Astropis 4/1997

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 4/1997

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Radek Mašata

Vážení čtenáři, rok se s rokem sešel a nyní je na každém, aby si zrekapi­tuloval, co se mu v letošním roce podařilo a co nikoliv. Po takové malé rekapitulaci přijdou novoroční předsevzetí, která se alespoň po nějakou dobu budeme snažit dodržovat.

Astrofotografie I

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
6–9
autor:
Jakub Haloda

Kolik se v nich skrývá překrásných a zajímavých objektů. Snad každý, koho kdy astronomie uchvátila a měl možnost na temném nočním nebi pozorovat krásy blízkého i vzdáleného vesmíru, zná onen pocit opojení z jejich objevování Je jen málo způsobů jak si uchovat své dojmy a poznatky z pozorování. Jedním z nich je zvěčnit krásy noční oblohy na fotografickou emulzi.

CCD Astronomie v kostce -II.díl

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
16–17
autor:
Rudolf Novák

V minulé Části našeho seriálu jsme se seznámili s nejdostupnějšími CCD ka­merami, které jsou u nás k dispozici -kamerami firmy SBIG. V dnešním díle si budeme povídat o tom, co má cenu s touto technikou pozorovat a jak by měl každý začátečník postupovat při samot­ném pořizování obrázků.

Z pozorovacího deníku

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
18
autor:
Jiří Kubánek

Barnardova šipka ó.října 1997, 19:45 SELC, Štefánikova hvězdárna v Praze, hledač komet 200/1370mm. Na hvězdárnu jsem přišel kolem sedmé večer. Chvíli ještě čekám, až se pořádně setmí. Mezitím si připravuji foťák a dalekohled k focení. Zatím se už pořádně setmělo, a tak si beru vyhledávací mapku a jdu hledat.

ASTROAMA 97 aneb zaostřeno na zájemce o amatérskou astronomickou techniku

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
19
autor:
Radek Mašata

Ve dnech 8. - 30. listopadu 1997 se kon­ala v Národním technickém muzeu výs­tava Astroama 97. Jednalo se o výstavu amatérských astronomických daleko­hledů, doplněnou o nČkolik firemních expozic. Pořadatelem výstavy byla, ste­jně jako u obdobné akce v roce 1989, Hvězdárna a planetárium hl.m. Prahy.

NASA\'s I.S.C. 1997

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
20
autor:
Lukáš

Pod pojmem Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si každý vybaví celou řadu kosmických pro­jektů: přistání Člověka na Měsíci, detailní snímky planety Neptun, raketoplán, HST, atd. Americký kos­mický program však není jen to, co občas vidíme v televizi či novinách, to je pouze ta „nejdražšt\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\" část, řekli by kritici NASA - daňoví poplatníci a členové Kongresu.

100 let hvězdárny v Ondřejově

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
24
autor:
Miroslav Kopecký

21. ledna 1998 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl položen základ budování naší největší astronomické observatoře v Ondřejové, dnešního Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Toho dne pražský továrník Josef Fric zakoupil od obce Ondřejov pro vědecké účely (jak je v kupní smlouvě výslovně uvedeno) pozemky na kopci Manda nad Ondřejovem.

Zakřivení času,paradoxy a jiné vesmíry I

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
25–26
autor:
Michaela Kryšková

e čas jen iluzí, jak tomu bylo v legendách starověkých kultur? - Od mýtu k vědě: všechny modly nakonec povalil Albert Einstein, - Je náš vesmír počítač nebo vana plná pěny? - Už jsou mezi námi! (Černé díry.) - O bílých dírách, novorozených ves­mírech a imaginárním čase.

Pozorování promenných hvězd v Brně

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
29
autor:
Ján Šafář

Počátek pozorování zákrytových proměnných hvězd v Brně se datuje do poloviny padesátých let, kdy se stal vedoucím tohoto pozorovacího progra­mu tehdejší ředitel brněnské hvězdárny Oto Obůrka. V roce 1958 zde pracovala skupinka nadšenců s vizuálním fotome­trem, ale k žádné systematické práci nedošlo. Teprve po roce 1960 se Brno stává centrem amatérského výzkumu proměnných hvězd. Vzniká sekce pro pozorovatele proměnných hvězd.

@stronomie na internetu-média na síti

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
30–31
autor:
Radek Mašata

Internet má v současnosti ještě daleko k formě, kterou v osmdesátých letech předpověděl dr. Lcary, přesto jc celosvě­tová síť fenoménem konce 20. století. Když jsem poprvé psal do Astropisu o astronomii na Internetu (hylo to v čísle 4/94), jednalo se v podstatě jen o sez­nam vybraných zajímavých adres.

Dvě mezinárodní konference v Brně

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
32–33
autor:
Petr Molík

Když jsem se loni vc čtvrtém čísle Astropisu zmínil o velké astronomické události připravované brněnskými orga­nizátory, ani jsem nevěděl, jak rychle ten rok ubčhnc a vše se stane skutečnos­tí: počátkem listopadu 1997 se v areálu Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně setkalo na dvou na sebe navazujících konferencích asi 120 profesionálních a amatérských astronomů z Belgie, České republiky, Číny, Estonska, Itálie, Japonska, Jugoslávie, Maďarska, Polska, Ruska, Řecka, Slovenska, Švýcarska a Ukrajiny.

