Astropis 1/2007

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 1/2007

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
7
autor:
David Ondřich

Vážení čtenáři, na přelomu ledna a února se v Paříži konalo 10. setkání jedné z pracovních skupin Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC), kterému se dostalo i značné pozornosti médií. Jak už to tak bývá, do masových sdělovacích prostředků se informace dostaly ve značně zjednodušené podobě, dokonce jsem kdesi četl formulaci „vědci se dohodli, že se Země otepluje“. To je samozřejmě dezinterpretací toho, co bylo hlavním tématem samotné konference a hlavně její závěrečné zprávy. Zpráva je určena především pro politiky, což ji činí přístupnou všem neodborníkům v oblasti klimatologie. Přečíst si ji můžete i vy (pokud alespoň trochu vládnete angličtinou), je k dispozici na webové adrese www.ipcc.ch.


Nobelova cena za snímek pozadí

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
8–11
autor:
Michael Prouza

Šestičlenná Nobelova komise pro fyziku rozeslala vybraným proslulým fyzikům a astronomům více než 3000 dotazníků již v září 2005. Do konce ledna 2006 se většina přihlášek vrátila nazpět a byl z nich sestaven seznam s přibližně 250 jmény nominovaných. Ti, kteří obdrželi více nominačních hlasů, měli větší šanci postoupit do užšího výběru, kdy se členové komise vyptávali dalších expertů z daných oborů. Do září loňského roku pak švédští vědci z komise sestavili zprávu o několika konečných kandidátech. Tato zpráva byla podvakrát diskutována ve fyzikální sekci Švédské akademie věd a poté již došlo k hlasování. Většinovou volbou byli v říjnu 2006 vybráni dva vítězové tohoto komplikovaného procesu – astronomové John Cromwell Mather a Georg Fitzgerald Smoot III.

Magnetická pole ve sluneční soustavě III Obří planety

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
12–16
autor:
Petr Kulhánek

Obří planety jsou plynokapalné koule s rychlou vlastní rotací, Jupiter a Saturn dokonce s nitrem z kapalného kovového vodíku. Jde o ideální tekutinová dynama generující velmi silná magnetická pole. Rozsáhlé magnetosféry interagují nejen se slunečním větrem, ale i s prstenci a početnými rodinami měsíců, které všechny obří planety mají.

ČR členem ESO

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
17
autor:
Pavel Suchan

Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V ten den podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1. 1. 2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR.

Fyzika Marsu

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
18–23
autor:
Martin Pauer

Rudá planeta odedávna přitahovala pozornost lidí, většinou však dosti pochmurným způsobem. Ve starověké Mezopotámii byla přisouzena bohu Nergalovi, vládci podsvětí a smrti, v Řecku a Římě byl Mars pojmenován po bohu války. S rozvojem astronomie však postupně ztrácela tato mystika na významu a mnohem více stoupala důležitost vědeckého výzkumu tohoto terestrického tělesa sluneční soustavy. V uplynulých 40 letech se Mars stal po Zemi zřejmě nejlépe prozkoumanou planetou – i tak ale zůstává velké množství nezodpovězených otázek.

Oblohou amatérsky březen – květen 2007

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
24–27
autor:
Jan Verfl

Dvě z nejzajímavějších událostí nadcházejícího období, zákryt Saturna Měsícem 2.3. a zatmění Měsíce v noci ze 3. na 4. března jsme přiblížili v minulém čísle a v době, kdy dostanete do rukou číslo toto, již budou nejspíš za námi. První ze jmenovaných úkazů se však opakuje (a za ještě lepších podmínek) už 22. května (viz str. 26). Kromě toho budeme moci po celé jaro dobře pozorovat planety Jupiter a Saturn, tradičně jedny z nejvděčnějších objektů pro jakýkoliv dalekohled. Na večerní obloze bude velmi jasně zářit Venuše, naopak březnová elongace Merkuru bude pro pozorování poměrně nevhodná.

