Astropis 1/2015

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, letošní rok vyhlásila Organizace spojených národů po celosvětové iniciativě vědeckých a vzdělávacích institucí jako Mezinárodní rok světla a technologií založených na světle. Rok byl slavnostně zahájen 19. a 20. ledna 2015 ceremonií v sídle UNESCO v Paříži.


C/2014 Q2 – další povedený úlovek pana Lovejoye

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
2
autor:
Ondřej Nývlt

Na noční obloze nám od konce prosince září další z objevů úspěšného amatérského lovce komet Terryho Lovejoye – kometa C/2014 Q2. Jedná se vlasatici, kterou bylo možné pozorovat i pouhým okem a která se stala nejjasnější kometou roku 2014.

Zatmění a polární záře

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
3
autor:
Ondřej Nývlt

20. března 2015 dopoledne zažila Evropa zatmění Slunce – úplné v oblasti severního Atlantiku mezi Norskem a Grónskem (Špicberky, Faerské ostrovy…). V České republice pak v maximální fázi dosáhlo „pouze“ 75 %.

Planck – Mikrovlnná observatoř, která předčila veškerá očekávání

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
6–11
autor:
Petr Kulhánek

Sonda Planck je zatím nejdokonalejší mikrovlnnou observatoří, kterou kdy lidstvo vyrobilo. V letech 2009 až 2013 pozorovala hlubiny vesmíru v elektromagnetickém signálu, který je jen omezeně propouštěn zemskou atmosférou. Proto byla sonda umístěna v Lagrangeově bodě L2, 1,5 milionu kilometrů od Země (směrem od Slunce), kde je rušení samotnou Zemí minimální. Sonda skenovala oblohu v rozsahu vlnových délek od 0,3 mm do 10 mm a pořídila unikátní záznamy svitu vesmírného prachu, rodících se hvězd a galaxií, elektronů pohybujících se po šroubovicích kolem siločar magnetického pole a samozřejmě také reliktní záření – signál ze závěrečné fáze Velkého třesku, jehož analýzou můžeme zjistit vlastnosti velmi raného vesmíru. Na fascinujících fotografiích můžeme sledovat mikrovlnnou oblohu, která nikterak nepřipomíná svět, který jsme si přivykli vídat v optickém oboru.

Christiaan Huygens – Astronom, před nímž Saturn ztratil svoje tajemství

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
12–15
autor:
František Jáchim

Během sedmnáctého století došlo k mohutnému rozvoji matematiky, fyziky i astronomie. Matematika byla obohacena o teorii pravděpodobnosti, algebru i analytickou geometrii a dospěla úsilím Newtonovým a Leibnizovým k infinitesimálnímu počtu. Jako samostatná věda se počala utvářet fyzika, prozatím především ve dvou oborech – mechanice a optice. Zlatým věkem bylo toto století pro astronomii. Na jeho počátku se nám dílem Keplerovým dostalo odpovědi na otázku, jak se planety Sluneční soustavy skutečně pohybují, a roku 1687 Isaac Newton ve svém unikátním díle Philosophiae naturalis principia mathematica odhalil nejen příčinu podoby jejich drah, nýbrž sjednotil dosud odděleně se rozvíjející mechaniku nebeskou a studium pohybů na povrchu Země. K plejádě významných osobností vědy tohoto věku patří i holandský fyzik, astronom, optik a původně právník Christiaan Huygens.

