Astropis 3/2015

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, musím říci, že nemám rád filmové předělávky. Je mi sice jasné, že se herci nějak uživit musí, ale nechápu, oč je lepší, když se tančí v Americe než v Japonsku a když se léčí na Vysočině než v Anglii. Jak nemilé déjà vu mne potkalo na poli, kde bych to rozhodně nečekal – ve vědě.

Noc krvavého Měsíce 28. 9. 2015

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
2–3
autor:
Pavel Karas

Superúplňkové zatmění jsme si na brněnské hvězdárně samozřejmě nemohli nechat ujít. Počasí nám sice moc nepřálo, nakonec se na nás ale usmálo štěstí a díra v procházející oblačnosti nám dovolila pozorovat prakticky celou fázi částečného zatmění.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Již po dvanácté přinášíme čtenářům přehled loňských událostí s odstupem téměř jednoho roku. Tradičně se pokusíme z obrovského množství nových objevů vybrat to nejzajímavější a směstnat to na malou plochu několika stran tohoto a příštího pokračování našeho seriálu. Úvodem nám budiž citát Theodore von Kármána, matematika, fyzika a průkopníka astronautiky: „Správné rozhodování vyplývá ze zkušenosti, ale zkušeností nabýváme ze špatných rozhodnutí.“

Astronomické století sira Freda Hoyla

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
12–15
autor:
Petr Kulhánek

Fred Hoyle byl velký vědec, pro kterého neexistovaly hranice mezi astronomií, fyzikou a chemií. Hoyle si byl dobře vědom, že tyto hranice uměle vytvořil člověk a nepatří do skutečného poznávání přírody. Celý svůj život věnoval pochopení světa, v němž žil. Kladl si zcela zásadní otázky: Jak vznikl vesmír? Kde se v něm vzal život? Jaké jsou osudy planet, hvězd a galaxií? A snažil se na ně nacházet odpovědi. Pranic se nestaral o to, zda jeho teorie zapadají do hlavního proudu vědy či nikoli. Proto byl milován i nenáviděn, uznáván i zatracován.

Pozorování proměnných hvězd s DSLR

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
16–18
autor:
Martin Mašek

Digitální jednooká zrcadlovka (DSLR, z anglického Digital Single Lens Reflex) je univerzální záznamové zařízení — přes den s ní lze získat špičkové fotografie rodiny, architektury či okolní krajiny. V noci se dá takový fotoaparát využít k astrofotografii, pořizování dechberoucích barevných snímků vzdáleného vesmíru. Kromě toho jsou ale digitální zrcadlovky vhodné i pro přesná měření jasnosti hvězd, tzv. fotometrii.

Mars, bazaltová planeta? Ale kdeže …

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
19–21
autor:
Petr Brož

Valná část vědecké obce se domnívala, že horninové složení Marsu je relativně jednoduché. Jeho povrch by měl být tvořen převážně tmavými sopečnými horninami zpravidla chudými na oxid křemičitý (SiO2), tedy tzv. bazickými horninami. Typickým příkladem takové bazické horniny je bazalt, který se hojně vyskytuje i na Zemi. Tento názor je hluboce zakořeněn, a to převážně kvůli nalezení bazaltů na většině povrchu Marsu. Nicméně v poslední době se podpěrné body tohoto názoru začínají hroutit.

Obloha od října do prosince 2015

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Jak jsme již avizovali v minulém čísle, ke konci roku se dočkáme okem viditelné komety s názvem C/2013 US10 (Catalina). Zmíněná kometa měla v době objevu velikost asi 20 mag, během následujícího roku se dostala na 15 mag a od začátku letošního jara stoupla její jasnost strmě od 13 do 7 mag. Koncem srpna už měla velikost 6,4 mag (28. 8. naměřil Marco Goiato) a očekává se od ní, že zjasní na 4 až 5 mag do konce podzimu.

Analema - Nenápadné smyčky na obloze

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
26–29
autor:
Ondřej Nývlt

Asi každý z nás si někdy uvědomil, že Slunce se po obloze nepohybuje jen od východu k západu během jednoho dne, ale zároveň se jeho poloha mění periodicky v rámci roku. Východ a západ Slunce se posouvá jižním nebo severním směrem vůči příslušnému zeměpisnému směru. Navíc naši mateřskou hvězdu můžeme každý den v tu samou dobu nalézt různě vysoko nad obzorem. Kdybychom si tyto dva pohyby zaznamenali na papír, dostali bychom křivku, která dala název tomuto článku – analema.

Skryté poklady M31

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
30–31
autor:
Michal Bareš

Deep-sky objektů je na obloze skutečně mnoho, těch, které jsou amatérsky pozorovatelné i za hranicemi naší Galaxie – a nejsou to přitom jiné galaxie – je však poskrovnu. Obrovské mezigalaktické vzdálenosti počítané v milionech světelných let ubírají magnitudy po hrstech a jen ty největší profesionální přístroje jsou schopné detekovat jednotlivé objekty za hranicemi Místní skupiny. My sice v Místní skupině zůstaneme, ale mimo dvorek naší Galaxie přece jen nakoukneme.

