Astropis 4/2010

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 4/2010

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, jistě znáte ten pocit, který se vás zmocní při pohledu do zrcadla po probdělé noci – a že takových jiter po nočních pozorováních oblohy jistě není málo (nepochybně nejenom po nich, ale zde nechť si laskavý čtenář dosadí činnost dle potřeby)…


Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Sedmé pokračování tradičního ohlédnutí za loňským rokem jsme v Astropisu 3/2010 zahájili přehledem objevů z blízkého okolí Země, tedy pozemským děním a sluneční soustavou. V druhém dílu přehledu astronomie a astrofyziky v roce 2009 se naší domovské planetě vzdálíme a podíváme se na vzdálenější vesmír.

Zapomenutý hvězdář Giovanni Battista Hodierna

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
12–14
autor:
Pavel Najser

Giovanni Battista Hodierna se narodil 13. dubna 1597 v Raguse na Sicilii. Jeho otec byl, dle různých zdrojů, buď zedník nebo obuvník. Mladý Hodierna vyrůstal zřejmě v nuzných poměrech a byl samovzdělancem, přinejmenším ve vědách. Již jako mladík si opatřil dalekohled Galileova typu a pozoroval jím tři komety z let 1618 a 1619. Jeho zřejmé nadání předurčilo celou jeho další životní dráhu.

Usmaží Slunce v roce 2013 rozvodné sítě?

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
16–19
autor:
Michal Švanda

Novináři mají jasno. Pokud lidstvo náhodou přežije globální katastrofu očekávanou všemi proroky 21. prosince 2012, což je samozřejmě nepravděpodobné, tak další apokalypsa na sebe nenechá vůbec dlouho čekat. Už v květnu 2013 totiž proběhne na Slunci obří super-erupce, která na několik měsíců vyřadí z provozu telekomunikace a rozvodné energetické sítě, zejména ve Spojených státech a ve Velké Británii. Přeživší lidstvo, které se ještě nevzpamatovalo z hrůz prosincového konce světa, se na půl roku ponoří do tmy.

Cassini a jeho kráter

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

Giovanni Domenico Cassini, známý též jako Jean Dominique Cassini, se narodil 8. června 1625 v Perinaldu v Janovské republice (nedaleko Nice, nyní ležící ve Francii). Studoval matematiku a astronomii. V roce 1644 nastoupil na observatoři v Panzanu jako asistent a po čtyřech letech zde začal pracovat jako astronom. Roku 1650 se stal profesorem astronomie v Bologni. Určil zde sklon zdánlivé dráhy Slunce po obloze – ekliptiky – na hodnotu 23° 29‘ a v letech 1652, 1664 a 1668 pozoroval komety. V roce 1665 stanovil rotační periodu Jupiteru na 9 hodin 56 minut a Marsu na 24 hodin 40 minut. V určení rotace Jupiteru mu zásadně pomohl objev Velké rudé skvrny, kterou objevil téhož roku společně s Robertem Hookem.

Zvířetníkové světlo

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
22–23
autor:
Jan Ebr

Zvířetníkové světlo je záření Slunce rozptýlené na částečkách meziplanetární prachu. Ten je ve sluneční soustavě soustředěn do poměrně tlustého disku, jehož rovina přibližně odpovídá rovině ekliptiky. Ačkoliv jeho hustota se vzdáleností od Slunce klesá, ještě ve vzdálenosti Jupitera je prach jednoznačně detekovatelný.

Obloha v prosinci 2010 – březnu 2011

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
24–27
autor:
Jan Ebr, David Ondřich, Vladimír Kopecký Jr.

Kometa 103P/Hartley dosáhla v říjnu 5. velikosti a byla pozorovatelná pouhým okem. Nyní již opět slábne, během prosince by měla zeslábnout ze 7. na 9. velikost, stále ale bude nejspíš vidět i v triedru.