10 let s Titanem

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
16–19
autor:
Martin Pauer

1. července 2004 byla na oběžnou dráhu kolem druhé největší planety naší soustavy – plynného obra Saturnu – navedena americko-evropská sonda Cassini-Huygens. Tato mise (někdy, kvůli své vysoké ceně a více než čtvrt století trvající přípravě, přezdívaná „poslední dinosaurus planetárního průzkumu“) se měla zaměřit na detailní průzkum planety, jejích prstenců a také měsíců. Zdaleka nejzajímavějším cílem mezi nimi – aspoň jsme si to mysleli před příletem sondy ke svému cíli – měl být Titan, jediný známý měsíc s vlastní atmosférou. Na cestu k němu se o půl roku později vydalo atmosférické pouzdro Huygens, které 14. ledna 2005 proniklo pod oblačný závoj halící povrch tohoto zajímavého objektu a zaslalo nám unikátní snímky jeho povrchu. Deset let výzkumu Titanu nám ukázalo jedinečný svět, který v naší planetární soustavě nemá obdoby a čím více o něm víme, tím více poutá pozornost odborné i laické veřejnosti.

Brázda u kráteru Hyginus

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

Hyginsova brázda je pozoruhodným útvarem hned z několika hledisek. Především se jedná o jednu z nemnoha brázd, dostupnou i pozorovatelům u těch nejmenších astronomických dalekohledů. Již v přístrojích s průměrem objektivu kolem 50 mm se nám při trošce fantazie v hrubých rysech zobrazí jako ruka ohnutá v lokti. Pomyslný loket reprezentuje kráter Hyginus (10,6 km). Silnými teleskopy spatříme, zejména v severozápadní části brázdy, řadu menších kráterů poskládaných v podobě kráterových jamek rozprostírajících se nad dnem rozsedliny.

Obloha od dubna do června 2015

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Už v minulém čísle jsme sledovali dlouhoperiodickou kometu C/2014 Q2 (Lovejoy), která na začátku ledna vstoupila na severní oblohu. V únoru a březnu dosahovala velikosti mezi 5 až 6 magnitudami a byla bezesporu nejjasnější kometou na obloze. Z grafu předpokládaného vývoje jasnosti nebo z tabulky dole můžeme vyčíst, že Lovejoy bude v příštích měsících postupně zeslabovat od 8 do 12 magnitud. I tak si ale nadále uchová svoje místo mezi nejjasnějšími kometami na obloze.

Na lovu jarních dvojhvězd a asterismů

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
26–27
autor:
Vladimír Libý

Začínajícímu pozorovateli nenabízí obloha jen mlhoviny, galaxie a hvězdokupy. Můžeme se zaměřit třeba na dvojhvězdy a asterismy. Pojďme tedy prozkoumat ty jarní.

Život na ostří nože

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
28–29
autor:
Michal Bareš

Mezi oblíbené cíle mnoha pozorovatelů vzdáleného vesmíru patří nepochybně galaxie viděné „z profilu“. Není divu, do světa neurčitých mlhavých skvrn totiž vnáší snadno rozpoznatelný tvar a zejména ve větších dalekohledech jsou vskutku krásné. Extrémní skupinou těchto objektů jsou takzvané supertenké galaxie, na které se zaměří dnešní díl pozorovatelského seriálu.

Sky-Watcher Virtuoso MAK90

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
30–31
autor:
Ondřej Nývlt

Dnes vám představíme výrobek od známé firmy Sky-Watcher, který se skládá ze dvou de facto samostatných produktů – dalekohledu a lehké stolní bezdisplejové víceúčelové montáže.

Historie výzkumu Pluta

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
32–34
autor:
Pavel Gabzdyl, Zdeněk Pokorný

Na přelomu 19. a 20. století se zdálo, že se zopakuje historie objevu Neptunu. Astronomům byly známy jisté rozdíly mezi pozorovanou a propočítanou polohou nejvzdálenější planety Neptun, které by šlo vysvětlit gravitačním působením dosud neznámé planety – planety X. Odchylky byly sice na hranici pozorovacích chyb, ale myšlenka, že by se znovu mohla prověřit správnost gravitační teorie, byla velkým lákadlem.

Pobočka Vysočina České astronomické společnosti

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
35–36
autor:
Jakub Hraníček a Miloš Podařil

Téměř rok uplynul od založení nejmladší z osmi poboček České astronomické společnosti – Pobočky Vysočina. Po předchozích jednáních přípravného výboru se tak stalo 14. února 2014 v krajském městě Jihlava. Hlavním cílem nově vzniklé pobočky je sjednocovat všechny jednotlivce či skupinky zájemců o astronomická dění v oblasti Kraje Vysočina, na území okresů měst Jihlava, Žďár n. Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod a Pelhřimov.

