Astropis 2/2008

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 2/2008

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
5
autor:
David Ondřich

Vážení a milí čtenáři, v únoru tohoto roku oznámila americká NASA, že v neděli 13. dubna 2036 mine Zemi v těsné blízkosti planetka 2004 MN4. Zpráva, podobná stovkám předchozích, které již prošly téměř bez zájmu veřejnosti, však tentokrát upoutala pozornost Nico Marquardta.


České ESO v Chile

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
6–9
autor:
Luboš Perek

V lednu 2007 se Česká republika stala třináctým členským státem Evropské organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli, krátce zvané Evropská jižní observatoř, ESO. Observatoř je položena v severním Chile a má snad nejlepší klimatické podmínky na světě. Je vybavena velkými a moderními přístroji. První pracoviště bylo vybudováno ve výšce 2 400 m na hoře La Silla, 600 km severně od Santiaga de Chile, druhé, novější pak na hoře Paranal, severně od Antofagasty ve výšce 2 600 m a třetí, převážně rádioastronomická observatoř, je konečně ještě o kousek severněji na planině Llano de Chajnantor, ve výšce 5 000 m. Čeští astronomové měli již několik příležitostí pracovat na ESO ještě v letech předtím, než jsme se stali členskou zemí. V článku s poněkud neobvyklou strukturou vám umožníme dozvědět se o těchto „třech mušketýrech“ více. Tělem článku je vzpomínka Luboše Perka; biografické rámečky o „mušketýrech“ i pozoruhodnou tabulku generálních ředitelů připravil Jiří Grygar a stručnou historii ESO až do současnosti dopsal Michael Prouza.

Co se děje během zatmění Slunce?

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
10–13
autor:
Lumír Honzík

Jak jsou hlavně úplná zatmění Slunce důležitá, jak vznikají, jaký je jejich význam nyní a jaký byl v minulosti, najdete v Astropisu č. 1/2006. V článku „Jak pozorovat zatmění Slunce“ je uvedeno několik způsobů pozorování či záznamu částečné i úplné fáze zatmění, a to jak zcela jednoduchých, tak i složitějších. Je v něm popsána i technika – od jednoduchých pomůcek po složitější přístroje. Článek rovněž upozorňuje na možná rizika, která mohou vzniknout hlavně při pozorování částečné fáze zatmění a také některá technická doporučení. Co se vlastně děje tak zajímavého během částečné, ale hlavně úplné fáze zatmění?

Kdy bude za globální oteplování opravdu odpovědné Slunce?

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
14–16
autor:
Michal Švanda

Diskuse nad příčinami a důsledky probíhajícího oteplování zemské atmosféry nemají konce. Oba tábory diskutujících mají v ruce vědecké argumenty a celý problém prozatím nespěje k jasnému závěru ani nad příčinami, natož pak nad důsledky. Jedním z mnoha argumentů, používaných skupinou skeptiků, kteří vliv člověka na změnu klimatu považují za zanedbatelný, je dominance vlivu Slunce.

Narozeniny velkého třesku

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
17–19
autor:
Michael Prouza

Můžeme slavit, 1. dubna 2008 oslavil velký třesk šedesáté narozeniny! Tak tahle věta vypadá na první pohled jako pěkně hloupý apríl, navíc už více než o měsíc opožděný. Jelikož vesmír je starý přes 13,5 miliardy let, tak takových narozenin už měl přece o několik řádů více! Samozřejmě, aby náš nadpis dával smysl, musíme jej trochu upřesnit. Šedesáté narozeniny slaví nikoli velký třesk jako událost, ale teorie velkého třesku. I určení data vzniku nějaké teorie bývá ošemetné, v tomto případě jsme zvolili datum otištění asi nejzásadnějšího článku, kterým byla teorii velkého třesku otevřena cesta do světa.

Historie Jak vznikla souhvězdí

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
20–22
autor:
Martin Ekstein

V roce 1930 se sešla mezinárodní astronomická unie a stanovila definitivní počet souhvězdí, která můžeme spatřit na noční obloze. Tak byl ukončen dlouhodobý proces zaplňování noční oblohy hvězdnými seskupeními, jenž probíhal již od pradávna. Na kongresu unie bylo rozhodnuto, že obloha bude rozdělena celkem na 88 souhvězdí. 48 z nich bylo známo již ve starověku.

Rekordní záblesk - odkud přišlo nejvzdálenější světlo

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
22–23
autor:
Michael Prouza

Vzplanutí záření gama byla objevena spíše náhodou na konci šedesátých let minulého století při vojenském pátrání po jaderných pokusech ve vesmíru. Nesmírně jasná vzplanutí v gama oblasti spektra okamžitě vzbudila eminentní pozornost vědců. Průlom však přišel až v roce 1997, kdy se podařilo záblesky konečně zaznamenat i v jiném oboru spektra – v rentgenovém (tehdy nová družice BeppoSAX) a v optickém oboru (stejné vzplanutí gama, které BeppoSAX zaznamenal v rentgenu pak bylo nalezeno i pomocí 2,5metrového dalekohledu NOT (Nordic Optical Telescope) na Kanárských ostrovech).

