Astropis 3/2010

editorialčlánkyrecezenovinky


Editorial 3/2010

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
5
autor:
David Ondřich

Vážení čtenáři, držíte v rukou letní číslo Astropisu, které je výjimečné především tím, že jsme se při jeho přípravě vrátili ke kdysi normálnímu stavu: většina členů redakce je doma, v Čechách. (Trochu nám to kazí jen šéfredaktor, který je t. č. v Japonsku.) A co je na tom, řeknete si, to je přece normální. Inu, je a není.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Letošní tradiční ohlédnutí za loňským rokem s mírným odstupem přinášíme již posedmé. Narozdíl od loňska je tentokrát opět dvoudílné – v tomto čísle se podíváme na (ob)jevy týkající se našeho nejbližšího okolí – sluneční soustavy – a v příštím pravidelném čísle se podíváme, co se v roce 2009 stalo ve vesmíru vzdálenějším.

Vladimír Karas: Černé díry jsou bezpečné téma - Rozhovor s laureátem Kopalovy přednášky za rok 2009

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
12–16
autor:
Vladimír Karas, Michael Prouza, Jan Ebr

Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. Vladimír Karas se narodil v roce 1960 v Praze, v roce 1984 vystudoval matematickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1984 pak pracoval v Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy, kde v roce 1989 úspěšně ukončil svoji aspiranturu a stal se kandidátem věd (CSc.). V roce 1998 se stal docentem, v roce 2001 získal titul doktora věd (DrSc.) a v letech 1998 až 2003 byl zástupcem ředitele ústavu. V roce 2004 přešel do Astronomického ústavu Akademie věd ČR, kde se stal vedoucím pracovním skupiny relativistické astrofyziky. Od roku 2005 je pak zástupcem ředitele pro zahraniční styky.

Raketoplány jdou do důchodu

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
17
autor:
Michal Polák

Brzy skončí po téměř třiceti letech provoz amerických raketoplánů. Loučení to bude smutné, vždyť Spojené státy americké nemají žádného nástupce a opět se budou muset spoléhat na placenou výpomoc od Rusů.

Pozorování komet

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
18–21
autor:
Jakub Černý

Ty nejjasnější komety patřily v historii lidstva k nejúchvatnějším objektům noční oblohy. Velice jasné komety s dlouhým ohonem, viditelné neozbrojeným okem patří ale k velké vzácnosti, kterou můžeme zažít, s trochou štěstí, jen několikrát za život. Kromě těchto výjmečných komet je ale mnoho dalších slabších, které nejsou tak výraznými objekty, a přesto skýtají zajímavou podívanou. Komet viditelných v dalekohledech nebo binokulárech může být i několik do roka. V tomto článku si popíšeme, jak tyto komety pozorovat, a že samotným shlédnutím komety pozorování končit nemusí.

Vyfotit si kometu...

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
21
autor:
Jan Ebr

...může čas od času téměř každý. Technika schopná zajímavých obrázků vesmíru je dnes dostupná v podstatě každému, avšak při pohledu na ohromující obrázky dnešních amatérských astronomů vás může přejít chuť snažit se s nimi soutěžit.

Souhvězdí Pegase

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
22–23
autor:
Jan Ebr

Nejjasnější hvězdou Pegase je překvapivě až ε Peg (Enif), která svůj primát získala poté, co se z δ Peg administrativně stala α And (α, β i γ Peg jsou o malinko slabší). Se zdánlivě obyčejnou hvězdou se pojí pozoruhodná historie: Enif je klasifikován jako nepravidelně proměnná hvězda, a to na základě jediného incidentu, kdy se v září 1972 na několik minut zjasnil (zřejmě podle jediného pozorování) ze svých běžných 2,4 mag až na 0,7 mag a pak se zase vrátil do klidového stavu (asi o měsíc později pak byl zaznamenán ještě krátký pokles na 3,5 mag). Co se před skoro 40 lety doopravdy stalo, se již nejspíš nikdy nedovíme, avšak řada amatérů má dodnes ve zvyku Enif občas „zkouknout“, kdyby se zjasnění náhodou opakovalo.

Obloha v srpnu – prosinci 2010

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
24–27
autor:
Jan Ebr, David Ondřich, Vladimír Kopecký Jr.

V minulém čísle jsme vás lákali k pozorování komety 103P/Hartley, která by měla být asi měsíc viditelná i pouhým okem. V době přípravy tohoto čísla jde stále o vzdálený objekt 16. velikosti, což ale přibližně odpovídá předpovědím, a tak lze očekávat, že se skutečně zjasní. Na první mapce jsou hvězdy do 10,5 mag (kometa bude mezi 11. a 10. velikostí), na druhé hvězdy do 9,5 mag (kometa 10. až 8. velikosti) a na třetí do 8,5 mag (kometa 8. až 7. velikosti).

Observatoř Fabra v Barceloně

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
28
autor:
Václav Laifr

Barcelona, hlavní město Katalánska, požívajícího dnes již značné autonomie v rámci Španělska, je velkým lákadlem pro turisty. Ti sem jezdí zejména za monumentálními stavbami Antonia Gaudího, gotickým starým městem, živým bulvárem La Rambla, díly Pabla Picassa, Joana Miróa či prostě jen za mořem. Jako turista jsem se do Barcelony před časem dostal i já.

