Astropis 1/1999

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 1/1999

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, právě držíte v ruce první číslo 6. ročníku. Ročníku, který se loučí s číslovkou 19 na začátku letopočtu. Ročníku, kterýje pro nás přelomový a mčl by být novým začátkem. K tomu samozřejmě potřebujeme Vaši podporu a přízeň, bez nich není možné u nás vydávat časopis pro astronomy amatéry. Doufáme, že nám je zacho­váte i v následujícím roce.

Astrofotografie III

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
15–16
autor:
Jakub Haloda

V posledním čísle Astropisu jsme se v článku Astrofotografie I seznámili s obecnými zása­dami fotografování objektů vzdáleného vesmíru, nároky na přístrojové vybavení a se struč­ným přehledem nejběžnějších vhodných fotomateriálů. Tento článek je jako jeho doplňují­cí část věnován fotografii objektů sluneční soustavy. Seznámíme se s možnostmi a metodikou fotografie Slunce. Měsíce, planet a těles v meziplanetárním prostoru. Podobně jako v článku Astrofotografie I i zde najdete doplňující informace o nárocích na přístrojo­vé vybavení a použiti vhodných fotografických materiálů.

CCD v kostce III

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
17–18
autor:
Rudolf Novák

Spirální galaxie M 51 v Honících psech přes filtr R. Celková doba expozice 50 minut. 0.4 m reflektor. Máte-li tedy kameni připojenu k PC a vše proběhlo bez problému, můžete začít s vlastním snímkováním. Důležitým fakto­rem, celého pozorování je teplota čipu kamery. Výrobky firmy SBIG. tedy známé kamery ST-x mají až na model ST-4 mož­nost\'chlazení čipu Pcltierovým článkem \"(nebo jejich kombinací).

Pozorování galaxií na hranicích vesmíru

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
18
autor:
M.Studený

Tým vědců ze Státní University v New Yorku zpracoval 10 denní pozorování z Hubblova dalekohledu zamířeného na ílubblovo jižní daleké pole. Tato oblast se nachází v souhvězdí Tukana na jižní polokouli. Měření bylo uskutečněno NIC-MOS infračervenou kamerou a rudé posu­vy byly získány z. fotomelrie daných galaxií v nižných oblastech IR spektra.

Z pozorovacího deníku

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
22
autor:
M. Blažek

Vii; pozorovaní unitele v této rubrice pre­zentoval i vy. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. na obálku připište Z pozorovacího deníku\". 28. prosince 1998. Praha - Hostivař (pod balkonem) 17.45 - 17.59 UT Přístrojové vybavení: Triedr 10x50. refraktor 6/70 cm Pozorovaný objekt: Měsíc. (SINUS IRIDUM).

Sluneční aktivita v roce 1998

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
23
autor:
Ladislav Schmied

Slunce O Připojeny graf znázorňuje průběh křivek předběžných Wolfových relativních čísel SIDC. Brusel (Rii a slunečního rádiového toku (SRP 2800 MHz). dvou astěji používaných indexu k vyjádřeni úrovně sluneční aktivity. Graf byl sestaven podle údajů publikovaných v cirkulářích Sunspot Bulletin. SIDC. Brusel (F-ditor P. Čugnon) No. 1-12/1998. 7. průběhu obou křivek jest zřejmét že sluneční aktivita postupně v/růstá od minima na ro/hraní minulého 22. jedenáctiletého cyklu a následujícího 23. sledovaného cyklu v roce 1996.

@stronomie na internetu-Virtuální procházka po českých hvězdárnách

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
24–25
autor:
Radek Mašata

Internet umožňuje mnohé, ale to nejpodstatnější je, Že můžete najit to, co potřebujete, ať už je to kdekoliv na světě. Ve virtuálním světě internetu totiž neexistují hranice. Chcete se projít po národních parcích ve Spojených státech? Není problém. Rádi byste se podívali jaké nové přírůstky má Kongresová knihovna? Stačí zadat správnou adresu.

