Astropis 1/1994

editorial – články – receze – novinky

Skvrna na Uranu

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
2
autor:
Václav Laifr

Když v lednu 1986 proletěla sonda Voyager 2 v blízkosti planety Uran, vyslala záběry velmi mono­tónního tělesa. Nyní astronomové zjišťují, že atmos­féra planety není zase tak zcela jednotvárná. Odbor­níci z chicagské a arizonské univerzity získali nové zábčry Uranu, na kterých je patrná tmavší oblast zhruba 35 stupňů jižné od rovníku, která připomíná velkou skvrnu na Neptunu, objevenou v roce 1989 při průletu Voyageru.

Staré zalednění na Marsu

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
3–9
autor:
Jeffrey S. Kargel, Robert G. Strom

Velké množství anomálních krajinných útvarů na Marsu může být přiřazeno zalednění, včetně působení led a tající vody. Glaciální krajina se vyskytuje především jižně od -33° šířky a na Severní plošině, takže se nabízí pojmenování Jižní a Severní ledový štít. Hustota kráterů na zaledněných terénech ukazuje, že poslední ledová doba se odehrála v pozdější historii Marsu. To znamená, že Mars mohl mít relativně teplé, vlhké klima a hustou atmosféru mnohem déle, než se původně myslelo.

Planetární mlhoviny v zimě

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
10–12
autor:
Jakub Haloda

Na podzimní a zvláště zimní obloze můžeme i malými dalekohledy pozorovat spousta zajímavých objektů, a tak poznávat krásy blízkého i vzdáleného vesmíru. Planetární mlhoviny patří mezi nejkrásnější a nejzajímavější z nich. Na zimní obloze jich můžeme pozorovat poměrné velké množství, záleží ovšem na tom, jak je astronom amatér, který se chce pozorování planetárních mlhovin věnovat, vybaven.

Náměty pro veřejné osvětlování (poznámky hvězdáře, chodce, řidiče a ekologa)

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
13–14
autor:
Jan Hollan

Veřejné osvětlení je nákladné, a přesto ne uspokojivé - ani pro obyvatele a návštěvníky osvětle­ných sídel, ani pro hvězdáře. Čistým hvězdářům by nejlépe vyhovovalo, kdyby se žádné osvětlení nepoužívalo, a kdyby byla ve měs­tech za bezměsíčných nocí obloha tak plná hvězd a opásaná Mléčnou dráhou, jako uprostřed oceánu. Líbilo by se to někdy i jiným, kteří občas daleko od sídel pozvedají hlavu k nočnímu nebi a jsou jím okouzleni.

Proxima Centauri - jen prolétající?

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
15
autor:
Václav Laifr

Po přibližně 80 let astronomové věřili, že Proxinia Centauri, hvězda po Slunci nej bližší, obíhá kolem dvojnásobného systému Alfa Centauri, který leží 2° 11\\\' severovýchodně od ní. Nyní dva britští vědci tvrdí, že to nemusí být pravda.

Astronomické přístroje .- 1.

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
16
autor:
Jaroslav Trnka

V této nové rubrice vám v každém čísle představím vždy jeden dalekohled, který zdobí některou z našich hvězdáren. Na začátek jsem zvolil na první pohled zvláštní dalekohled firmy Carl Zeiss Jena. Cočko-zrcadlový dalekohled systému Coudé, je instalován na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, kde zaujímá místo v hlavní kopuli.

Nový dvojitý kvasar objevenX

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
17–18
autor:
ESO Messenger

Spektroskopická pozorování kandidátů na kvasary prováděných 3.6m teleskopem ESO, vedly k objevu těsného páru jasných kvasarů, vzdálených od sebe 3 uhlové vteřiny. Současná pozorování tohoto páru da­lekohledem NTT (New Technology Telescope) na La Silla objev potvrzují. Nový dvojitý kvasar může být zvláště vhodný k výzkumu plynných mračen v raném vesmíru.

Obloha amatérsky (únor, březen, duben)

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
19–23
autor:
Jiří Kubánek

Na přelomu zimy a jara, které začíná 20.3 v 21h 28min SEČ, se jako obvykle zavádí letní čas. Letos se 27.3. ve 2h SEČ posunou hodinky na 3h SELČ. V této rubrice uvádíme všechny časové lídaje v SEČ a platí pro 50° s.š. a 15° v.d.

Demonstrátorský seminář ve Valašském Meziříčí (22.-24. 10. 1993)

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
23
autor:
Radek Mašata

Sdružení hvězdáren a planetárií a Hvězdárna a pla­netárium Mikuláše Koperníka v Brně pořádaly ve dnech 22. - 24. října 1993 v prostorách Hvězdárny ve Valašském Meziříčí 2. demonstrátorský seminář. Šlo o setkání spolupracovníků českých a jedné slovenské hvězdárny a jejich zaměstnanců. Demonstrátoři jednotlivých hvězdáren si zde mohli předat své zkušenosti s pozorováním pro veřejnost, dozvědět se něco nového a v neposlední řadě navázat nové kon­takty.

Obrazový atlas vesmíru

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
23
autor:
Marek Pelinka

Další kniha z edice obrazových atlasů, která čtenáři předkládá zajímavý globální pohled na vesmír. Kniha přináší informace o Zemi, Měsíci, planetách, hvězdách a o jejich soustavách a v neposlední řadě i o letectví a kosmonautice. Náročnějšího čtenáře spíše zaujmou vynikající ilustrace, včetně podrobných map planet.

[novinka] Expedice za zatměním Slunce - Maroko 1994

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
14
autor:
Radek Mašata

To je úplný název expedice, kterou pořádá Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy. Na základě podrobného studia materiálů o Maroku, Španělsku a Francii vybral organizační výbor expedice předběžnou trasu. Počítá se na ní i s návštěvou geo­graficky a astronomicky zajímavých míst (např. observatoře Pie du Midi, Haute Provence, Calar Alto). Kromě pozorování zatmění Slunce je napláno­váno také pozorování noční oblohy, a to jak z průsmyků Atlasu, tak z okraje Sahary.

[novinka] Ztracený Mars Observer

ročník:
1994
číslo:
1
stránka:
15–16
autor:
Radek Mašata

Plán NASA na triumfální návrat k rudé planetě byl náhle přerušen na konci srpna 1993, když bylo se sondou Mars Observer ztraceno spojení. Sonda byla v té době pouhé tři dny před dosažením Marsu a už urazila 720 miliónů km za 11 měsíců od svého vy­puštění 25. září 1992.