Astropis 3/2007

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 3/2007

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
7
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, držíte v ruce další číslo Astropisu, které je tentokráte určeno sklonku prázdnin a době poprázdninové. A i když prázdniny zvolna odchází, člověk si z nich kromě zážitků „přiváží“ i přátelství, která mohou vydržet celý život. Dokonce i ona česká posedlost posílat pohlednice z každé zapadlé vísky (a nemylme se – dalo mi dost práce vysvětlit své japonské kamarádce, že nutně musím poslat pohledy, věc to v Japonsku poněkud kuriózní), vlastně slouží k utužování přátelství na dálku (tentokráte doma). Proto jsem v duchu tradic nelenil a rozeslal hojné množství pohlednic z konferenčního pobytu na krásném řeckém ostrově Korfu.


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
8–13
autor:
Jiří Grygar, Michael Prouza

Máme ze sebou zhruba polovinu roku 2007 a je tedy na čase pustit se do čtvrtého astropisího ohlížení se za astronomickými událostmi předchozího roku. Zachováváme tradiční formát, v tomto čísle se porozhlédneme nejprve po Zemi a pak po sluneční soustavě, v následujícím běžném čísle (tedy až v prosinci, mezitím vyjde ještě na začátku října heliofyzikální Speciál) pak prozkoumáme vesmír galaktický a extragalaktický.

Jak byla (ne)objevena poslední planeta O neposlušném Uranu a dvou geniálních počtářích

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
14–18
autor:
Pavel Najser

V minulém čísle jsme se seznámili s proměnami, jakými prošlo nazírání na planetární systém od dob nejstarších do počátku 19. století. Rozvoj pozorovací techniky a stále systematičtější průzkumy oblohy v druhé polovině 18. století vyústily v objev Uranu a o dvacet roků později se podařilo rozluštit i záhadu chybějící planety mezi Marsem a Jupiterem. A leccos naznačovalo, že objevům ve sluneční soustavě zdaleka není konec.

Nové okno vesmíru dokořán

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
19–21
autor:
Michael Prouza

Astronomie díky stále rafinovanějším technologiím hledí do vesmíru čím dál více okny. Používá se čím dál větší rozsah vlnových délek přesahující již 60 oktáv, od dlouhatánských rádiových vln až po superenergetické fotony záření gama. Okno pro fotony gama s velmi vysokými energiemi mělo dlouho dobu pootevřenou škvírečku, kterou bylo možné zahlédnout jen Krabí mlhovinu a možná ještě zdroj Markarian 421. Teprve s nástupem nejmodernější generace zobrazovacích čerenkovských teleskopů jako je HESS, VERITAS či MAGIC se působením těchto velikánů uvolnily panty nejenergetičtějšího fotonového okna a to se rázem doslova vyvalilo dokořán. Astronomové objevují jeden zdroj za druhým a mapa Galaxie už nezeje prázdnotou, ale naopak kvete mnoha různými typy zdrojů, s nimiž přichází – jako obvykle – více otázek než odpovědí.

Ondřejovský dalekohled čtyřicetiletý

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Miroslav Šlechta

V letošním roce si připomínáme 40 let činnosti ondřejovského dvoumetrového dalekohledu. Je to, myslím, dobrá příležitost k ohlédnutí a malé rekapitulaci, co uplynulá čtyři decenia přinesla.

Oblohou amatérsky srpen – listopad 2007

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
26–29
autor:
Jan Verfl

Letošní podzim bude ve znamení Marsu. V létě bude ještě běžnou jasnější hvězdou na ranní obloze, až však začne opadávat listí, stane se nepřehlédnutelnou dominantou noční oblohy. Zdánlivý průměr planety při prosincovém největším přiblížení bude sice o více než třetinu menší než při opěvované opozici v roce 2003, její vysoká severní poloha však může mnohé vynahradit. Venuše v polovině srpna rychle zmizí z večerní oblohy, aby se stejně rychle objevila na obloze ranní, kterou bude zdobit dalšího půl roku. Zrovna 15. října (kdy platí polohy planet na mapě) se ve Lvu setká s pomalu se vracejícím Saturnem, od nějž ji budou dělit necelé 3°, jak můžete vidět v nadpisu.

