Astropis 2/2009

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 2/2009

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Michal Švanda

Vážení čtenáři, popularizace vědy českým způsobem je často trnem v oku nejrůznějším, převážně konzumujícím osobám. Když však zazní trpká slova z úst popularizátora, je na čase se zamyslet, co je vlastně špatně.


Ohlédnutí za Hubbleovým vesmírným dalekohledem

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
6–11
autor:
Petr Kulhánek

Plány na umístění velkého dalekohledu na oběžnou dráhu pocházejí již z roku 1923, kdy o této možnosti uvažovali německý vědec Hermann Oberth (1894–1989), americký fyzik Robert Goddard (1882–1945) a otec ruské kosmonautiky Konstantin Ciolkovskij (1857–1935). Skutečnou realizaci těchto snů ale prosadil až americký teoretik a astronom Lyman Spitzer (1914–1997). V roce 1977 se mu podařilo zajistit financování stavby Hubbleův vesmírný dalekohled se za 19 let své existence stal ikonou moderní astronomie.

Rozhovor se Zdeňkem Ceplechou: Čerstvě spadlý meteorit pozná každý

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
12–17
autor:
Michael Prouza, Vladimír Kopecký Jr.

6. dubna jsme se vypravili do Ondřejova, abychom pro vás připravili rozhovor s opravdu mimořádnou osobností české astronomie. Na pracovišti Astronomického ústavu AV ČR jsme se setkali s RNDr. Zdeňkem Ceplechou, DrSc. Využili jsme této vynikající příležitosti, abychom i na stránkách našeho časopisu přispěli k oslavám hned dvou významných výročí. 27. ledna letošního roku totiž dr. Ceplecha oslavil 80. narozeniny a 7. dubna 2009 je to přesně 50 let od pozorování pádu meteoritu Příbram, tedy vůbec prvního meteoritu, jehož pád se podařilo fotograficky zdokumentovat.

Kepler – nový lovec exoplanet

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
18–21
autor:
Martin Pauer

Se zpožděním dvou a čtvrt roku po evropské sondě CoRoT, zaměřené na lov exoplanet, odstartovala letos na začátku března také stejně zaměřená americká družice Kepler. Stalo se tak 400 let poté, co Johannes Kepler, na jehož počest je sonda pojmenována, vydal v Praze svůj spis Astronomia nova (Nová astronomie), ve kterém publikoval dva ze tří svých zákonů týkajících se oběhu planet kolem Slunce. Od nového vesmírného dalekohledu mnozí očekávají podobnou revoluci v našem poznání exoplanet – se svými vlastnostmi je teoreticky schopen odhalit dokonce planety srovnatelné i s naší Zemí. Během několika let bychom tak díky této nové generaci planetárních slídilů měli získat zcela nové poznání cizích planetárních soustav.

Test H_alfa dalekohledu LUNT 35/400mm (LS35T)

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
22–23
autor:
Jan Pacák

Dalekohled americké firmy Lunt Solar Systems s etalonem (rezonátorem) o průměru objektivu 35 mm připomíná spíše hledáček, je nejmenším sériově vyráběným přístrojem. Optický systém není centrálně zastíněn a sluneční dalekohled využívá celou plochu etalonu. Dalekohled nás však velmi příjemně překvapil, i přes malý průměr objektivu dokáže ukázat červený kotouč s protuberancemi, protuberanční „trávníček“ na okraji disku, filamenty a jemnou strukturu povrchu Slunce.

Obloha v květnu – září 2009

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
24–27
autor:
Jan Ebr

Nenechte si ujít • Jupiter v opozici, vévodící nocím po celé léto • Neptun až do července méně než 1° od Jupitera • Saturn v září „bez prstenců“ (bohužel na obloze velmi blízko Slunce) • komety 22P/Kopff a C/2006 W3 (Christensen), obě okolo 8.–9. velikosti • 18. 7. ráno zákryt Plejád Měsícem • 22. 7. nejdelší úplné zatmění Slunce v 21. století • 12. 8. ráno a večer maxima Perseid (ruší Měsíc) • 12./13. a 19./20. 8. současný př echod dvou stínů Jupiterových měsíčků pře s jeho kotouček • 8. 10. ráno nad východním obzorem velmi těsnou (jen 20′) konjunkci Saturn u s Merkurem, 17° od Slunce a s Venuší jen o 6° dál.

