Astropis 1/2009

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 1/2009

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, nový rok bychom mohli zřejmě nejlépe začít s úryvkem z klasické literatury: „… a lidi praví:,Už nám to nastává, pane Bajza,‘ a tatínek praví:,Baže, baže venku je pořádný samec, čím ještě posloužím?‘ “ Ano, ano začal nám Mezinárodní rok astronomie 2009 (http://www.astronomie2009.cz), venku mrzne a my se ptáme, čím bychom mohli ctěnému čtenářskému „publikumu“, a vůbec široširé veřejnosti, v tomto roce posloužiti a prospěti.


Rozhovor s Ivanem Hubeným: Svatý grál je detekce života

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
6–9
autor:
Michael Prouza

Nušlova cena České astronomické společnosti je udělována za vynikající celoživotní dílo v astronomii a příbuzných vědách. Byla udělována v letech 1938 – 1952, poté byla obnovena v roce 1999. Ve své obnovené podobě si již vytvořila značnou prestiž, danou zejména nadmíru vynikající společností dosud oceněných, vskutku klíčových postav české astronomie. V roce 2008 do tohoto elitního klubu přibyl Prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc. a Astropis s ním při této příležitosti připravil rozhovor, který přinášíme níže.

Tři malá zamyšlení na téma: Hvězdy a my

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
10–15
autor:
Zdeněk Mikulášek

Při pohledu na bezmračnou oblohu nás v prvé řadě zaujmou jasné svítící body – hvězdy. Hvězdy jsou základními stavebními kameny galaxií, kolem hvězd se formují planetární soustavy. Na některých planetách osvětlovaných hvězdami by se pak mohly časem vyvinout i více či méně vyspělé formy života. Hvězdy jsou ale pro nás důležité i z jiného hlediska - hluboko v jejich nitrech totiž vznikají i těžší chemické prvky, bez nichž by život nikdy nevznikl. Hvězdy jsou důležitou součástí vesmíru i našeho světa. Zamysleme se nad tím, co všechno pro nás hvězdy znamenají.

MESSENGER u Merkuru

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
16–19
autor:
Martin Pauer

V loňském roce se odborníkům i veřejnosti zajímající se o výzkum vesmíru splnil dávný sen – po více než 30 letech se opět náš robotický vyslanec dostal do blízkosti nejmenší, ale také nejméně prozkoumané planety naší sluneční soustavy, Merkuru. Sonda MESSENGER (zkratka anglického MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging, tedy hlavním cílem sondy má být povrch Merkuru, okolní prostředí, geochemické složení a topografická měření) již dvakrát proletěla kolem této planety a po třetím takovémto manévru na konci září tohoto roku by měla být definitivně navedena na oběžnou dráhu planety v březnu 2011. Již dnes nám ale poskytla značné množství informací a materiálu ke studiu.

Rak a Malý lev

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
20–21
autor:
Vladimír Libý

Na rozhraní zimní a jarní oblohy uprostřed jarního trojúhelníku leží malé souhvězdí, po němž máme na Zemi pojmenovaný obratník. Souhvězdí Raka. V minulosti totiž právě v tomto souhvězdí dosahovalo Slunce největší deklinace. Dnes, díky precesi, k tomu dochází v souhvězdí Blíženců. Rak je v antice zpodobňován jako krab pomáhající Hydře v boji proti Herkulovi.

Obloha v březnu – květnu 2009

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
22–25
autor:
Jan Ebr

Nenechte si ujít: Saturn v opozici s prstenci tenkými jako břitva a s přechody stínů Tethys (ve velkých dalekohledech); Venuši procházející 26.–29. března jen 8° severně od Slunce, viditelnou na denní obloze dalekohledem jako tenounký srpeček či, při troše štěstí, i volným okem tentýž den ráno i večer; 30. 3. odpoledne průchod Měsíce Plejádami (na denní obloze, dalekohled nutný); Merkur v dubnu večer nad západním obzorem; 21.–22. 4. maximum meteorického roje Lyrid; kometu C/2007 N3 (Lulin) viditelnou zpočátku i pouhým okem, později triedrem

Planetární přízraky

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
26–27
autor:
Radek Mašata

První planetární přízrak najdeme v souhvězdí Blíženců, které je domovem i dalších zajímavých „planetárek“, například NGC 2371-2 Nejmenší činka (viz Astropis 1/2004) nebo NGC 2392 Eskymák. Planetární mlhovina Abell 21 (Sh2-274, PK 205+14.1, rektascenze 07 h 29 m 04,5 s, deklinace +13° 14 ′ 55 ″ ), známá také pod populárním jménem Medúza, je úhlově velký, celkově však velmi slabý objekt pro amatérské pozorování. Překvapivě ho ale nenajdeme ani v žádné verzi NGC katalogu.

Odkud vychází slovo Slunce?