Spolupráce při vizuálním pozorování Slunce pokračuje

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
34
autor:
Vlastimil Neliba a Ladislav Schmied

V roce 1996 nastalo zřejmě minimum sluneční činnosti (dle Sunspot Bulletinu č. 5 nastalo minimum sluneční činnosti V květnu 1996) na přelomu 22. a nastá­vajícího 23. sledovaného jcdenáctiletého cyklu sluneční činnosti. V průběhu roku byla sluneční čin­nost velmi nízká, o čemž svědčí nejen nízká hodnota relativního čísla za celý rok (dle definitivních relativních čísle S\\DC Brusel se jedná o hodnotu 8,6), ale léž velký počet dnů, kdy nevznikla na slunečním povrchu ani jedna skvrna (více než 40% z celkového počtu kalendářních dnů v roce).

Oblohou amatérsky

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
35–38
autor:
Jiří Kubánek

Za jasných zimních nocí bývá poměrně chladno a třeskutým mrazům odolají jen ti nejhouževnatěji pozorovatelé. Co tedy na obloze uvidíme? Začátkem roku se nám seskupují planety na večerní oblohu. 26. února nastává úplné zatmění Slunce. Pokud jej chcete vidět, musíte vyrazit na Galapágy nebo na sever Jiini Ameriky. Noční obloze dominují pochopitelně zimní souhvězdí a o nejvýraznějším z nich, o Orionu si můžete přečíst v tomto článku.

[recenze] Mars Pathfinder-ten,který hledal cestu

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
10–14
autor:
Petr Jakeš a David Rajmon

Velmi intenzívní „provoz\\\" na dráze mezi Zemí a Marsem podobný „dušičkovým\\\" automobilovým zácpám na evropských silnicích lze předpovědět z plánů, které mají ve Spojených státech, Rusku, Japonsku a Evropské unii. Výzkum Marsu je intenzivně sledován veřejností, zejména potom, co byly sneseny na hromadu - snad až okatě účelově s myšlenkou na další financování kosmického -marsovského výzkumu - důkazy o existenci života na Marsu.

[recenze] I. setkáni Astroklubu na Městské hvězdárně ve Slaném

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
27
autor:
Radek Mašata

Ve dnech 22. - 23.11. 1997 se na Městské hvězdárně ve Slaném konalo 1. setkání Astroklubu. Přiznám se, že ačkoli je Astroklub veden pod hlavičkou Společnosti Astropis, redakční povin­nosti mi nedovolily aktivní účast na organizaci setkání, a tak jsem na něj přijížděl víceméně jako nestranný pozorvatel.

[recenze] Astronomie

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
33
autor:
Michaela Kryšková

Publikace má na první pohled velmi pěknou grafickou úpravu. Je plná obrázků, fotografií, diagramů, vše se zdá být pestré a zajímavé. Základní text je rozčleněn do 4 přehledných kapitol (Co je astronomie, Sluneční soustava. Slunce a hvězdy. Galaxie a vesmír). Každá kapitola je uvozena mottem a ilustrací přes celou dvoustranu a je rozdělena do několika podkapitol. V textu se dále vyskytují samostatné sloupky, které vysvětlují nebo doplňují text základní.

[novinka] Novinky z astronomie-Mateřská hvězda a její děti

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
28
autor:
Michaela Kryšková a Václav Lajfr

Infračervená kamera nového přístroje na Hubblově kosmickém dalekohledu (HST), nazývaného NICMOS (Ncar Infrarcd Camera and Multi Object Spectrometer), pronikla do mlhoviny Kónus. Astronomové tak mohli poprvé pozorovat tzv. impulsní vznik hvčzd, který byl léta pouze předmětem teorií.

[novinka] Novinky z astronomie-Global Surveyor pokračoval v mapování magnetických anomálií Marsu

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
28
autor:
Michaela Kryšková a Václav Lajfr

Objevem kráteru potvrzen původ mete­oritů Objevem obrovského impaktního kráteru na planetce Vestě nalezli astronomové chybějící článek teorie o původu meteoritů jedné význačné třídy. Iretí největší známá planetka označo­vaná jako 4 Vesta je mezi tělesy tohoto druhu ojedinělá svým spektrem, které nasvědčuje, že má povrch s převážně čedičovým složením.

[novinka] Novinky z astronomie-Magnetické pole Marsu

ročník:
1997
číslo:
4
stránka:
28
autor:
Michaela Kryšková a Václav Lajfr

Dlouholetá hádanka, kterou byla jedna ze základních vlastností tělesa planety Mars, byla konečně vyřešena. Rudá planeta skutečně vykazuje stopy magne-tosféry. O její detekci se pokoušelo již mnoho dřívějších sond, výsledky však vždy byly značně nespolehlivé.