Astropis 4/2005

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 4/2005

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, tak nám končí již 12. ročník našeho časopisu a mně se chce říci, že končí úspěšně… jenže, jak vlastně poznáme, že opravdu skončil „úspěchem“? Snažili jsme se oslavit Světový rok fyziky a uspořádali jsme astronomickou procházku historickou Prahou, vydali jsme se se svými čtenáři do zákulisí ondřejovské observatoře a nakonec jsme pro vás uspořádali den plný přednášek. To vše jsou jistě chvályhodné počiny, ale byly opravdu úspěšné? Co je takovým měřítkem úspěchu?

Co nám říká pražský orloj

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jaroslav Soumar

O pražském orloji už bylo napsáno mnoho knih, článků a příspěvků. Ten, který začínáte číst, by chtěl být jednoduchým seznámením s historií orloje a s jeho základními funkcemi. Pro načerpání podrobnějších znalostí sáhněte do již vydané literatury; zvláště publikace [1] Zdeňka Horského „Pražský orloj“ poskytne seriozní a precizní informace.

Základy optických přístrojů II

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
12–15
autor:
Zdeněk Řehoř

V dnešním pokračování seriálu pro začínající astronomy se budeme věnovat základní pomůcce astronoma amatéra – dalekohledům. Dalekohledy v astronomii patří mezi nejčastěji používané optické přístroje. První dalekohled byl vynalezen v roce 1608 v Holandsku. Krátce na to se o tomto vynálezu dověděl Galileo Galilei a v roce 1609 sestrojil podle návodu první astronomický dalekohled, s nímž učinil své první objevy. Od té doby se objevila celá řada nejrůznějších více či méně úspěšných konstrukcí.

Temná energie – realita nebo fikce?

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
16–20
autor:
Petr Kulhánek

Z několika nezávislých experimentů dnes víme, že temná energie tvoří přibližně 70 % našeho vesmíru. V současnosti jde o zcela dominantní složku ovlivňující vesmír, která má díky našim omezeným znalostem poněkud mysteriózní nádech. Temná energie je jednou z největších záhad současné fyziky. Přirozeně se vynořují otázky typu: co tvoří temnou energii? Byla dominantní složkou vesmíru vždy? Má nějakou strukturu? Mění se s časem? V tomto článku se podrobněji podíváme na současný stav znalostí o této entitě tvořící vesmír.

„Nevinné“ stopy?

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
21
autor:
Jan Verfl

Že letecká doprava znamená značnou ekologickou zátěž, je známá věc. Evropská kosmická agentura však nyní pomocí svých satelitů pozorujících Zemi z oběžné dráze sleduje jejich možný vliv na počasí, případně i podnebí.

Oblohou amatérsky prosinec 2005 – únor 2006

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
22–25
autor:
Žofie Sovová, Jan Verfl

Dvě jasné planety – Mars a Saturn – budou vévodit zimní obloze tohoto roku. Zatímco Mars se pomalu vzdaluje, slábne (viz schéma na str. 24) a přestává být vidět ve druhé polovině noci, Saturn zažívá v lednu opozici, a tak je vidět po celou noc, navíc v zajímavé blízkosti Jesliček (opět viz str. 24). Koncem února dosáhne také Merkur největší úhlové vzdálenosti od Slunce (bude tedy vidět na večerní obloze), avšak nejde o obzvlášť příznivou konfiguraci, a tak příslušné schéma ani neuvádíme v elegantním barevném provedení, ale pouze níže na této dvojbarevné straně.

Orion – král mlhovin

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
26
autor:
Žofie Sovová

Jedním z nejznámějších souhvězdí je Orion, který můžeme na večerní obloze pozorovat prakticky celou zimu (ráno ho za svítání uvidíme i v červenci). Pro Orion je typický především jeho pás tvořený třemi stejně jasnými hvězdami v přímce – stejné seskupení jinde na obloze nenajdeme. Většina hvězd je velmi jasná, což je další důvod, proč je toto souhvězdí tak snadno zapamatovatelné a nalezitelné. Orionem prochází Mléčná dráha, což znamená, že klasickým objektem v Orionu budou otevřené hvězdokupy a mlhoviny.

Návštěva u Alnitaku

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
27
autor:
Radek Mašata

Bezpochyby nejznámějším souhvězdím, které vévodí zimní obloze, je výrazný Orion. Celkem v něm napočítáme 66 deep-sky objektů s přiděleným NGC číslem, od těch nejznámějších jako je Velká mlhovina v Orionu až po řadu těch, o které ani amatérský astronom pohledem nezavadí. Jak už je v této rubrice zvykem, představíme si objekty, jejichž pozorování je na hranici možností amatérských přístrojů. A přesto jde někdy, jako v tomto případě, o objekty notoricky známé.

Nový pohled na krátké záblesky gama

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
28–30
autor:
Martin Jelínek

Gama záblesky byly pro astrofyziky záhadou po dlouhých třicet let a i když se podařilo o těchto největších vesmírných explozích v průběhu posledních deseti let zjistit mnohé, rozluštění hlavní otázky krátkých gama záblesků, totiž co je to vlastně za tělesa, která explodují, na vědce stále čeká.