Perseus a Andromeda

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
30–31
autor:
Vladimír Libý

Jeden z nejznámějších antických příběhů. Andromeda byla dcerou etiopské královny Kasiopeji, která se chlubila, že její dcera je tak půvabná, že svou krásou zastíní i nymfy. To rozezlilo boha moře Poseidona tak, že vyslal mořskou obludu, aby zničila vše živé. Otec Andromedy, král Cefeus, se ve věštírně dozvěděl, že pomoci může jen obětování jeho dcery. Ta byla pak přikována ke skále a očekávala svůj krutý osud. Jak už to tak ale v bájích chodí, projížděl kolem Perseus s useknutou hlavou medúzy, která uměla proměnit v kámen vše živé. Stačil jediný pohled a obluda zkameněla. Perseus se naopak podíval na Andromedu, vzal si ji za ženu a žili šťastně… ostatně až dodnes, kdy je můžeme nalézt vedle sebe na obloze.

Magellanovy oblaky severní oblohy

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
32–33
autor:
Radek Mašata

Galaxie se v kosmickém prostoru obyčejně nevyskytují osamoceně. Shlukům, kde jsou jednotliví členové vzájemně gravitačně ovlivňováni, říkáme skupiny galaxií. Ani naše galaxie Mléčná dráha (Galaxie) není výjimkou a patří do tzv. Místní skupiny galaxií. Spolu s ní do ní řadíme naše nejbližší galaktické sousedy, tedy Velkou galaxii M 31 v Andromedě, galaxii M 33 v Trojúhelníku, jen na jižní polokouli pozorovatelný Velký (v souhvězdí Mečouna) a Malý (v souhvězdí Tukana) Magellanův oblak a dalších zhruba třicet menších galaxií.

Vžžuummm!

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
34–37
autor:
Jan Verfl

Náhodou zahlédnout meteor na obloze je vždy pěkný zážitek, ale většinu, byť svátečních, pozorovatelů oblohy asi už nepřekvapí. Na druhou stranu, pokud si mimo maximum některého z těch opravdu nejsilnějších rojů (jako jsou Perseidy nebo Geminidy) lehnete pod hvězdnou oblohu s plánem meteory cíleně sledovat, možná budete zklamáni: meteorů padá poskrovnu, přilétají ze všemožných směrů a roztodivné roje, o nichž píší třeba v ročence, se vám vůbec nedaří identifikovat... O tom, proč tomu tak je a jak se ve svistotu nad našimi hlavami orientovat, jsou následující stránky.

Přístrojová a optická sekce

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
43–44
autor:
Zdeněk Řehoř

Přístrojová a optická sekce (dále POSEC) sdružuje členy České astronomické společnosti se zájmem o optické přístroje i další přístrojové vybavení využívané v amatérské i profesionální astronomii. Sekce v České astronomické společnosti patří mezi ty mladší. Byla založena 7. října 2000 v Sezimově Ústí.

Všechny barvy Měsíce

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
46–48
autor:
Pavel Gabzdyl

Psal se rok 1995, když v Astropisu vyšla má kresba měsíčního úplňku, která doplňovala článek našeho výtečného geologa a popularizátora Petra Jakeše o pozorování barevných odstínů na Měsíci. Od té doby se změnilo mnohé: Petr Jakeš již bohužel není mezi námi, astronomie je už pár let zdrojem mé obživy a několik kousků měsíčních hornin se zásluhou jednoho člena redakční rady tohoto časopisu stalo předmětem mé diplomové práce. Co tedy mohu říct o barvách na Měsíci dnes – po více než dvanácti letech?


[recenze] M. Mayor, P.-Y. Frei: Nové světy ve vesmíru

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
45
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Kniha Michela Mayora (*1942), astrofyzika, profesora Ženevské univerzity a ředitele observatoře v Ženevě, nás zavede do světa objevování exoplanet – tedy planet mimo naši sluneční soustavu. K jejímu sepsání se spojil s Pierrem-Yvesem Freiem, jehož povoláním není věda, ale její popularizace.