Orel a Štít

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
24–25
autor:
Vladimír Libý

Nejjižnější hvězda letního trojúhelníku nás zavede do souhvězdí Orla. Podle legendy Zeus v přestrojení za orla unesl Ganymeda, aby bohům na Olympu naléval nektar, který jim zajišťoval nesmrtelnost. Hned vedle se nachází Štít, malé souhvězdí, které se na oblohu dostalo až v 17. století pod názvem Štít Sobieského na počest polského krále Jana III. Sobieského, který ochránil Evropu před vpádem Turků. Altair (alfa Aql) je nejjasnější hvězda Orla. Název hvězdy pochází z arabštiny (al-tair) a znamená letící orel.

Hvězdokupy s překvapením

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
30–31
autor:
Radek Mašata

Při putování po zajímavostech noční oblohy jsme již v tomto seriálu navštívili celou řadu velmi různorodých deep-sky objektů. Zdálo by se (s výjimkou jednoho dílu věnovanému červeným trpaslíkům), že hvězdy jsou příliš obyčejné a není na nich nic k vidění. Tak tomu ale samozřejmě není. Pomineme-li kupříkladu dvojhvězdy, které dokáží být v dalekohledu (zvláště při odlišných barvách jednotlivých složek) velmi působivé, jsou tu ještě proměnné hvězdy.

Za málo peněz hodně světla

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
32–33
autor:
Jan Ebr

Ať už je to díky klesajícímu dolaru, větším objemům výroby či přesunu drtivé většiny aktivit velkých výrobců do Číny, ceny amatérských dalekohledů za posledních pět let poklesly v absolutních číslech asi o polovinu. Přidejte k tomu vzestup životní úrovně a zjistíte, že si dnes můžete pořídit domů dalekohled dříve nevídaného průměru za přijatelný peníz. Nejlepší poměr průměru (a tím pádem i teoretického světelného zisku) k ceně pak díky jednoduchosti konstrukce přinášejí zrcadlové dalekohledy Dobsonova typu, tedy jednoduché reflektory Newtonova typu s otočným stojanem, o nějž se opírá spodní část tubusu.

Bohyně na Měsíci

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
34–35
autor:
Václav Laifr

24. října 2007 z kosmodromu Xichang (Si-čchang) v provincii Sichuan (S’-čchuan) na jihozápadě Číny úspěšně odstartovala první čínská měsíční sonda Chang’e 1 (Čchang E). Svoji cestu zahájila na oběžné dráze kolem Země a 5. listopadu, po opakovaných korekcích, které postupně zvyšovaly apogeum její dráhy, vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Tam by měla pracovat jeden rok a pokud se úsporami paliva podaří prodloužit její životnost, možná i déle.

Současnost pilotované kosmonautiky

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
36–37
autor:
Michal Polák

Letos 20. listopadu to bude přesně 10 let od vypuštění základního modulu ISS, jak se zkráceně orbitální komplex nazývá. I přes takto dlouhou dobu výstavby stanice ještě není úplně hotova, za což může kromě nedostatku finančních prostředků také havárie raketoplánu Columbia v roce 2003. Přesto se po této tragédii podařilo obnovit provoz raketoplánů, které jsou pro stavbu stanice nezbytné, a nyní jsme svědky řady úspěšných startů jednotlivých misí, z nich je často nejzajímavější dopravovaný náklad.

Jules Verne: první let

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
38–39
autor:
Lubor Lejček

Mezi významné příspěvky Evropské kosmické agentury ESA k realizaci Mezinárodní kosmické stanice ISS patří v letošním roce nepochybně evropský laboratorní modul Columbus a evropská transportní kosmická loď ATV (Automated Transfer Vehicle). Konstrukce lodi ATV-1 (nesoucí kromě technického označení také jméno francouzského spisovatele Julese Verna) je koncipována tak, že dovoluje další vývoj. Je tak perspektivním segmentem budoucí pilotované kosmické lodi organizace ESA.

ČAS - Západočeská pobočka

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
41–42
autor:
členové Západočeské pobočky

Historie Západočeské pobočky České astronomické společnosti sahá až do začátku padesátých let minulého století, kdy se na hvězdárně v Rokycanech sešla skupina astronomických nadšenců z Rokycan, Plzně a blízkého okolí hledající prostory pro svou činnost. A tak vznikla pobočka Rokycany. Na Západočeskou byla přejmenována v roce 1998, neboť nový název mnohem lépe vystihuje územní příslušnost členů pobočky, kteří z velké většiny žijí na území Plzeňského kraje.


[recenze] Ivo Kraus: Fyzika od Thaléta k Newtonovi

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Astronomie tvoří nedílnou součást fyziky a jako takové bychom měli pojímat i její dějiny, proto se domnívám, že kniha profesora Krause by neměla ujít naší pozornosti. Vždyť už její podtitul – „Kapitoly z dějin fyziky“ – je příslibem, že půjde o exkurzi do historie vědy, která stála v základech celé přírodovědy.

[recenze] P. Kulhánek, J. Rozehnal: Hvězdy, planety, magnety

ročník:
2008
číslo:
2
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký

Kniha, určená všem, kteří mají hlubší zájem o astronomii, vás seznámí s objekty a jevy, jejichž spojovacím článkem jsou magnetická pole. Ta jsou ve vesmíru s výjimkou kovových jader planet většinou úzce vázána na stav hmoty zvaný plazma. Proto je první kapitola knihy věnována základním vlastnostem plazmatu, pohybu nabitých částic v magnetických polích a široké škále v plazmatu se vyskytujících vln.