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
28–29
autor:
Robert Dittmann

Ve starověké Mezopotámii se bůh Slunce jmenoval Šamaš a byly mu stavěny svatyně. Od stejného základu byla někdy pojmenována i města (např. Bét-šemeš = „Dům Slunce“). Některá města dostala i řecký název Heliopolis, „Sluneční město“. V egyptské civilizaci byly představy o bohu Slunci rozmanitě rozvíjeny; existovala mimo jiné představa, že bohyně nebes Nút rodí každé ráno Slunce v podobě dítěte a večer, když slunce zachází za obzor, jej vždy spolkne.

ČAS: Astrofotograf roku 2008

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
31–32
autor:
Marcel Bělík

Titul „Astrofotograf roku“ uděluje dnes již jedenáctičlenný česko-slovenský tým organizátorů soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, známé též pod zkratkou ČAM, pod patronací České astronomické společnosti a Hvězdárny v Úpici. Kandidát je vybírán z fotografů vítězných fotografií daného roku, které ČAM pravidelně měsíc co měsíc volí z došlých snímků. Za rok 2008 byl naprosto jednomyslně zvolen „Astrofotografem roku 2008“ Jan Hovad z Horního Kostelce.

Astronomické okuláry II

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
33–35
autor:
Zdeněk Řehoř

Astronomický dalekohled tak, jak jej většinou chápe uživatel, je zpravidla pouhým objektivem. Je-li hlavním zaměřením dalekohledu pořizování fotografických záběrů, postačí jen dalekohled vybavit fotografickým přístrojem nebo CCD kamerou dle výběru a přístroj je vhodný k používání. Má-li však být dalekohled využíván pro vizuální pozorování, musíme ho doplnit o další prvek – okulár. V současnosti existuje celá řada typů okulárů, v tomto článku se zaměříme alespoň na ty nejznámější.

Česká astrofotografie měsíce - Tomáš Hynek

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
40
autor:
Marcel Bělík

Tomáš Hynek (*1974) K astronomii jej, stejně jako mnoho jiných, přivedla zřejmě souhra několika událostí v době, kdy ještě nedosáhl plnoletosti. Tehdy se poprvé zúčastnil večerního pozorování oblohy pro veřejnost na hvězdárně v Ostravě–Krásném poli, dnes Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy. Tato událost, spolu s astronomickým seriálem v časopise ABC, začaly formovat budoucího astronoma.


[recenze] Recenze: The Backyard Astronomer’s Guide

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
30
autor:
Zdeněk Šperling

Jestli by se někdo chtěl ptát „NSA nebo Průvodce hvězdáře?“ tak jediná smysluplná odpověď je „obojí“. Protože obě knihy, ač jsou o hvězdách, jsou si podobné jako jablko s banánem. Když dalekohled přirovnáme k autu, pak “NSA” je silniční mapa, zatímco „Průvodce“ je návod k užívání. „Hvězdářův průvodce“ má tři části.

[recenze] Recenze: Norton’s Star Atlas and Reference Handbook I.

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
30
autor:
Zdeněk Šperling

Nortonův hvězdný atlas (NSA) je ne-li nejužívanější, tedy jedna z nejužívanějších knih pro astronomy-amatéry v anglosaském světě. Má téměř stoletou tradici, první vydání vyšlo v roce 1910. Jeho autorem byl britský ředitel školy A. P. Norton, který navrhl i zvláštní projekci a jím kreslené mapy byly používány až do 17. vydání.


[novinka] Ďábelské léto na HD 80606b

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Exoplaneta HD 80606b zaujímá mezi více jak 300 dosud objevenými exoplanetami výjimečné postavení díky své enormně excentrické dráze ( e = 0,9327). Exoplaneta s hmotností 3,9 Jupitera oběhne svou mateřskou, Slunci podobnou hvězdu jednou za 111,4 dne. (Hvězda HD 80606 je spektrálního typu G5 a leží ve vzdálenosti 190 světelných let v souhvězdí Velké medvědice, kde je ku spatření jako slabá hvězdička 9 magnitudy.)

[novinka] Metanová sezona na Marsu

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
36–37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Detekce metanu v atmosféře Marsu sondou Mars Express byla před pěti lety velkým překvapením, protože metan není v marťanské atmosféře stabilní. Z atmosféry je odbouráván fotodegradací v řádu několika staletí, přičemž celý proces může být ještě urychlován peroxidy přítomnými v marťanské půdě. Detailní analýza dat z let 2003 a 2006 ze spektrometrů vysokého rozlišení u Keckových teleskopů na Havaji, publikovaná letos v časopise Science ukázala, že na Marsu existují podpovrchové zdroje metanu, které periodicky během marťanského léta uvolňují methan do atmosféry.

[novinka] Hledání marťanského života odloženo

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Jednotunové vozítko Mars Science Laboratory s nukleárním zdrojem energie, které by mělo na své palubě nést dostatečné vybavení pro hledání stop minulého a možná i současného života na Marsu, bylo „dáno k ledu“. Původně měla mise odstartovat v říjnu 2009, ale s ohledem na potíže s motory a robotickým ramenem byla odložena až na rok 2011.

