editorial – články – receze – novinky
Vážení čtenáři, rok se s rokem sešel a nyní je na každém, aby si zrekapituloval, co se mu v letošním roce podařilo a co nikoliv. Po takové malé rekapitulaci přijdou novoroční předsevzetí, která se alespoň po nějakou dobu budeme snažit dodržovat.
Kolik se v nich skrývá překrásných a zajímavých objektů. Snad každý, koho kdy astronomie uchvátila a měl možnost na temném nočním nebi pozorovat krásy blízkého i vzdáleného vesmíru, zná onen pocit opojení z jejich objevování Je jen málo způsobů jak si uchovat své dojmy a poznatky z pozorování. Jedním z nich je zvěčnit krásy noční oblohy na fotografickou emulzi.
V minulé Části našeho seriálu jsme se seznámili s nejdostupnějšími CCD kamerami, které jsou u nás k dispozici -kamerami firmy SBIG. V dnešním díle si budeme povídat o tom, co má cenu s touto technikou pozorovat a jak by měl každý začátečník postupovat při samotném pořizování obrázků.
Barnardova šipka ó.října 1997, 19:45 SELC, Štefánikova hvězdárna v Praze, hledač komet 200/1370mm. Na hvězdárnu jsem přišel kolem sedmé večer. Chvíli ještě čekám, až se pořádně setmí. Mezitím si připravuji foťák a dalekohled k focení. Zatím se už pořádně setmělo, a tak si beru vyhledávací mapku a jdu hledat.
Ve dnech 8. - 30. listopadu 1997 se konala v Národním technickém muzeu výstava Astroama 97. Jednalo se o výstavu amatérských astronomických dalekohledů, doplněnou o nČkolik firemních expozic. Pořadatelem výstavy byla, stejně jako u obdobné akce v roce 1989, Hvězdárna a planetárium hl.m. Prahy.
Pod pojmem Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si každý vybaví celou řadu kosmických projektů: přistání Člověka na Měsíci, detailní snímky planety Neptun, raketoplán, HST, atd. Americký kosmický program však není jen to, co občas vidíme v televizi či novinách, to je pouze ta „nejdražšt\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\" část, řekli by kritici NASA - daňoví poplatníci a členové Kongresu.
21. ledna 1998 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl položen základ budování naší největší astronomické observatoře v Ondřejové, dnešního Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Toho dne pražský továrník Josef Fric zakoupil od obce Ondřejov pro vědecké účely (jak je v kupní smlouvě výslovně uvedeno) pozemky na kopci Manda nad Ondřejovem.
e čas jen iluzí, jak tomu bylo v legendách starověkých kultur? - Od mýtu k vědě: všechny modly nakonec povalil Albert Einstein, - Je náš vesmír počítač nebo vana plná pěny? - Už jsou mezi námi! (Černé díry.) - O bílých dírách, novorozených vesmírech a imaginárním čase.
Počátek pozorování zákrytových proměnných hvězd v Brně se datuje do poloviny padesátých let, kdy se stal vedoucím tohoto pozorovacího programu tehdejší ředitel brněnské hvězdárny Oto Obůrka. V roce 1958 zde pracovala skupinka nadšenců s vizuálním fotometrem, ale k žádné systematické práci nedošlo. Teprve po roce 1960 se Brno stává centrem amatérského výzkumu proměnných hvězd. Vzniká sekce pro pozorovatele proměnných hvězd.
Internet má v současnosti ještě daleko k formě, kterou v osmdesátých letech předpověděl dr. Lcary, přesto jc celosvětová síť fenoménem konce 20. století. Když jsem poprvé psal do Astropisu o astronomii na Internetu (hylo to v čísle 4/94), jednalo se v podstatě jen o seznam vybraných zajímavých adres.