Romantické páry

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
28–29
autor:
Radek Mašata

Poblíž hvězdy eta Cephei, přímo na hranicích souhvězdí Cephea a Labutě, leží pitoreskní dvojice objektů. Nejprve vám pravděpodobně padne do oka otevřená hvězdokupa NGC 6939, kterou objevil 9. září 1798 William Herschel.

Konec sluneční odyssey

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
30–33
autor:
Kateřina Andréeová, Michal Švanda

Na počátku 20. století se Nor Kristian Birkeland zabýval pozorováním polárních září. Jeho měření geomagnetické aktivity ukázala, že aurorální aktivita probíhá téměř neustále, avšak s proměnnou intenzitou. Z toho usoudil, že Země je neustále bombardována částicemi od Slunce. Birkeland též ukázal, že nemůže jít o neutrální částice, ale ani částice výhradně jednoho náboje. V „částicových paprscích“ musí být zastoupeny jak kladné (tedy ionty), tak záporné (tedy elektrony) náboje.

Historie New General Catalogue

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
34–36
autor:
Jan Mišurec

S objevem dalekohledu a jeho použitím pro pozorování noční oblohy se velmi rychle začaly množit objevy kosmických těles, které byly do té doby lidskému pohledu skryty.

Společnost pro meziplanetární hmotu

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
37–38
autor:
Pavol Habuda

Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH, o.s.) je občanským sdružením vědeckých pracovníků i amatérských astronomů, vzniklým z meteorické sekce Československé astronomické společnosti při ČSAV, která byla založena v roce 1965. Od roku 1996 je kolektivním členem ČAS se statutem sekce. V současné době má přibližně 50 členů.

Česká astrofotografie měsíce

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
44
autor:
ČAM

Jan Měšťan, student osmiletého píseckého gymnázia, je jedním z nejmladších účastníků soutěže ČAM. Prvním astronomickým zážitkem bylo úplné zatmění Měsíce v roce 1996 a sledování komety Hale-Bopp v roce následujícím. V roce 2004 se spolu se svou sestrou Kateřinou zúčastnil soutěže o nejlepší videozáznam přechodu Venuše v rámci projektu „Venus Tranzit 2004“


[recenze] Alex Vilenkin: Mnoho světů v jednom

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Také vás vždycky zajímalo, co leží za vesmírem? Nepřestává vám vrtat hlavou, jakže to je s velkým třeskem a co jej způsobilo? Tíží vás otázka prázdnoty – tedy odborně řečeno – energie vakua? Pak myslím, že Vilenkinova kniha by mohla být tím pravým „lékem“.

[recenze] Giles Sparrow: Vesmírné výpravy

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
39
autor:
Michal Polák

Kniha zaujme na první pohled svou velikostí a jménem na přední straně. Na ní totiž není uveden autor knihy, nýbrž Buzz Aldrin, který se ujal předmluvy. Jedná se sice o krátkou část textu, ale vydavatel se snažil na tuto skutečnost maximálně upozornit. Ve skutečnosti si tři stovky velkých a ilustrovaných stran plných kosmonautiky vzal na svá ramena zkušený popularizátor vědy a zejména pak výzkumu vesmíru Giles Sparrow.


[novinka] Polapený Triton

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Neptunův měsíc Triton kdysi obíhal kolem Slunce po samostatné dráze doprovázen dalším měsícem. Během formování sluneční soustavy, jak planety zaujímaly své současné dráhy, Neptunova gravitace zachytila Triton a při tomto záchytu došlo k vymrštění jeho průvodce ze soustavy.