Česká astrofotografie měsíce

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
28
autor:
Marcel Bělík

Libor Richter (*1975) Spíše zvědavost než vysoké astronomické cíle vedly Libora Richtera, známého mezi přáteli a čtenáři Astro-fóra pod přezdívkou Biba, k pořízení svého prvního astronomického dalekohledu. A stalo se tak až ve zralém věku třiceti let.

Sluneční aktivita ve I. pololetí 2010

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
29
autor:
Michal Švanda

Již zřejmě nikdo nepochybuje o tom, že čtyřiadvacátý cyklus sluneční aktivity pevně drží vládu ve svých rukou. Zpětné analýzy indexů sluneční aktivity umožnily stanovit okamžik minima mezi cykly 23 a 24. To tedy nastalo v prosinci 2008.

Druhá měsíční mise Chang’e 2

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Václav Laifr

1. října 2010 odstartovala v pořadí druhá čínská automatická sonda k Měsíci. Sonda Chang’e 2 (výslovnost Čchang-e) je stejně jako její předchůdkyně a jako ostatně celý čínský lunární projekt pojmenována po čínské mytologické postavě, bohyni, která byla odsouzena k životu na Zemi a která později pro svoji touhu po nesmrtelnosti a ze žárlivosti vypila svoji i manželovu porci lektvaru, načež se začala vznášet k nebesům. V polovině cesty si uvědomila, že jako ženě, která utekla svému muži, se jí bohové vysmějí, a raději otočila směr k Měsíci. (Podrobněji se touto bájí a první sondou čínského lunárního programu, která odstartovala v říjnu 2007, zabýváme v Astropise 2/2008.)

Péče o optické přístroje III - Katadioptrické systémy

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
36–40
autor:
Zdeněk Řehoř

V předešlých dílech jsme se zabývali čočkovými a zrcadlovými dalekohledy, existují však i tzv. katadioptrické systémy, které jsou tvořeny kombinací zrcadel a refrakčních optických členů. Katadioptrických systému existuje celá řada. V této části našeho seriálu se budeme zabývat „klasickými“ katadioptrickými systémy, tvořenými zrcadlovou soustavou uzavřenou korekční deskou (meniskem). Do této skupiny můžeme řadit např. konstrukce Schmidt-Cassegrain a Maksutov.

ČAS - Východočeská pobočka České astronomické společnosti

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
41–42
autor:
Marcel Bělík

Těžiště činnosti Východočeské pobočky spočívá zejména v popularizaci astronomie, ovšem ani aktivity odborné nejsou ochuzeny. Pobočka se jak personálně, tak technicky a finančně podílí na několika významných akcích, pořádanými ve spolupráci s dalšími organizacemi, mezi nimiž téměř vždy figuruje úpická hvězdárna.


[recenze] M. Baňková: Straka v říši entropie

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
15
autor:
David Ondřich

Bajka je poměrně oblíbený literární útvar, který pomocí alegorie chování různých zvířat kritizuje špatné lidské chování a snaží se čtenářům (posluchačům) přinést ponaučení, jak jednat správně (morálně, lidsky). Napsat bajku o fyzikálním problému jistě už někdy někoho napadlo. Pravděpodobně to napadlo víc lidí, ale pokud vím, jen Markéta Baňková dotáhla nápad do konce a vydala knížku obsahující devět alegorických příběhů ze života zvířat. Bajky jsou to opravdu netypické. Každá z bajek je doplněna „nealegorickým“, vysvětlujícím komentářem, který má čtenáři osvětlit, co v příběhu zůstalo smlčeno nebo nevysvětleno.

[recenze] Petr Kulhánek a kolektiv: Astronomie a fyzika – nové obzory

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
15
autor:
Vladimír Libý

Nestává se příliš často, že by z článků uveřejňovaných na webových stránkách vznikla kniha. Když se tak ale stane potřetí, znamená to, že jde o články kvalitní, které stojí za to být otištěny. Jde totiž již o třetí knihu, vydanou sdružením Aldebaran popularizující nejnovější poznatky z fyziky a astronomie.


