editorial – články – receze – novinky
Vážení čtenáři, použiji teď sice otřepanou frázi, ale nemohu si pomoci. Zkrátka a dobře, rok 1996 uplynul jako voda a zůstaly jen vzpomínky. Některé hezké, jiné méně a na spoustu věcí člověk radši zapomněl. Takže rok 1996 skončil, ať žije rok 1996. Ale buďme pragmatiky a podívejme se vstříc roku novému. Jak je už naším zvykem, hodláme od nového roku lecos změnit.
Článek Perspektivy výzkumu na Mezinárodní kosmické stanici Tima Beardsleye jako kdyby čtenáře přesvědčoval o zbytečnosti stavby mezinárodní stanice na oběžné dráze z titulu, že je nadbytečná a její praktické využití nemůže odpovídat financím, které do ni budou vloženy. Vzhledem k tomu, že se jedná o dosti zásadní kritiku projektu, který je značnou částí veřejnosti s nadějemi očekáván, požádali jsme o vyjádření k celé věci odborníka na kosmonautiku, ing. Marcela Gríína z pražského planetária.
Poslední listopadový víkend se na brněnské hvězdárně konalo již tradiční setkání členů sdružení Amatérská prohlídka oblohy. Jak se stalo dobrým zvykem, vše se neslo ve velmi přátelském duchu. První večer si všichni přítomní tak trochu zacestovali. Díky diapozitivům, fotografiím a povídání se mohli vypravit do jihoamerického Peru a Indie.
Svět galaxií dominuje především jarní a podzimní obloze. A právě v těchto ročních obdobích se můžeme na chvíli vzdálit objektům naší mléčné dráhy a pozorovat světy, skryté v nekonečných hlubinách vesmíru. Pokud se na svých toulkách noční oblohou, posetou nespočetným množstvím hvězd, podíváte do souhvězdí Andromedy, jistě spatříte nápadný, protáhlý mlhavý obláček.
Poslední mise k Marsu byly zcela neúspěšné. Selhaly jak oba ruské Phobosy, tak i americký Mars Observer. Velké naděje vkládali vědci do ruského Marsu 96, ten se však nyní nalézá hluboko pod mořskou hladinou mezi Velikonočním ostrovem a pobřežím Chile. Nezbývá než doufat, že americké sondy Mars Global Surveyor a Mars Pathfinder smůla provázet nebude.
Řízení je uskutečňováno pomocí zapínání a vypínání hnacích nebo řídících motorů. Když jsou motory vypnuté, počítač zjišťuje případnou přítomnost překážek v cestě pomocí laserového dálkomě-ru a kamery. Po jejich překonání se vždy nasměruje k původně určenému cíli.
V úterý 3. prosince byl v pražském hotelu Fofum slavnostně pokřtěn první český astronomický CD-ROM, který je společným dílem Zdeňka Pokorného a Jiřího Grygara. Ačkoliv základní myšlenku celého díla načrtl dr. Pokorný již v době, kdy byly dnešní „multimediální\" počítače ještě hudbou budoucnosti a kdy byla CD mechanika ještě záležitostí čistě hudební, projekt sám však touto časovou prodlevou rozhodně neutrpěl - spíše naopak. A tak dnes můžeme spustit jeden z nejkvalitnějších multimediálních programů, které jsem kdy viděl.
Zmíním se zde o dalších způsobech určování vzdáleností objektů ve vesmíru. Začněme supernovami typu II. (Podle průběhu závislosti jasnosti na čase - tzv. světelné křivky - a vzhledu spektra se supernovy rozdělují na dva typy. Supernovy typu II nemají tak strmý pokles jasnosti jako supernovy typu I.) Výsledkem supernovy - dramatické hvězdné exploze - jsou rozpínající se plynné obálky původní hvězdy. K odhadu vzdálenosti se užívá porovnání dvou faktorů. Prvním je rychlost zvětšování povrchu obálky, která je odvozena ze změn v jasnosti a teplotě. Druhou je složka rychlosti rozpínání obálky ve směru supernova - Země. Tato metoda byla použita na více než desítku supernov v nepříliš vzdálených galaxiích a výsledkem je hodnota H0 okolo 75 km o_1 -1 s_i. Mpc\'
Snímek vlevo je pořízen pozemským dalekohledem a ukazuje celou Krabí mlhovinu. Krabí mlhovina je výsledkem exploze supernovy, kterou pozorovali čínští astronomové v r. 1054. Mlhovina má průměr 10 světelných let, leží v souhvězdí Býka a je vzdálena 7000 světelných let. Okrajové části mlhoviny jsou zbytky hvězdy, které byly explozí vyvrženy do vesmíru.
Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. ČAS dbá o rozvoj astronomie v českých zemích a vytváří pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy. Byla založena v Praze 8. prosince 1917. Je kolektivním členem Evropské astronomické společnosti a spolupracuje se zahraničními astronomickými společnostmi.
V polovině šedesátých let byla pověřena Hvězdárna ve Valašském Meziříčí řízením celostátního úkolu v oblasti pozorování Slunce. Kromě jiných aktivit podařilo se jí vytvořit síť dobrovolně spolupracujících hvězdáren a pozorovacích stanic, jejich pozorovací protokoly o visu-álním pozorování sluneční fotosféry od té doby soustřeďuje, vyhodnocuje a archivuje.
PLANETY Merkur: Po dolní konjunkci (2. 1.) se Merkur poměrně rychle úhlově vzdaluje od Slunce. Již kolem 10.1. máme šanci spatřit planetu Merkur nevysoko nad východním obzorem. Největší elongace (téměř 25° od Slunce) nastává 24. 1., kdy planeta vychází 1 h 25 min před Sluncem a na začátku občanského soumraku ji můžeme nalézt ve výšce 6° nad obzorem coby objekt o jasnosti -0,1 mag. V dalekohledu ho v té době uvidíme jako kotouček o úhlovém průměru 6,7\" při fázi 0,63.
Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station) bude nej-dražším umělým kosmickým tělesem, jaké kdy bylo zkonstruováno. Přestože se proti velkolepému projektu staví mnoho vědců, zdá se, že v oblasti politiky se již nezadržitelně rozběhl. „Bezprostředně to souvisí s životem na Zemi,\\\" tvrdí propagační slojgan projektu Mezinárodní kosmické stanice, orbitální laboratoře, která bude stát 27 miliard dolarů, a na níž se již pracuje v továrnách Boeing v Huntsvillu na Aljašce, v Chruničevových závodech v Moskvě a na jiných místech zeměkoule