Souhvězdí Panny

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
28
autor:
Vladimír Libý

Bohyně Ištar z Mezopotámie, Eseta ze starého Egypta, řecká Demeter a římská Astrea. Ptáte se, co mají všechny tyto bohyně společného? Všechny tyto bohyně viděli naši předkové ve skupině hvězd, kterému dnes říkáme Panna. A všechny tyto bohyně měly něco společného s hojností úrody a plodností. Astrea drží v ruce Váhy (sousední souhvězdí), symbol spravedlnosti. Panna v Bayerově atlasu drží v rukou klas.

Neočekávaně tajemný pár

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
29
autor:
Radek Mašata

O skutečnosti, že je možné i v amatérských podmínkách pozorovat jedny z nejvzdálenějších objektů ve vesmíru – kvasary – jsme již psali na tomto místě jednou, v případě nejjasnějšího a asi nejznámějšího objektu tohoto druhu 3C 273. Tentokrát se podíváme na dva objekty, které se sešly v jednom zorném poli, nicméně v čase i prostoru se dramaticky odlišují. Jedním z objektů je rovněž kvasar a druhým, ležícím zdánlivě v těsném sousedství, pak spirální galaxie. Mají tyto objekty přeci jen něco společného, nebo chtějí ukázat i amatérským astronomům jeden z obdivuhodných pohledů do vesmíru?

CoRoT a cizí světy

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
30–31
autor:
Martin Pauer, Petr Kabath

Těsně před koncem loňského roku, 27. prosince, odstartovala z kosmodromu Bajkonur evropská sonda CoRoT. Jde o první vesmírnou misi věnovanou hledání extrasolárních planet (a také astroseismologii) – během několika následujících let by se tak měly řádově znásobit naše znalosti o slunečních soustavách v našem galaktickém okolí.

Vláda Nebes aneb jak Konfucius prohrál

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
32–34
autor:
Vladimír Karpenko

„Běh nebes je neměnný. Nepokračuje zásluhou [dobrých králů jako byl] Jao, není opuštěn pro [špatné krále byl jako] Ťie. Jestliže na tuto [pravidelnost] odpovídáte dobrou vládou, výsledkem je štěstí. Jestliže odpovídáte nepořádkem, výsledkem je neštěstí. Jestliže posilujete to, co je základní [např. zemědělství] a spotřebováváte s mírou, nebesa nemohou přivést [vaši zem] do bídy. Jestliže vycházíte vstříc potřebám lidí a mobilizujete je v pravý čas, nebesa na ně nemohou seslat nemoce. Jestliže praktikujete Cestu [Tao] bez zakolísání, nebesa vás nemohou navštívit pohromami. Povodně nebo sucho nemohou způsobit [vašemu lidu] aby hladověl; výkyvy horka a chladu ho [lid] nemohou učinit nemocným; duchové mu nemohou přinést zlý úděl…“ Sun-c‘ (3. stol. př. n. l.)

Bolid Břeclav

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Vladimír Libý

V poslední minutě neděle 4. února osvítil oblohu nad velkým územím střední Evropy mimořádně jasný meteor, tzv. bolid. Průlet bolidu provázely i zvukové efekty (podobné hřmění), slyšitelné z rozsáhlého území jihovýchodní a střední Moravy, západního Slovenska a severovýchodního Rakouska.

Země z pohledu astronoma I

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
36–39
autor:
Luboš Kohoutek

Většina přírodních věd studuje Zemi – jen astronomové se dívají převážně do okolí Země, do vesmíru. Pro astronoma je Země jakýmsi výchozím bodem a pohled na ni není proto zcela typický, ačkoliv jej pokládám pro lidskou civilizaci za velmi důležitý. Astronomů je na světě jen několik desítek tisíc, to jest asi 0,01 ‰ lidstva. Takový výběr lidí se může zdát dost omezený, ale na druhé straně díky této malé skupině se může celé lidstvo dívat na Zemi a na její postavení ve vesmíru správně – předpokladem ovšem je, že k tomu má možnost, a že taky chce. Astronomie připravila takový pohled, který ale není pro lidstvo nic více, než jakási nabídka.

Sekce pozorovatelů proměnných hvězd

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
41–42
autor:
Luboš Brát

Vážení čtenáři, příznivci noční oblohy. Dovolte mi na následujících řádcích krátce představit Sekci pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti (dále jen Sekce). Pokusím se neunavovat vás statistikami a organizačními záležitostmi, ale zažehnout ve vás plamínek zájmu o proměnné hvězdy – o nesmírně zajímavou oblast stelární astronomie. Předpokládám, že čtenář je alespoň povrchně obeznámen s pojmem „proměnná hvězda“ a omezím se tedy hlavně na nástin jejich výzkumu u nás.

