Astropis Astronomický časopis
Časopis pro příznivce astronomie
Astropis 1/1996
editorial – články – receze – novinky
[editorial] Editorial 1/1996
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 2
- autor:
- Radek Mašata
Vážení čtenáři, tímto číslem začínáme třetí ročník existence našeho časopisu. Vytvořit takříkajíc na \\\\\\\"zelené louce \\\\\\\" nový časopis, navíc populárně-věciecký, nebylo vůbec jednoduché. Nápad začít vydávat časopis pro amatérské astronomy vzešel z řad demonstrátorů pražské Štefánikovy hvězdárny. Snad jen jejich vůle držela Astropis nad vodou po celé těžké období vzniku. Mnoho lidí nás odrazovalo, ale našli se i lakoví, kteří s námi již od počátku nejen sympatizovali, ale v mnohém nám i pomohli. Díky nim a díky velkému úsilí všech redaktorů můžete Astropis číst ve stále lepší grajické i obsahové úrovni.
Stoprocentní úspěch
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 3
- autor:
- Martin Řehák
Na počátku tohoto roku odstartoval americký raketoplán Endavour k misi s označením STS - 72. První let raketoplánu v tomto roce měl nabitý a zajímavý program. Letu se účastnilo 5 amerických a jeden japonský kosmonaut pod vedením zkušeného velitele Briana Duffyho, který byl ve vesmíru již potřetí. Kromě něj byl ve vesmíru podruhé i Leroy Chiao, astronaut - vědec, nebo chcete-li letový specialista. Všichni ostatní členové posádky, včetně Japonce Wakaty, byli nováčky.
Planety cizích sluncí a život na nich
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 4–7
- autor:
- Jakub Rozehnal
Je ve vesmíru člověk sám? Existuje v tom bezpočtu galaxií nějaká planeta podobná Zemi, nebo jsme pouhou hříčkou vesmíru, jedinečnou a neopakovatelnou? Tyto a jim podobné otázky si člověk nepochybně začal klást od chvíle, kdy poprvé nahlédl pod roušku tajemství našeho světa, našeho vesmíru.
Galileo přilétá k Jupiteru
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 8–12
- autor:
- Václav Lajfr
Tento {lánek byl napsán již před příletem Galilea k Jupiteru. Vzhledem l< tomu, žc podává ucelenou zprávu o celém projektu, ro/.hodli jsme sc ho zařadit nezmenený. Po téměř čtyřech miliardách kilometrů cesty dosahuje sonda Galileo konečně svého cíle.
První data z Galilea
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 12–13
- autor:
- Radek Mašata
Dojde k přehodnocení planetární vědy ? Dne 20. ledna 1996 se konala v sídle NASA tisková konference, která prezentovala první část výsledků měřeni modulu sondy Galileo, který na počátku prosince prolétl částí Jupiterovy atmosféry. Co jsme se tedy vlastně dozvěděli? Předběžné analýzy prvních dat z historické mise modulu sondy Galileo do atmosféry planety Jupiter v mnohém vědecké pracovníky projektu překvapily.
Z pozorovacího deníku-Reiner
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 13
- autor:
- Marek Pelinka
5.9.1995, 22 h 22 min - 22 h 35 min SEČ, Praha, Stefánikova hvězdárna, hlavní kopule, refraktor 180/3430 mm, zvětšení 137x, obraz klidný až průměrný. Reiner se nachází prakticky úplně na terminátoru a je velice výrazným útvarem.
Měsíc a Venuše
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 13
- autor:
- Jiří Kubánek
22.2.1996, večer, Praha - Vršovice, teleobjektiv 4,5/300 mm, oblačno až polojasno. Pěkný pohled na dva nejjasnější objekty večerní oblohy, které jsou od sebe asi 6°. Těsně se oba vešly do zorného pole třístovky. V 17 h 59 min SEČ exponuji 1/4 s na film Fomapan 100.
Určování gravitační konstanty
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 14–17
- autor:
- Doc. ing. Ivan Štoll, CSc.