[novinka] Vyhasínající sluneční aktivita?

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
29–30
autor:
Michal Švanda

Léta 2017 až 2021. Ve sluneční fotosféře se zformují poslední sluneční skvrny a posléze na neznámou dobu vymizí.

[novinka] Moderní model vzniku aktivní oblasti

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Michal Švanda

Složité magnetohydrodynamické simulace napodobující vznik a vývoj slunečních skvrn nebo jejich skupin jsou jednou z moderních disciplín sluneční fyziky.

[novinka] Ovlivňují planety sluneční aktivitu?

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Michal Švanda

Příčiny vzniku sluneční aktivity jsou jedním z hlavních cílů slunečního výzkumu. Prozatím je jasné, že se na vzniku, vývoji a změnách slunečních magnetických polí podílí více faktorů.

[novinka] Planety zemského typu jsou ve vesmíru možná velmi časté

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
32
autor:
Michal Švanda

Je Země planetou výjimečnou, nebo naopak jen tuctovou? Tuto otázku si astronomové (ale i filosofové) pokládají téměř neustále od objevů prvních extrasolárních planet.

[novinka] Magnetická Vega

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
33
autor:
Michal Švanda

Dnešní astronomie umožňuje o vzdálených hvězdách zjistit až překvapivé podrobnosti. Již se nemusíme omezovat na informaci o spektrální třídě, svítivosti, chemickém složení a odhady hmotnosti, věku a rozměru hvězd.

[novinka] Mars 500: průprava na cestu na Mars

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
34–35
autor:
Michal Polák

Ačkoliv není ani zdaleka projekt Mars 500 o astronomii, je spjat v mnohém s kosmonautikou a v budoucnosti by měl přispět k cestě na Mars, která již bude pro mnoho astronomických témat přínosem. Cílem projektu, který započal 3. června letošního roku a stále probíhá, je simulovat pilotovaný let, pochopitelně na Mars.

[novinka] Galaktičtí imigranti

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Michal Švanda

Nedávný objev extrasolární planety u hvězdy s označením HIP 13044 nacházející se přibližně 2000 světelných let od Země směrem v souhvězdí Pece na jižní obloze vzbudil mezi odbornou veřejností rozruch hned dvakrát.

[novinka] Tělesné pozůstatky Tychona Brahe po více než století opět předmětem výzkumu

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Pavel Najser

Byla-li pozemská pouť Tychona Brahe plná životních zvratů a dobrodružství, osud tělesných pozůstatků velkého Dána jakoby pokračoval ve stejném duchu.

[novinka] Plochý vesmír: svědectví binárních galaxií

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
43–44
autor:
Michael Prouza

Další důkaz pro to, že žijeme v plochém vesmíru s nenulovou kosmologickou konstantou, přinesli Christian Marinoni a Adeline Buzzi, v ě d c i p ů s o b í c í v Marseille ve Francii.

[novinka] Kometa Hartley zblízka

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
44
autor:
Jan Ebr

4. listopadu proletěla sonda Deep Impact (marketingově přejmenovaná na EPOXI) asi 700 km od jádra komety 103P/Hartley a přinesla snímky již pátého kometárního jádra (po 1P/Halley, 9P/Tempel, 19P/Borrelly a 81P/Wild), které jsme měli možnost vidět zblízka.

[novinka] Nová kometa Ikeya-Murakami

ročník:
2010
číslo:
4
stránka:
44
autor:
Jan Ebr

3. listopadu japonští amatéři Kaoru Ikeya a Shigeki Murakami nezávisle vizuálně objevili kometu P/2010 V1. V době přehlídkových dalekohledů jsou vizuální objevy amatérů stále vzácnější, obzvlášť potom objevy komet 8. velikosti!