Ondřejovská hvězdárna na poštovních známkách

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
27
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Ondřejovská hvězdárna se v minulosti objevila dvakrát na československých poš­tovních známkách. Poprvé to bylo 20. prosince 1957. kdy vyšla známka zobrazující sluneční radioteleskop s budovou slunečního oddělení v pozadí. Patřila však do série tří známek vydaných u příležitosti Mezinárodního geofyzikálního roku. Druhá známka se objevila až o 10 let později.

Piers Bizony: Řeky na Marsu

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
27
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Díky stále sc rozvíjejícímu výzkumu Marsu se snaží spousta lidí přispět svou troškou do mlýna, tedy lépe řečeno - přiživit se. Na rozdíl od spousty braku, který zaplavuje knižní pulty, je tato knížka vědecky fundovaným spiskem, jehož aktuál­nost je výrazně zvýšena dodatkem, který\\\' napsal Ing. Marcel Griin z pražského plan­etária.

Oblohou amatérsky

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
28–29
autor:
Martin Nič

V tomto období nastávají dvě elongace. Při východní elongaci V bře/nu je Merkur vidět večer a při dubnově /upadni clongaci ho 1/c pozorovat k ránu. Při nejvýhodnější březnové clongaci. jejíž maximum připadá na 3. března, bude Merkur viděl cca 10\" nad západním obzorem jako slabá nažlout­lá hvězdička v záři zapadajícího Slunce. V dubnu je Merkur při východu Slunce jen pár siupňu nad obzorem.

30. konference o výzkumu proměnných hvězd v Brně

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
35
autor:
Petr Molík

Ve dnech 6. - 8. listopadu 1998 se Hvězdárna a planetárium M. Kopcmíka y Bruč na Kraví hoře staly dějištěm již třicátého setkáni profesionálních a amatérských astronomů zabývajících se výzku­mem proměnných hvězd. Toto kulaté číslo samo vybízí k alespoň krátkému ohlédnuti do minulos­ti.

Zakřivení času, paradoxy a jiné vesmíry I

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
36–37
autor:
Michaela Kryšková

Mosty do jiných časových dimenzí Fyzika na Straní jedné a science fiction na druhé. Dnes jsou si nebezpečně blízko. V řešení Einsteinových rovnic pro černou díru může existovat průchod mezi dvěma vesmíry nebo mezi dvěma částmi stejného vesmíru. Fyzikové nazýva­jí tuto strukturu Einsteinovým Roscnovým mostem. Jinak se mu také říká červí díra.

Astrofórum

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Jiří Grygar

Vážená redakce. se zájmem jsem si v Astropisu 4( 1997). č. 3. sir. 23 píečell recenzi Petra Molíka na mou knihu Vesmír, jaký je. Oceňuji, že si recenzent všiml několika případů, kdy z autorsky již korigované počítačové sazby vypadly při elektronickém lámání celé řádky. což. text učini­lo nesrozumitelným.

[recenze] Co bylo, když Hvězdárny nebylo

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
6–14
autor:
Jaroslav Soumar

Pokud se někde píše o světových dějinách, začíná se zpravidla frázi \'již staří Řekové...\". Pokud pojednání je ale o nějaké prat\\ké pozoruhodnosti, lze většinou směle začít slovy \'již císař Karel IV.\" Protože tento článek má být o Štefánikově hvězdárně na Petříně, může začí­ nat stejně.

[recenze] Stroj na poznání

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
26
autor:
Martin Řehák

Pii/nám se. že druhy díl cyklu ASTRO 2001 jsem po úspěchu dílu prvního a příslibu dalších zlepšení ze strany jak autorů, tak i realizátorů očekával velmi netrpělivé. Má zvě­davost byla ukojena, když. mi byl za účelem napsání tohoto článku svěřen druhý díl nazvaný \"Jak vesmír funguje?\" věnova­ný především principům, na nichž, je založen vesmír. Připomeňme, že první díl trilogie, nazvaný \"Báječný vesmír\" při­bližoval čtenářům nejzákladnější poznatky z oboru astronomie, (viz Astropis 4/%) Druhý díl dále rozvíjí základní vědomosti získané v první části, jejíž znalost však rozhodně není nutnou podmínku použití dílu druhého

[recenze] Galileův kaliedoskop

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
30–34
autor:
Jakub Rozehnal

V prosinci roknl997 měla zakončit svou misi sonda Galileo, která po dva roky neúnavně sbí­rala informace o perle sluneční soustavy - Jupiteru a jeho měsících. Obrazně řečeno, množství údajů, které tato sonda nasbírala, jí -.uchránilo život. Financování projektu bylo prodlouženo prozatím do prosince roku 1998. Pokračující mise probíhá pod označením GEM - Galileo Europa Mission.

