Astropis 4/2008

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 4/2008

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, opět končí další rok a ten nastávající nám jako Mezinárodní rok astronomie jistě přinese mnoho zajímavého a pozoruhodného. Přesto bych rád upřel váš pohled stranou od hodnocení minulého a od popisování velkolepých akcí chystaných na příští rok (tak, jak se obvykle koncem roku činívá). Rád bych vám vyprávěl dva obyčejné příběhy, které v mnohém vypovídají o našem nazírání na svět, a jak doufám, mají mnoho co říci do nového roku…


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, Michael Prouza

V tomto čísle uzavřeme páté ohlédnutí za událostmi, které z pozemského pohledu otřásaly vesmírem v loňském roce. Společně prozkoumáme vzdálený a ještě vzdálenější vesmír a podíváme se na zoubek bouřlivým procesům produkujícím částice nejvyšších energií.

Odhalená tajemství Galileových deníků

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
12–17
autor:
Pavel Najser

Pravděpodobně se nikdy nedovíme, kdo první použil dalekohled k pozorování oblohy. První doloženou zprávou o tom zůstává Galileův „Hvězdný posel“ („Sidereus nuncius“), vydaný 12. března 1610. Není ale pochyb o tom, že dalekohled byl znám již na konci 16. století a několik Galileových současníků jej použilo k astronomickým pozorováním prakticky ve stejné době jako Galileo, někteří možná dokonce i dříve. Zprávu o svých pozorováních však buď nepublikovali nebo publikovali později, a tím se připravili o své prvenství v dějinách.

Rozumíme sluneční koróně?

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
18–19
autor:
Michal Švanda

Vlastnosti vnějších vrstev sluneční atmosféry – chromosféry a koróny – neumožňují jejich rutinní pozorování ve viditelném oboru, neboť jsou beznadějně přezářeny mnohem jasnější fotosférou. Jedinečnými příležitostmi jsou úplná sluneční zatmění, nastávající na jednom místě zemského povrchu průměrně jednou za 370 let, kdekoli na Zemi průměrně jednou za osmnáct měsíců. To věru nedává příliš příležitostí k detailnímu studiu těchto tajemstvím zahalených vrstev sluneční atmosféry, proto byla těmto výjimečným událostem právem věnována značná pozornost.

Phoenix: marsovské znovuzrození sondy

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
20–23
autor:
Martin Pauer

V létě loňského roku se otevřelo další z optimálních startovních oken pro cestu k Marsu a na cestu se tak po dvou letech opět vydala další z automatických sond, určených k průzkumu Rudé planety. Narozdíl od předchozích let se ale nejednalo ani o orbitální sondu, ani o pojízdné vozítko, jako v případě superúspěšných roverů MER, ale o stacionární sondu určenou k přistání v polárních oblastech Marsu. Po úspěšném přistání 25. května 2008 na povrchu planety vydržela pracovat 150 solů (místních dnů), než se na konci října kvůli zhoršujícímu se počasí a mrazivým klimatickým podmínkám odmlčela. Pokusme se zrekapitulovat její pouť a alespoň předběžně zhodnotit její výsledky.

Zajíc a Holubice

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
24–25
autor:
Vladimír Libý

Tentokrát se podíváme do dvou nevýrazných souhvězdí sousedících s Orionem. V našich zeměpisných souřadnicích navíc nevystupují ani příliš vysoko nad obzor. Nicméně i Zajíc a Holubice patří k zimní obloze.

Obloha v prosinci 2008 – únoru 2009

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
26–29
autor:
Jan Ebr

ometa C/2007 N3 (Lulin) by v únoru mohla být viditelná i prostým okem. Její jasnost se nyní (na konci listopadu) pohybuje okolo 8. velikosti, což znamená, že je oproti původní předpovědi o 2 mag jasnější.

Okna do vzdáleného vesmíru

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
30–31
autor:
Radek Mašata

Naší první zastávkou je centrální část souhvězdí Velryby, vypadající pustě a prázdně především proto, že se díváme ve směru zcela mimo naši Mléčnou dráhu. Zde leží shluk galaxií, který nese označení Arp 318. Jednotlivé galaxie, které obsahuje, leží ve vzdálenosti 53 Mpc, tedy přibližně 170 miliónů světelných let. Katalogové označení přísluší Haltonu Christianu Arpovi, americkému astronomovi, který je znám kromě jiného svým Atlasem pekuliárních galaxií z roku 1966.