Rozměry zeměkoule byly známy již starým Rekům. Ředitel alexandrijského Museia Eratosthenes již ve 3. století př. n. 1. určil rozdíl ve výšce Slunce nad obzorem v témž okamžiku ve dvou místech na témž poledníku (v Alexandrii a Syeně, dnešním Asuánu) a ze známé vzdálenosti obou míst stanovil délku poledníku na 252 000 stadií. Nevíme sice jakých stadií používal, ale pokud šlo o egyptská stadia (157,7 m), dostal hodnotu 39 690 km, tedy velmi blízkou skutečné.
Ke hvězdám Síriovy skupiny
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 18–19
- autor:
- Jakub Haloda
Při několikerém pohledu na hvězdnou oblohu se člověk mnohdy neubrání dojmu, že hvězdy, které na nebi pozorujeme jako různě jasné světelné body, jsou v podstatě neměnné a nepohyblivé. Již ve starověku si však lidé všimli několika jasnějších hvězd, které se mezi ostatními hvězdamistálicemi pohybují různou rychlostí a to v blízkosti ekliptiky. Tyto objekty dostaly název planety-bloudící hvězdy.
Planeta u 51 Pegasi
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 20–22
- autor:
- Václav Procházka
O objevu první planety, která obíhá hvězdu podobnou Slunci. Již po staletí je jednou z největších astronomických hádanek existence planetárních systémů u cizích hvězd. Generace učebnic vysvětlovaly, proč je hledání planet i u těch nejbližších hvězd nemožné. Planety se nacházejí příliš blízko u své hvězdy, a tak jsou jí při přímém pozorování přezářeny. V poslední době se však k hledání planet používá nepřímá metoda.
Pozorování povrchu Betelgeuse
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 22
- autor:
- AE
Vědci z týmu, který používá HST nedávno oznámili, že se jim podařilo pozorovat detaily na povrchu Betelgeuse neboli a Ori. Kromě atmosféry, která září v ultrafialovém oboru spektra, se jim podařilo nalézt i horkou skvrnu o průměru asi deseti Zemí. Taje asi o 2000 Kelvinů teplejší, než okolní povrch. Protože tato fotografie jako obvykle přinesla více otázek než odpovědí, bude výzkum samozřejmě pokračovat.
Oblohou amatérsky
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 24–27
- autor:
- Jiří Kubánek
PLANETY Merkur: Po horní konjunkci (28.3.) se Merkur vzdaluje od Slunce východním směrem. Již ke konci první dubnové dekády máme šanci spatřit planetu jako večernici. Nej lepší podmínky pro sledování Merkuru nastávají kolem 23.4., kdy je v největší východní elongaci (20° od Slunce). Toho večera nalezneme planetu na konci občanského soumraku ve výši 12° nad západo-severozápadním obzorem jako objekt o jasnosti 0,3 mag, přičemž k jejímu západu dochází více než 2 h po Slunci.
Redakci došlo
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 27
- autor:
- Jan Janča
Příspěvky v této rubrice nutně nevyjadřují názor redakce. Redakce si také vyhrazuje právo redakčních úprav textů. Oblohou amatérsky / Redakci došlo V minulém čísle byl uveřejněn článek pojednávající o 4. demonstrátorském semináři, který se uskutečnil v Brně.
[recenze] Einstein,radost z myšlení
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 23
- autor:
- Michaela Kryšková
Je to zajímavá a čtivá knížka, jejíž autorkou je francouzská profesorka fyziky. Tato publikace je populárně vědecká - provází Čtenáře Einsteinovým životem a ukazuje vývoj fyziky ve 20. století.
[recenze] Tajemství času a vesmíru
- ročník:
- 1996
- číslo:
- 1
- stránka:
- 23
- autor:
- Michaela Kryšková
Tato kniha je další z oblíbené edice záhad, kterou vydává nakladatelství Gemini. Zabývá se časem jak z hlediska filozofického, tak i vědeckého a zkoumá jeho plynutí z lidské perspektivy. Kniha má vynikající grafickou úpravu. Uvnitř je členěna na 4 hlavní kapitoly a několik eseji, které texty kapitol vhodně doplňují.