[recenze] G. McCracken, P. Stott: Fúze – energie vesmíru

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
45
autor:
Vladimír Kopecký

Jak vyplývá z názvu, zabývá se kniha britských fyziků fúzí (z latinského fusio = splynout), což je proces slučování jader, při kterém vznikají jádra těžších atomů. Objasnění fyzikální podstaty tohoto procesu, jeho roli ve vývoji vesmíru a v tvorbě energie hvězd je věnována první část knihy, která obsahuje rovněž některé historické údaje o poznávání těchto procesů.


[novinka] Noční oblaka z vesmíru

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Jan Verfl

Moderním (a levným) způsobem vypouštění lehkých (do 400 kg) sond na nízkou oběžnou dráhu je raketa Pegasus. Ta je pomocí modifikovaného dopravního letadla vynesena do výšky 11 km, následně na několik vteřin „upuštěna“, než se zažehnou motory prvního z jejích třech stupňů, které postupně dopraví náklad na oběžnou dráhu Země. Dne 25. dubna byla takto vynesena také americká družice AIM (Aeronomy of Ice in the Mesosphere) určená k výzkumu tzv. nočních svítících oblak. Právě o měsíc později, 25. května, tento úkaz také poprvé zaznamenala.

[novinka] Zvážení trpasličí planety

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Jan Verfl

Že je trpasličí planeta Eris o něco těžší než (dnes již také trpasličí planeta) Pluto, je s velkou jistotou známo již od loňska (odtud také do velké míry pramenilo pozdvižení okolo statutu Pluta jako planety), avšak až nová pozorování Hubbleova a Keckova dalekohledu umožnila určit její hmotnost přesněji, a sice na 1,27 hmotnosti Pluta.

[novinka] Prstenec temné hmoty

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Jan Verfl

Představa, že většina hmoty našeho vesmíru je tvořena látkou, kterou nejenže nedokážeme vidět, ale nemáme v podstatě ani představu, co ji vlastně tvoří, je sice nepříjemná, ale v posledních letech již široce přijímaná. Tzv. temná hmota, která se zbytkem vesmíru komunikuje jen pomocí gravitačního přitahování, může být částečně tvořena chladným plynem, malými hvězdami či planetami, ale zdá se pravděpodobné, že její velká část je tvořena nějakým druhem „exotické“ hmoty, například dosud neznámými elementárními částicemi.

[novinka] Další osudy tří sond a dvou sad vzorků z vesmíru

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
40–41
autor:
Jan Verfl

V minulém čísle jsme se v přehledu meziplanetárních sond lehce zmínili o sondách Deep Impact a Stardust, které sice již splnily své hlavní úkoly, ale přesto dále zůstávají ve funkčním stavu kdesi v nedalekých částech sluneční soustavy. I když se o dalším využití těchto sond (včetně přepokládaných cílů) hovoří již delší dobu, až začátkem července oznámila jejich mateřská agentura, NASA, že byly nejen přesně určeny jejich budoucí úkoly, ale především byly přiděleny finance na jejich splnění. Sondy jsou již sice postaveny a vypuštěny, ale pozemní tým nutný k jejich ovládání a komunikační prostředky pro předávání povelů a stahování dat zdaleka nejsou zadarmo.

[novinka] Gran Telescopio Canarias zprovozněn

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
42
autor:
Vladimír Libý

V pátek 13. 7. byl uveden do provozu Velký Kanárský dalekohled na ostrově La Palma. Nachází se v oblasti Roque de los Muchachos v nadmořské výšce 2 400 m.

[novinka] Dawn a Phoenix

ročník:
2007
číslo:
3
stránka:
42
autor:
David Ondřich

Ačkoliv jsme původně chtěli informovat o úspěšném startu sondy Dawn (Úsvit), nakonec věci dopadly poněkud jinak, protože vypuštění družice bylo odloženo až na září letošního roku. Mise Dawn je pokračováním výzkumu nejbližšího vesmíru v podání americké NASA. Jedná se o dlouhodobou výpravu ke dvěma velkým „malým tělesům“ sluneční soustavy, konkrétně planetce Vesta a trpasličí planetě Ceres.