[novinka] Ztracení průvodci Mléčné dráhy

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Nedávná studie astronomů z University of California, publikovaná v Astrophysical Journal, se zabývala simulací rozložení skryté hmoty v okolí Mléčné dráhy. Ukázalo se, že vývoj shluků skryté hmoty by měl vyústit v tvorbu stovek satelitních galaxií. Naše Galaxie by tak měla mít do vzdálenosti 400 kpc 300 až 600 satelitních galaxií (možná až 1000) – problém je, že jich zatím známe pouze 20. Když však vědci vzali v potaz technické limity současné Sloanovy Digitální prohlídky oblohy (SDSS), ukázal se dobrý souhlas simulace s pozorováním. Příští výkonnější dalekohledy tak mají co objevovat.

[novinka] Černý obr v centru Galaxie

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Černá díra v centru Mléčné dráhy nedává astronomům spát – už celá desetiletí sledují pomocí Keckova teleskopu na Havaji pohyb hvězd v centru Galaxie. Vědci z University of California nedávno publikovali v Astrophysical Journal studii, v níž se zaobírali pohybem hvězdy S0-2, která obíhá jako jedna z nejbližších černé díře. Snažili se ve svých počítačových simulacích co nejlépe zreprodukovat pozorovaný pohyb S0-2 a dozvědět se tak co nejvíce o masivní černé díře v centru naší Galaxie.

[novinka] Oxid uhličitý v atmosféře exoplanety

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Exoplaneta HD 189733b, obíhající ve vzdálenosti 0,03 AU svou mateřskou hvězdu, která leží 63 světelných let daleko v souhvězdí Lištičky, a o které jsme psali jako o „nejprostudovanější exoplanetě“ (viz Astropis 3/2008, str. 20–23 ), dává svému označení za pravdu. Pokračující pátrání Hubbleova dalekohledu po molekulách metodou sekundárního zákrytu odhalilo v atmosféře této exoplanety oxid uhličitý.

[novinka] Plutův barevný svět

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

I když byl Pluto degradován z pozice nejvzdálenější planety sluneční soustavy, neznamená to, že by šlo o nezajímavý svět. K jedné z jeho záhad patří i to, že Pluto má načervenalou barvu, zatímco jeho měsíce Charón, Nix a Hydra jsou fádně šedé. Možné vysvětlení nabídl v časopise Ikarus Alan Stern z Měsíčního a planetárního institutu v Houstonu. Při dopadech malých těles z vnějších oblastí sluneční soustavy na měsíčky Nix a Hydra dochází díky malé gravitaci obou měsíčků k úniku materiálu do okolního prostoru, ten pak pokrývá je samé i měsíc Charón.

[novinka] Cestovní mapa evropské astronomie

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

25. listopadu loňského roku byl vyhlášen ambiciózní plán ASTRONETu – společenství evropských vědeckých agentur založené roku 2005, za účelem racionalizace a rozvoje evropské astronomie v následujících 20 letech (http://www.astronet-eu.org/). Na rozdíl od americké astronomie se té evropské podařilo sjednotit a vytvořit plán na podporu velkých vědeckých projektů.

[novinka] První předpovězený meteorit

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
38–39
autor:
Michal Švanda

Příběh tělesa s označením 2008 TC3 je velkým úspěchem astronomů, zabývajících se meziplanetární hmotou. Toto těleso do sítí blízkozemních prohlídek padlo 6. října 2008. Šťastným objevitelem je R. A. Kowalski, který těleso nalezl na CCD snímcích pořízených 1,5metrovým reflektorem v rámci přehlídkového programu Mt. Lemmon Survey.

[novinka] Čelem vzad!

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Michal Švanda

O tom, že náš Měsíc se chová jako Dr. Jekyll a pan Hyde, není nutné čtenáře Astropisu vůbec přesvědčovat. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, jak je možné, že pozůstatky mohutných impaktů, tedy měsíční moře, jsou pozorovány především na přivrácené straně, zatímco na straně odvrácené takových utvarů najdeme jako šafránu? Přitom to nevypadá moc logicky.

[novinka] Nové sondy k velkým měsícům sluneční soustavy

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
39
autor:
Martin Pauer

V průběhu druhého únorového týdne tohoto roku bylo na společném setkání představitelů NASA a ESA ve Washingtonu rozhodnuto o spolupráci na dalších velkých průzkumných misích k vnějším planetám naší sluneční soustavy. Nejprve by mělo dojít na průzkum Jupiterova systému, a mezitím by měly probíhat společné přípravné práce na přípravě průzkumu Saturnových měsíců Titanu a Enceladu.

[novinka] Keplerův odkaz v Praze

ročník:
2009
číslo:
1
stránka:
39
autor:
Český výbor Keplerovy konference

Národní technické muzeum v Praze uspořádá v rámci Mezinárodního roku astronomie ve dnech 24. – 27. srpna 2009 v budově Muzea mezinárodní konferenci Keplerův odkaz v kosmickém věku (400 let od publikace Keplerovy Astronomia Nova ). Jednacím jazykem konference bude angličtina. Na přípravě konference se podílí řada českých vědeckých institucí a společností v čele s Akademií věd ČR, Univerzitou Karlovou, ČVUT, Masarykovou univerzitou atd.