Čeká nás velké minimum sluneční aktivity?

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
32
autor:
Michal Švanda

Letošní rok je pro sluneční fyziky dosti zvláštní. Málokdy se totiž stane, že se každá, byť sebemenší sluneční skvrna vyskytnuvší se ve fotosféře naší nejbližší hvězdy dostane do sdělovacích prostředků. Velká část odborné veřejnosti a především pamětníci totiž soudí, že předěl 23. a 24. cyklu již trvá nějak moc dlouho.

Sluneční aktivita v I. pololetí 2008

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
32
autor:
Ladislav Schmied

Sluneční aktivita byla v I. pololetí 2008 na velmi nízké úrovni, jak je zřejmé z údajů obsažených v tabulce průměrných měsíčních relativních čísel sluneční činnosti.

První Číňan ve volném prostoru

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
33
autor:
Michal Polák, Václav Laifr

oď Shenzhou 7 odstartovala 25. září s trojicí kosmonautů ve složení Zhai Zhigang (Čaj Č´-kang), Liu Boming (Liou Poming) a Jing Haipeng (Ťing Chaj-pcheng). Hlavním úkolem byl samozřejmě výstup do volného prostoru, čemuž byl dva dny a dvacet hodin dlouhý let určen. Výstup se uskutečnil téměř dva dny po startu a to v sobotu 27. září. Jako první Číňan pro výstup do volného prostoru byl určen Zhai Zhigang.

Astronomické okuláry I

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
34–36
autor:
Zdeněk Řehoř

Astronomický dalekohled, tak, jak jej většinou chápe uživatel, je zpravidla pouhým objektivem. Je-li hlavním zaměřením dalekohledu pořizování fotografických záběrů, postačí jen dalekohled vybavit fotografickou nebo CCD kamerou dle výběru a přístroj je vhodný k používání. Má-li však být dalekohled využíván pro vizuální pozorování, musíme ho doplnit o další prvek – okulár. V současnosti existuje celá řada typů okulárů a v tomto článku se zaměříme alespoň na ty nejznámější.

ČAS - Hvězdárna Valašské Meziříčí

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
39–40
autor:
Libor Lenža

Historie valašskomeziříčské hvězdárny se začala psát na počátku 20. století, kdy na kopci Stínadla jižně od centra tehdejšího Valašského Meziříčí vybudoval velký nadšenec a milovník astronomie Antonín Ballner malou dřevěnou hvězdárničku, dodnes zvanou „Kolňa badajna“.

Česko členem ESA

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
41
autor:
Martin Pauer

Ve středu 12. listopadu 2008 se Česko oficiálně stalo 18. členským státem Evropské kosmické agentury (ESA), jedné z předních světových organizacích věnujících se výzkumu a využití vesmíru. Završil se tak dlouhý proces, který umožní nejen českým vědcům, ale i průmyslovým společnostem plnohodnotnou účast v mnoha vědecky i technologicky špičkových projektech.

Česká astrofotografie měsíce - Ing. Pavel Cagaš, Ph.D.

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
48
autor:
ČAM

Pavel Cagaš začínal svou astronomickou a poté i astrofotografickou pouť podobně jako mnoho ostatních. Od pohledu kamarádovým monarem Meopta na Měsíc, přes první ručně pointované snímky na černobílý film, si krůček po krůčku prošlapal cestu až k digitální CCD fotografii. A testování, vývoj a stavba CCD kamer vhodných pro astrofotografii a dostupných i amatérům se mu staly osudem. Astronomie Pavla Cagaše je úzce spojena se zlínskou hvězdárnou, kam začal docházet v roce 1977 do astronomického kroužku.


[recenze] Brian May, Patrick Moore a Chris Lintott: Bang! Velký třesk a historie vesmíru

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Michael Prouza

Recenze Slovart, Praha 2007, 192 stran Vládík Kopecký se natolik rozohnil, že pro moji recenzi zbylo jen málo místa. Musím proto být stručný. Ne každou knihu od Slovartu zkazí překladatel, já vám představím Bang !, který dostává jedno velké plus za obsah a druhé velké plus za překlad.