Na lovu podzimních dvojhvězd a asterismů

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
32–33
autor:
Vladimír Libý

Podzimní obloha, když se povede počasí, nabízí vlastně oblohu tří ročních období. Z večera uvidíme letní trojúhelník, který s půlnocí střídá Pegasův čtverec, aby nad ránem vycházející Sirius naznačil, že ani podzim tu nebude napořád. A do toho samozřejmě cirkumpolární Kasiopeja, kterou, ač podzimní souhvězdí, můžeme obdivovat celý rok.

Kráter Bullialdus a nejbližší okolí

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
34–35
autor:
Milan Blažek

Kráter Bullialdus, nacházející se v západní části Mare Nubium (Moře oblaků), je zcela právem popisován v Atlasu Měsíce Ing. A. Rükla jako jeden z nejhezčích měsíčních kráterů! Jeho relativně izolované umístění umocňuje pohled na dobře vyvinuté rysy tohoto 61 km velkého impaktu, pyšnícího se zachovalými terasovými valy, středovými pahorky a vskutku zajímavou radiální strukturou vně kráteru. Pro tyto typy útvarů v moderní terminologii užíváme označení – komplexní krátery. Na jihovýchodní okraj navazuje kráter Bullialdus A o průměru 26 km, jižně se rozprostírá menší Bullialdus B (21 km).

Bolidozor

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
Martin Kákona

Kdysi jsme hledali pozorovací program, do kterého by se mohl zapojit doslova každý člen naší Jihočeské pobočky České astronomické společnosti (ČAS), u kterého by nevadilo světelné znečištění a pozorovací technika by byla finančně dostupná. Vyšlo z toho, že to musí být radioastronomie, která se nyní stává díky takzvaným Softwarově Definovaným Rádiím (SDR) cenově dostupnou i pro amatéry.

„Temná“ strana Měsíce v plném světle

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
43
autor:
Ondřej Nývlt

Vesmírná laboratoř Deep Space Climate Observatory (DSCOVR) nedávno nabídla netradiční pohled na soustavu Země–Měsíc. Asi dvakrát ročně se jí totiž naskytne pohled na přechod Měsíce (jeho „temné“ odvrácené strany) přes osvětlenou část Země.

Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
44
autor:
Petr Horálek

Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem: více o snímku se dočtete na str. 41

[recenze] Zdeněk Pokorný, Michal Švanda: Planety

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
36
autor:
Václav Pavlík

Od roku 2005, kdy náš přední astronom doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. napsal pro nakladatelství Aventinum knihu s názvem „Planety“, uplynulo dlouhých deset let. Ačkoliv byla tato publikace dlouhou dobu zcela vyčerpávající, odehrálo se od jejího vydání v astronomii mnohé – sonda Messenger se dostala na oběžnou dráhu okolo Merkuru, sonda Venus Express začala z oběžné dráhy Venuše studovat její atmosféru a magnetosféru, dvě vesmírné mise úspěšně přistály na Marsu, máme detailnější snímky planet i jejich měsíců, přistáli jsme na kometě atd.

[novinka] Rosetta sleduje rostoucí aktivitu komety

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
39–40
autor:
Ondřej Nývlt

Evropská sonda Rosetta zaznamenala koncem července krátký, ale intenzivní výtrysk plynu a prachu (obr. 1) z povrchu komety 67P / Čurjumov-Gerasimenková, u které již rok „parkuje“. Za tu dobu šlo o nejvýraznější, ale ne první zaznamenanou erupci. Většinou byly výtrysky poměrně slabé a hůře pozorovatelné – tentokrát je ovšem jasnější než jádro komety.

[novinka] Kvartet kvasarů v galaktické porodnici

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Všechny galaxie procházejí v raném stupni svého vývoje jasnou fází kvasaru, která je poháněna akrecí hmoty na supermasivní černou díru ve středu vznikající galaxie. Protože se však jedná o relativně krátké epizody galaktického vývoje, jsou kvasary vzácné a oddělují je kosmologické vzdálenosti. Vědcům se však v přehlídce oblohy pořízené pomocí Keckova teleskopu na Havaji v Lymanově alfa čáře vodíku (rudý posuv z = 2) podařilo najít hned čtveřici kvasarů obklopených gigantickou mlhovinou (Science 348 (2015) 779–783).

[novinka] Skvrnitá Vega

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Jedna z nejjasnějších hvězd letního nebe – Vega, překvapivě vykazuje na svém povrchu tmavší – hvězdné skvrny (Astron. Astrophys. 577 (2015) A64). Tým pod vedením francouzských astronomů využil ke studiu Vegy, tedy hvězdy spektrálního typu A0 o zhruba dvojnásobné hmotnosti než Slunce, spektrograf vysokého rozlišení SOPHIE u 1,93m teleskopu Observatoře Haute-Provance.

[novinka] Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem

ročník:
2015
číslo:
3
stránka:
41
autor:
Petr Horálek

13. srpna vyšel snímek Petra Horálka zobrazující déšt Perseid z roku 2013 jako Astronomický snímek dne NASA. V té době jsme ještě netušili, že autor právě cvaká data do zbrusu nového a ještě krásnějšího portrétu meteorického roje, jenž je nyní otištěn na zadní obálce. Zde přinášíme stručný popis vzniku tohoto veledíla přímo z pera autora.