25 let Hubbleova kosmického dalekohledu

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
42–44
autor:
David Ondřich

Obrázek na pozadí představuje něco jako průměrný objekt ve vesmíru, jak ho vidí Hubbleův kosmický dalekohled (HST).


[recenze] Stephen Hawking: Stručná historie mého života

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Nestává se příliš často, abychom zde recenzovali autobiografickou knížku, ale taková osobnost, jako je Stephen Hawking (*1942) si to jistě zaslouží! Vždyť jde nejenom o věhlasného teoretického fyzika a kosmologa, známého především díky objevu vyzařování černých děr a teorémům o singularitách, ale přímo o ikonickou postavu, která se objevila i v pop-kultuře, např. v seriálech Star Trek, Simpsonovi či Teorie velkého třesku.

[recenze] Roger Penrose: Cykly času

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
37
autor:
Oldřiška Štemberová

Britský profesor Sir Roger Penrose (*1931), matematik z Cambridge, který se převážně zabývá teoretickou fyzikou a astrofyzikou, přináší naprosto odlišný pohled na problémy současné kosmologie. Bez ohledu na to, že každá rovnice sníží počet čtenářů na polovinu, je jeho výklad plný rovnic.


[novinka] Beagle 2 nalezen!

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Ondřej Nývlt

Trvalo to více než dekádu, ale povedlo se! Po jedenácti letech nejasností se kameře HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) povedlo během tří pozorování vyfotografovat „ztracený“ britský modul Beagle 2, který se k Rudé planetě svezl se satelitem ESA Mars Express.

[novinka] Rusové rozmontují ISS?

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
38–39
autor:
Martin Pauer

Ruský kosmický program se potácí v nejistotě – vývoj nových raket a kosmických lodí vázne (byť dlouho problematický program lodí Angara byl vloni po 22 letech vývoje završen prvním úspěšným startem) a smělé vize na návrat ruské kosmonautiky na výsluní mezinárodní pozornosti (automatické sondy a pilotované lety k Měsíci či jiným planetám) se nerealizují a pokud ano, končí debaklem.

[novinka] Nechcete zkoumat planetku?

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
39
autor:
Martin Pauer

V ESA a NASA se v současnosti připravují plány na další zajímavou misi – Asteroid Impact & Deflection Assessment (AIDA), dvojici sond, které by měly vyzkoušet naši schopnost ovlivnit nárazem dráhu planetky potenciálně ohrožující Zemi.

[novinka] Překvapení u Cerery

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
39
autor:
Martin Pauer

V těchto dnech sonda Dawn zakotvila u největšímu objektu pásu planetek – trpasličí planetě Ceres. A čím více se přibližuje ke svému cíli, tím zajímavější snímky nám posílá (mimochodem kamera na této americké sondě je evropská, stejně jako její mapovací spektrometr).

[novinka] Voda v kanálech na Marsu?

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
40–41
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Kanály, strouhy, rokliny – to vše nás přesvědčuje, že na Marsu v geologicky nedávné minulosti tekla na povrchu voda. Detailní pozorování z kosmických sond nám ukazovala poutavé změny spojené se stružkami, které přímo evokovaly současnou přítomnost vody na povrchu Marsu – vody, která je tolik nezbytná pro existenci života.

[novinka] Komplikovaná struktura oceánu na Ganymedu

ročník:
2015
číslo:
1
stránka:
41
autor:
Jaroslav Pavlousek

Názor, že Jupiterův největší měsíc Ganymedes skrývá pod ledovou kůrou rozsáhlý oceán, není nijak nový – konečně podobný předpoklad se vztahuje minimálně i na Europu, Kallisto, Titan a Enceladus.