Jak vzniká Velká rudá skvrna?

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
45
autor:
Žofie Sovová

Jupiter, největší planeta sluneční soustavy, je prototypem plynných planet, pro které jsou mimo jiné typické rozsáhlé husté atmosféry. Pro Jupiterovu atmosféru je charakteristická pásová struktura, která je pravděpodobně způsobena rychlou rotací planety kolem vlastní osy.


[recenze] P. Příhoda a kol.: Hvězdářská ročenka 2007

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
40
autor:
Jan Verfl

V předmluvě Ing. Příhody, pod jehož vedením 83. ročník Hvězdářské ročenky připravil široký kolektiv autorů, se dočteme, že „předností podobných publikačních řad … je jistá stabilita obsahu a výběr informací Ročenky se osvědčuje již řadu let.“

[recenze] James A. Connor: Keplerova čarodějnice

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
40
autor:
Radek Mašata

Kniha amerického profesora angličtiny je biografií slavného německého astronoma a matematika Johannese Keplera. Na rozdíl od jiných však neklade hlavní důraz na Keplerovy objevy, ale spíše na jeho soukromé životní osudy. Na pozadí dramatického nábožensko- -politického vývoje Evropy se dozvídáme o obecně méně známé Keplerově tváři, tváři silně nábožensky založeného člověka, který bojuje za svou pravdu.


[novinka] Voda na trpaslících?

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Žofie Sovová

Jedním z nejvíce překvapujících zjištění sondy Galileo je detekce magnetických polí v blízkosti jupiterových měsíců Europa, Ganymedes a Callisto. Pozorovaná magnetická pole nemohou být generována v pevném ledu nebo křemičitanových horninách.

[novinka] Černé díry v kulových hvězdokupách

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Žofie Sovová

Kulové hvězdokupy jsou skupiny tisíců až milionů hvězd v oblasti řádově jen desítek světelných let a tedy jsou velmi husté. Hvězdáři došli k závěru, že zde mohou vznikat černé díry. O jejich dalším osudu vsak nebyli sto se shodnout. Jedni tvrdili, že vlivem gravitačního působení hvězd bude černá díra vyvržena z hvězdokupy, jiní říkali, že díra v hvězdokupě zůstane.

[novinka] Kyrill z vesmíru

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
44
autor:
Jan Verfl

Sondy Meteosat druhé generace, které jsou nyní hlavním zdrojem družicových snímků počasí v Evropě, umí pozorovat ve dvanácti různých spektrálních kanálech viditelného a infračerveného spektra – díky tomu z nich můžeme kombinací kanálů sestavovat různé obrázky ve falešných barvách, zobrazující (lépe či hůře) zajímavé fyzikální charakteristiky oblaků a vzduchových hmot.

[novinka] Kapalná voda na Marsu dnes i kdysi

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
44
autor:
Jan Verfl

Sonda Mars Global Surveyor objevila na rozličných svazích Marsu již desítky tisíc roklí. Ve dvou z nich se ale nyní podařilo objevit pruhy světlého materiálu, který na starších snímcích chybí. Lákavým vysvětlení pozorovaných tvarů a barev je možnost, že jde o usazeniny po nedávném výronu kapalné vody z podzemí.

[novinka] Struktura M31 vyřešena

ročník:
2007
číslo:
1
stránka:
45
autor:
Žofie Sovová

Struktura galaxie M31 byla pro hvězdáře dlouhou dobu záhadou. V centru galaxie byl pozorován prstenec o průměru 10 kpc, který má střed mimo centrum galaxie. Vědělo se i o objektu uvnitř tohoto prstence, o kterém si astronomové mysleli, ze se jedná o část spirální struktury galaxie. Tým astronomu pod vedením D. L. Blocka publikoval v říjnovém čísle časopisu Nature článek, kde díky pozorovaní infračervené kamery na Spitzerově vesmírném dalekohledu zjistil, že jde ještě o jeden prstenec.