ČAS - Astronomický ústav Akademie věd ČR

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
33–34
autor:
Petr Sobotka, Pavel Suchan

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. (AsÚ AV ČR) je nejvýznamnějším kolektivním členem ČAS.

Pražský orloj a planetní hodiny

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
35–37
autor:
Michal Křížek, Alena Šolcová

V letošním roce si připomínáme 600. výročí vzniku pražského orloje. Jeho astronomický ciferník znázorňuje geocentrický model vesmíru ve stereografické projekci s nehybnou Zemí uprostřed, kolem níž obíhá Slunce, Měsíc a znamení zvěrokruhu nebeské sféry. Orloj umožňuje čtyři druhy měření času. V tomto článku se zaměříme na jeho planetní hodiny.

Péče o optické přístroje II Reflektory

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
38–41
autor:
Zdeněk Řehoř

Čočkové objektivy dalekohledů (refraktory) jsou z pohledu údržby pro uživatele velmi příjemné. I při trošku horším zacházení plní svou funkci po dlouhá léta bez viditelného zhoršení kvality. Zrcadlové dalekohledy (reflektory) jsou z tohoto pohledu poněkud choulostivější zařízení…

Okolí Mons Pico

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
42–43
autor:
Milan Blažek

Izolovaný horský vrch Mons Pico vděčí za svůj název německému astronomovi J. H. Schröterovi (1745–1816), který se zabýval poměřováním této hory s dalšími „kopci“ na povrchu našeho kosmického souputníka. V okrajových partiích Mare Imbrium (Moře dešťů) měl výběr skutečně velmi pestrý. S impaktní strukturou pánve Imbrium je svázán i vznik hory Mons Pico. Mons Pico je pravděpodobně součástí vnitřního valu prstence nacházejícího se uvnitř později vzniklého Moře dešťů. Toto druhé největší měsíční moře je zároveň největší kotlinou přivrácené strany měsíčního povrchu. Tvoří ji soustava tří prstencových valů, z nichž vnější dosahuje průměru 1160 km.

Česká astrofotografie měsíce

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
45
autor:
Marcel Bělík

Jaroslav Jašek (*1962) Jaroslav Jašek si s astronomií začal pohrávat již v útlém mládí. Na základní škole začal navštěvovat přednášky KMA (Klub mladých astronomů) na brněnské hvězdárně. Zde začal pronikat do tajů astronomické techniky a později působil jako demonstrátor.


[novinka] Satelit se odmlčel po políčku od Slunce

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
29
autor:
Michal Švanda

Méně šťastná už je společnost IntelSat, která zřejmě kvůli této sluneční bouři přišla o jeden ze svých komunikačních satelitů. Galaxy 15 přestal 5. dubna reagovat na příkazy operátorů a neřízeně začal driftovat ze své pozice na geostacionární dráze.

[novinka] Byla severní polokoule Marsu pokryta oceánem?

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
29–30
autor:
Michal Švanda

Z terestrických planet sluneční soustavy, vyjmeme-li na chvíli z tohoto vzorku planet Zemi, je Mars neustále podezřelým, že v minulosti byl (a možná ještě stále je) hostitelem života.

[novinka] Slunce se možná brzy ponoří do mezihvězdného mračna

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
30
autor:
Michal Švanda

Sice to není zatím tak docela jisté, ale sluneční soustava možná směřuje ke gigantické verzi globálního oteplení. Nová analýza dat z družice Interstellar Boundary Explorer (IBEX) totiž naznačuje, že za nějakých 100 let se Slunce i s celým planetárním systémem možná ponoří do mračna horkého mezihvězdného plynu.

[novinka] Nedostatek metanu u „horkého Neptuna“

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
31
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Američtí astronomové odhalili pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu podivuhodnou nerovnováhu v atmosféře exoplanety Gliese 436b, která obíhá kolem červeného trpaslíka v souhvězdí Lva ve vzdálenosti 33 světelných let od Země (více viz Nature 464 (2010) 1161–1164).

[novinka] Nechat se unášet (slunečním) větrem

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
31
autor:
Jan Ebr

Spolu s velkou japonskou sondou Akatsuki, určenou k pozorování Venuše, se do vesmíru vypravila také malinká sluneční plachetnice Ikaros.

[novinka] Rosetta u planetky Lutetia

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
32
autor:
Michal Švanda

10. července proletěla sonda Rosetta v těsné blízkosi planetky Lutetia a pořídila během tohoto průletu detailní snímky povrchu planetky. Některé z těchto fotografií přinášíme na této straně.

[novinka] Letadélko SOFIA: první světlo

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
44
autor:
Jan Ebr

V Astropise Speciál z kongresu IAU v roce 2006, na němž jsme se o tomto projektu poprvé dozvěděli, píšeme, že na první vědecké výsledky z observatoře SOFIA, tedy 3,5metrového dalekohledu pro infračervený obor umístěného na palubě modifikovaného Boeingu 747, se můžeme těšit v roce 2009.

[novinka] Záblesky na Jupiteru

ročník:
2010
číslo:
3
stránka:
44
autor:
Jan Ebr

Nad ránem (z jejich pohledu jakožto obyvatel opačné polokoule) 3. června amatérští astronomové Anthony Wesley z Austrálie (který pořídil snímek nahoře) a Christopher Go z Filipín zaznamenali jasný záblesk na Jupiteru, který trval jen několik vteřin.