[novinka] Pomocí supernov byly nově změřeny základní kosmologické parametry vesmíru

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
19–20
autor:
Michael Prouza

Přibližně po roce přichází Supernova Cosmology Project (SCP). tým včdců pod vedením Saula Perlmuttera. s novými výsledky měření vzdáleností a rudých posuvu supernov typu la Zatímco před rokem byly publikovány pouze před­běžné výsledky, založené na pouhých sedmi proměřených supernovách, letos již. analýza zahrnuje solidnější statistický sou­bor 42 objektů.

[novinka] Patrik Moore na návštěvě v České republice

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
19
autor:
Vladimír Kopecký

Legendární britský popularizátor astronomie Dr. Patrick Moore přijel 18. ledna večer do Prahy. Jak mnozí / Vás zaregistrovali, mířily jeho první krok) do televizního studia České televize, kde vystoupil v pořadu \"21\". Ale koukat se na obraz v televizi není rozhodné ono. Dr. Moore však dostál své pověsti vynika­jícího popularizátora, a tak mělo několik desítek nadšenců možnost přímo vyslech­nout jeho přednášku \"Sixty Years of Astronomy\", kterou proslovil 10. ledna v pražském planetáriu a 20. ledna v planetáriu brněnské hvězdárny.

[novinka] Nový objev posunul temnou hmotu blíže ke světlu

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
20–21
autor:
M.Studený

Nová záhadná částice zanechala svoji slopu na observatoři Gran Sasso. Tato části­ce má 60král větší hmotu než proton, části­ce tohoto typu se nazývají W1MP (Weakly Interacling Massive Particles-slabč inlera-gující masivní částice). WIMP by mohly vyřešit problém s l/v. temnou hmotou ve vesmíru. Tímto problémem se zabývá sku­pina vědců nazvaná DAMA (DArk MAtler-temná hmota).

[novinka] Japonská sonda na Mars začala svoji pouť

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
20
autor:
Neznámý

Japonská sonda nazvaná Nozomi (Naděje) opustila po 170 dnech svoji elip­tickou dráhu okolo Země a začala svoji cestu k Marsu dlouhou 700 milionů kilo­metrů. Předpokládá se. že vstoupí do Maršový atmosféry v říjnu roku 1999. Tato sonda bude zkoumat Marsovu atmosféru.

[novinka] Pohled na plynový prstenec okolo umírajíci hvězdy

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
21
autor:
Michaela Kryšková

IIST zachytil dosud nejdetailnější snímek nejznámější ze všech planetárních mlhovin: Prstencové mlhoviny M57. Mlhovina má asi 1 světelný rok (10\\\" km) v průměru a nachází se asi 2000 světel­ných lei v souhvězdí Lyry. Snímek HST byl pořízen 16. října 1998. Obrázek byl získán kombinací tří fotografií pořízených širokoúhlou a planetární kamerou 2.

[novinka] Mimozemské civilizace

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
21–22
autor:
Michaela Kryšková

Kdyby okolo hvězd v naší Galaxii exis­tovaly mimozemské civilizace, tak bychom právě teď zjišťovali první náznaky jejich existence. To je teorie M. Livia. astronoma z STSCI (Space Telescope Sci­ence Institute), která byla publikována v Astrophysical Journal. Livio zdůrazňuje, že jeho teoretická práce nutně neznamená, že mimozemské civilizace skutečně existují, ale ukazuje, že nemohou být zamítnuty.

[novinka] Za závojem prachu leží kolébka hvězd

ročník:
1999
číslo:
1
stránka:
22
autor:
Michaela Kryšková

NGC 253 je velk spirální galaxie, na kterou se díváme téměř z boku. a patří mezi nejbližši galaxie nacházející se za místní skupinou galaxií. Je velmi jasná, má mag-niludu 7. Je to nejjasnější člen skupiny galaxií v Sochaři.