Nebeský povozník

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
31–33
autor:
Václav Čejka

Navštívíme-li některého z našich dovozců dalekohledů a optiky, nelze si nevšimnout, že valná většina těchto dalekohledů je již plně automatická, a tento trend bude neustále sílit, lhostejno o jakého výrobce se jedná. Je to obraz marketingové práce našich prodejců, kvalita těchto dalekohledů, možnost pořídit si krásný dalekohled, či něco úplně jiného? Časem se uvidí. Světové vlně plně automaticky navádě -

Cassini u Saturnu

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
34–35
autor:
Jan Verfl

V polovině července proletěla sonda Cassini méně než 200 kilometrů nad dosud zblízka nezmapovaným jižním pólem Enceladu, patrně nejbělejšího tělesa ve sluneční soustavě. Již z předchozí návštěvy tohoto zmrzlého světa s rovníkovou teplotou okolo 80 Kelvinů byla známa jeho řídká atmosféra složená především z vodní páry, která z Encelada činí jednoznačně nejmenší známé těleso s plynným obalem. Nové údaje umožňují nejen identifikovat její zdroj, ale i blíže popsat pro takto malý měsíc nezvyklý ledový vulkanismus.

Společnost pro meziplanetární hmotu

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
39–40
autor:
Vladimír Znojil

Představujeme vám Společnost pro meziplanetární hmotu, která je kolektivním členem České astronomické společnosti se statutem sekce. Její členové, pokud jsou také členy České astronomické společnosti, mají výrazné slevy na příspěvcích a mohou využívat výhod obou členství.

[recenze] John D. Barrow: Teorie ničeho, Konstanty přírody

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Michael Prouza

Je příjemné mít možnost srovnání. Je pozoruhodné srovnávat dvě knížky téhož autora. V jedné recenzi. Přiznám se, dělám to poprvé. Zdá se, že to přináší spoustu výhod. Mohu (a také níže budu) poměřovat, jak si s úpravou knih poradila různá nakladatelství, jak se popřípadě změnil autorův styl. Ale rád bych začal něčím trochu jiným.

[novinka] Pátrání po měsíčních surovinách

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
21
autor:
Jan Verfl

Hubbleův dalekohled je používán také k mapování relativní odrazivosti měsíčního povrchu ve vizuálním a ultrafialovém oboru, kde dosahuje na tuto vzdálenost úctyhodných rozlišení (50 až 100 metrů).

[novinka] Zrození v krajích zkázy

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
21
autor:
Jan Verfl

Centrální černá díra naší galaxie, pozorovatelům známá jako radiový zdroj Sgr A, je, podobně jako většina objektů tohoto druhu, které nejsou osamoceny, obklopena rozsáhlým diskem hmoty, jehož část je průběžně černou dírou pohlcována.

[novinka] Světlo prvních hvězd?

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
21
autor:
Jan Verfl

Spitzerův kosmický dalekohled pozoruje již několik let z oběžné dráhy Země vesmír v infračerveném oboru. Skupina vědců nedávno důkladně zpracovala zdánlivě nezajímavý snímek určité oblasti v souhvězdí Draka.

[novinka] Omezování kosmického teleskopu Jamese Webba

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Omezovaní rozpočtu NASA v „nemarsovských“ projektech dolehlo i na následovníka Hubbleova kosmického teleskopu – kosmický teleskop Jamese Webba (James Webb Space Teleskope – JWST). Dalekohled, jehož rozpočet je plánován na 3,5 miliardy dolarů, čelí nyní rozpočtovému schodku jedné miliardy.

[novinka] Zaostřeno na Itokawu

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

11. září 2005, po dlouhé 28měsíční pouti vesmírem, japonská sonda Hayabusa konečně dorazila ke svému cíli – blízkozemnímu asteroidu Itokawa. Japonská kosmická agentura JAXA tak úspěšně završila první část této kosmické mise, při které v praxi vyzkoušela nové technologie – pohon sondy pomocí iontového motoru a užití laserového autonomního navigačního systému – obé fungovalo skvěle a dovedlo sondu k planetce Itokawa.

[novinka] Deep Impact – kometa úplně jinak?

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

První vědecké analýzy dat z americké sondy Deep Impact, oznámené v zářijovém čísle časopisu Science, vedou k neočekávanému pohledu na komety. Bohužel se zdá být jisté, že se již nedozvíme, jak velký kráter vyhloubil do jádra komety Tempel 1 půltunový impaktor v červenci 2005, neboť prach vyvržený při © NASA / ESA / JWST © NASA / JPL / UMD dopadu projektilu vzniknuvší kráter zcela zastínil.

[novinka] Nové měsíce Pluta

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Pluto jakožto nejvzdálenější „planeta“ sluneční soustavy nepřestává astronomy přitahovat od doby, kdy jej roku 1930 objevil Clyde Tombough.

[novinka] Za hranice sluneční soustavy

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

V zářijovém čísle časopisu Science byla ve čtyřech článcích publikována data, která jasně ukazují, že sonda Voyager 1 překročila hranice nám známého okolního kosmického prostoru a 16. prosince 2004 prošla rázovou vlnou, kde se tok nabitých slunečních částic setkává s mezihvězdnou plazmou.

[novinka] Trojitá Sylvia

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Již jsme si zvykli, že i planetky mají své malé měsíčky – vzpomeňme jen na známý měsíček Daktyl planetky 243 Ida, který byl objeven v roce 1995. Nyní v srpnovém čísle časopisu Nature skupina amerických a francouzských vědců oznámila objev ještě kurióznější soustavy – trojitého asteroidu 87 Sylvia.

[novinka] Původ velkého bombardování nalezen?

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

To, že zhruba před 3,8 miliardami lety skončila éra velkého bombardování (tedy masivní dopady asteroidů a meteoroidů na tělesa sluneční soustavy, jejíž pozůstatky můžeme stále snadno pozorovat na měsíčním povrchu), je informace, kterou lze nalézt i v populárně naučné literatuře.

[novinka] Obří teleskop černé Afriky

ročník:
2005
číslo:
4
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Jihoafrický velký teleskop SALT (Southern African Large Telescope) pořídil úspěšně své první snímky. 11metrový dalekohled se nachází na okraji pouště Kalahari, kde byl během pěti let postaven konsorciem více než sta institucí.