[recenze] Giles Sparrow: Kosmos

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Tato kniha upoutá každého milovníka literatury již svým impozantním formátem 35 × 43 cm (pro představu: formát je větší než A3) a při zběžném prolistování bude čtenář jistě uchvácen překrásnými obrázky blízkého i dalekého vesmíru, které jsou vyvedeny v perfektní kvalitě barevného velkoformátového tisku na křídovém papíře.


[novinka] Rosetta navštívila (2867) Steins

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
42
autor:
Jan Ebr

Sonda Rosetta Evropské kosmické agentury byla před více než čtyřmi lety vypuštěna na složitou cestu ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, kde by se měl její přistávací modul v roce 2014 pokusit o první přistání na povrchu komety. Mezitím však v září proletěla ve vzdálenosti 800 kilometrů od asteroidu (2867) Steins.

[novinka] Indie dobyla Měsíc

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
42–43
autor:
Jan Ebr

Tedy dalo by se také říci, že si o něj nabila, neboť těleso, které k jeho povrchu vyslala 14. listopadu indická sonda Chandrayaan-1 do Měsíce tvrdě narazilo.

[novinka] MESSENGER podruhé u Merkuru

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
42
autor:
Jan Ebr

Začátkem října se sonda MESSENGER podruhé (poprvé to bylo v lednu letošního roku) prohnala okolo Merkuru, jehož studiu se bude systematicky věnovat od roku 2011, kdy by měla konečně vstoupit na jeho oběžnou dráhu.

[novinka] Spuštění LHC se odkládá

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Jan Ebr

Na 21. října byla naplánována oficiální inaugurace největšího částicového urychlovače současnosti, LHC, okupujícího 27 kilometrů dlouhý tunel pod Ženevou a jejím okolím v evropském středisku částicové fyziky CERN. V této době již mělo docházet ke srážkám s relativní energií okolo 10 TeV, tedy blízko maximální energii, která u LHC činí 14 TeV. Během spouštění urychlovače o měsíc dříve však došlo k poruše na jednom z nepřeberného množství supravodivých magnetů, která vedla k úniku asi šesti tun hélia z chladícího systému.

[novinka] Ledovce pod povrchem Marsu

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Jan Ebr

Analýza dat pořízených radarem na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter ukázala, že ve středních šířkách Marsu se těsně pod povrchem pravděpodobně nacházejí velké zásoby vodního ledu. Některé z objevených „ledovců“ mají rozměry v desítkách kilometrů a tloušťku ve stovkách metrů. Nalezeny byly v místech, kde se již dřív přítomnost ledu na základě pozorování povrchových útvarů předpokládala

[novinka] Slunce je šišatější, než by mělo být

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
44
autor:
Michal Švanda

Sluneční těleso nejsnáze ze všeho připodobníme ke kouli žhavých plynů. Je nad slunce jasné, že pokud sluneční těleso rotuje, působením odstředivé síly si nemůže dlouhodobě udržet přesně kulový tvar. Stejně je tomu u plynných planet, kde dochází k jejich zplošťování. Rovníkový poloměr je pak větší než polární a např. u Saturnu je tato skutečnost velmi dobře patrná. Jenže Saturn se otočí kolem své osy jednou za necelých 11 hodin, zatímco Slunci to trvá bezmála měsíc.

[novinka] První přímé pozorování extrasolární planety

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
44–45
autor:
Michal Švanda

Sluneční těleso nejsnáze ze všeho připodobníme ke kouli žhavých plynů. Je nad slunce jasné, že pokud sluneční těleso rotuje, působením odstředivé síly si nemůže dlouhodobě udržet přesně kulový tvar. Stejně je tomu u plynných planet, kde dochází k jejich zplošťování. Rovníkový poloměr je pak větší než polární a např. u Saturnu je tato skutečnost velmi dobře patrná.

[novinka] Raketoplán na jedno použití

ročník:
2008
číslo:
4
stránka:
45
autor:
Michal Švanda

15. listopadu tomu bylo 20 let, co odstartoval kosmický koráb, který měl být chloubou sovětského kosmického programu. Raketoplán Buran se vydal na svoji první a nakonec jedinou kosmickou cestu. Raketoplán po 206minutovém letu bezpečně přistál na ranveji na kosmodromu Bajkonur.