[novinka] Sladkosti hvězdného stvoření

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Sladkosti hvězdného stvoření Když byl v roce 2000 pomocí radioteleskopu v centru Mléčné dráhy, v oblasti zvané Sagittarius B2(N), odhalen glykolaldehyd – šlo o velké překvapení (Astrophys. J. 540 (2000) L107–110). Glykolaldehyd je totiž vlastně aldosa – nejjednodušší možný hydroxyaldehyd (sestává právě z hydroxylové a aldehydové skupiny) – a co že se ukrývá za „tajemným“ chemickým názvoslovím? Glykolaldehyd je diosa – nejjednodušší možný „cukr“.

[novinka] První předpovězený meteorit - sága pokračuje

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
41
autor:
Michal Švanda

O nalezení úlomků tělesa 2008 TC 3 v súdánské poušti jsme vás krátce informovali již v minulém čísle Astropisu. Veškeré popsané údaje byly založeny na informacích, které unikly na veřejnost ještě před oficiálním oznámením objevu.

[novinka] (Nejen) balónový výzkum Venuše

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
41–42
autor:
Michal Švanda

V rámci dlouhodobého plánování kosmických experimentů zvažuje NASA výzkum planety Venuše jako vlajkovou misi v letech 2020 až 2025. Vědci pracující pro NASA pojali tento cíl vskutku velkolepě. Pokud dojde k naplnění současné představy, zamířila by k Venuši nikoli osamělá sonda, nýbrž celá jejich série. Projekt v hodnotě dvou až tří miliard dolarů by měl za cíl systematický výzkum zejména Venušiny atmosféry, doplněný dvěma přistávacími pouzdry.

[novinka] Půjdou Sojuzy do důchodu?

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
42
autor:
Michal Švanda

Rychlá odpověď na otázku v nadpisu by nejspíš byla ve smyslu: „Jednou určitě.“ Že by se však jejich morální životnost blížila konci? Podobně jako ve Spojených státech, i v Rusku se v poslední době objevují zmínky o zakázkách na návrh a stavbu kosmického dopravního prostředku, který by měl výhledově nahradit v současnosti používané lodě Sojuz. Připomeňme, že lodě Sojuz jsou ve službě již od konce šedesátých let minulého století.

[novinka] Čína staví největší radioteleskop světa

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
43
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Čína položila základy ke stavbě největšího radioteleskopu světa. Měl by se jím stát Fivehudred-meter Aperture Spherical Telescope (FAST) – tedy Sférický dalekohled s aperturou pětiset metrů.

[novinka] Novinky ze světa exoplanet

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
43
autor:
Michal Švanda

V poslední době se to novinkami a rekordy ve světě exoplanetární astronomie jenom hemží. Kromě toho, že družice Kepler, zaměřená mimo jiné na výzkum exoplanet, poslala na Zemi první snímky, které vypadají velmi slibně, zprávy v médiích jsou plné nejrůznějších nej.

[novinka] Sluneční eroze

ročník:
2009
číslo:
2
stránka:
43
autor:
Michal Švanda

Důležitost interakce slunečního větru s pevnými tělesy v meziplanetárním prostoru byla po nějakou dobu považována za značně kontroverzní téma. Nová studie publikovaná v časopise Nature však prokazuje, že povrch asteroidů je ovlivňován slunečním větrem mnohem více, než se předtím zdálo. Asteroidální povrchy tak stárnou a červenají s charakteristickou dobou méně než milion let, což je z hlediska životnosti planetky pouhý okamžik. To, že jsou pozorované povrchy mnohem červenější než meteority, které dopadly na Zemi, bylo dlouho záhadou. Systematickým pozorováním různých rodin asteroidů dalekohledy patřícími ESO se podařilo věci přijít na kloub. Pokud se v kosmickém prázdnu srazí dvě tělesa, vytvoří se fragmenty s „čerstvým“ povrchem. Tyto odhalené povrchy podléhají expozici slunečním větrem a rychle červenají – méně než za milion let.