Když jsem se loni vc čtvrtém čísle Astropisu zmínil o velké astronomické události připravované brněnskými organizátory, ani jsem nevěděl, jak rychle ten rok ubčhnc a vše se stane skutečností: počátkem listopadu 1997 se v areálu Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně setkalo na dvou na sebe navazujících konferencích asi 120 profesionálních a amatérských astronomů z Belgie, České republiky, Číny, Estonska, Itálie, Japonska, Jugoslávie, Maďarska, Polska, Ruska, Řecka, Slovenska, Švýcarska a Ukrajiny.
V roce 1996 nastalo zřejmě minimum sluneční činnosti (dle Sunspot Bulletinu č. 5 nastalo minimum sluneční činnosti V květnu 1996) na přelomu 22. a nastávajícího 23. sledovaného jcdenáctiletého cyklu sluneční činnosti. V průběhu roku byla sluneční činnost velmi nízká, o čemž svědčí nejen nízká hodnota relativního čísla za celý rok (dle definitivních relativních čísle S\\DC Brusel se jedná o hodnotu 8,6), ale léž velký počet dnů, kdy nevznikla na slunečním povrchu ani jedna skvrna (více než 40% z celkového počtu kalendářních dnů v roce).
Za jasných zimních nocí bývá poměrně chladno a třeskutým mrazům odolají jen ti nejhouževnatěji pozorovatelé. Co tedy na obloze uvidíme? Začátkem roku se nám seskupují planety na večerní oblohu. 26. února nastává úplné zatmění Slunce. Pokud jej chcete vidět, musíte vyrazit na Galapágy nebo na sever Jiini Ameriky. Noční obloze dominují pochopitelně zimní souhvězdí a o nejvýraznějším z nich, o Orionu si můžete přečíst v tomto článku.
Velmi intenzívní „provoz\\\" na dráze mezi Zemí a Marsem podobný „dušičkovým\\\" automobilovým zácpám na evropských silnicích lze předpovědět z plánů, které mají ve Spojených státech, Rusku, Japonsku a Evropské unii. Výzkum Marsu je intenzivně sledován veřejností, zejména potom, co byly sneseny na hromadu - snad až okatě účelově s myšlenkou na další financování kosmického -marsovského výzkumu - důkazy o existenci života na Marsu.
Ve dnech 22. - 23.11. 1997 se na Městské hvězdárně ve Slaném konalo 1. setkání Astroklubu. Přiznám se, že ačkoli je Astroklub veden pod hlavičkou Společnosti Astropis, redakční povinnosti mi nedovolily aktivní účast na organizaci setkání, a tak jsem na něj přijížděl víceméně jako nestranný pozorvatel.
Publikace má na první pohled velmi pěknou grafickou úpravu. Je plná obrázků, fotografií, diagramů, vše se zdá být pestré a zajímavé. Základní text je rozčleněn do 4 přehledných kapitol (Co je astronomie, Sluneční soustava. Slunce a hvězdy. Galaxie a vesmír). Každá kapitola je uvozena mottem a ilustrací přes celou dvoustranu a je rozdělena do několika podkapitol. V textu se dále vyskytují samostatné sloupky, které vysvětlují nebo doplňují text základní.
Infračervená kamera nového přístroje na Hubblově kosmickém dalekohledu (HST), nazývaného NICMOS (Ncar Infrarcd Camera and Multi Object Spectrometer), pronikla do mlhoviny Kónus. Astronomové tak mohli poprvé pozorovat tzv. impulsní vznik hvčzd, který byl léta pouze předmětem teorií.
Objevem kráteru potvrzen původ meteoritů Objevem obrovského impaktního kráteru na planetce Vestě nalezli astronomové chybějící článek teorie o původu meteoritů jedné význačné třídy. Iretí největší známá planetka označovaná jako 4 Vesta je mezi tělesy tohoto druhu ojedinělá svým spektrem, které nasvědčuje, že má povrch s převážně čedičovým složením.
Dlouholetá hádanka, kterou byla jedna ze základních vlastností tělesa planety Mars, byla konečně vyřešena. Rudá planeta skutečně vykazuje stopy magne-tosféry. O její detekci se pokoušelo již mnoho dřívějších sond, výsledky však vždy byly značně nespolehlivé.