), vrcholné setkání profesionálnách astronomů z celého světa, které probíhá jen jednou za každé tři roky, v roce 1997 se konalo v japonském Kjótu, v roce 2000 v britském Manchesteru a v roce 2003 v australském Sydney.