Astropis 4/2015

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, k sepsání tohoto úvodníku mne přimělo několik rozhovorů s vámi o hledání a nacházení – jeho tématem je totiž archivování. Archiv má prastarý původ – pochází z řeckého archeío označujícího úřední budovu – a obecně slouží k uchovávání, ochraňování a evidování (převážně) písemností.

Plejády

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
2
autor:
David Ondřich

Plejády 200mm optikou z vrcholu řecké hory Parnonas, jak je 14. listopadu 2015 zachytil Konstantinos Christodoulopoulos.

Hubbleova hraniční pole

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
3
autor:
David Ondřich

První vybraným Hubbleovým hraničním polem je kupa galaxií Abell 2744, jejíž obraz se zároveň stal základem galerie k 25. výročí Hubbleova kosmického dalekohledu.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

První část našeho seriálu jsme ukončili těsně za hranicí Sluneční soustavy a druhou část navážeme jen o krok dál, samozřejmě ve smyslu příček pomyslného žebříku astronomických vzdáleností. Pokračovat budeme výletem do světa exoplanet, které jsou dnes naprosto běžným podoborem astronomie, ačkoliv ještě nedávno jsme věděli pouze o několika existujících.

Johann Franz Encke

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
12–13
autor:
Pavel Najser

Německý astronom Johann Franz Encke patří bezpochyby k nejvýznamnějším osobnostem světové astronomie první poloviny 19. století. Přestože byl hlavním zaměřením spíše matematik – teoretik, nevyhýbal se ani praktickým pozorováním. S jeho jménem se tak budeme vždy setkávat jak u komety, jejíž dráhu spočítal, tak i u Saturnových prstenců, u nichž objevil jejich druhé dělení. V roce 2015 si připomínáme 150. výročí jeho úmrtí.

Pierre Charles Lemonnier

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
14
autor:
Pavel Najser

Rok 2015 s sebou přinesl i „kulatá“ výročí některých pozoruhodných osobností dějin astronomie. Patří mezi ně nepochybně i francouzský astronom Pierre Charles Lemonnier, od jehož narození uplynula v listopadu tři století.

Ohrozí nízká sluneční aktivita meziplanetární lety s lidskou posádkou?

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
15–17
autor:
Michal Švanda

Těžko říci, zda se toho dočká ještě naše generace, ale v současné chvíli se zdá, že meziplanetární lety s lidskou posádkou se opět dostávají do plánu kosmických agentur. Můžeme se jen dohadovat, zda se lidstvo vrátí na Měsíc, vypraví se na blízkozemní planetku, nebo dokonce na Mars za deset, dvacet, nebo padesát let. Společným jmenovatelem těchto letů však bude, že lidská posádka na palubách kosmických lodí tvořených jen tenkými stěnami bude vystavena přímému vlivu kosmického záření.

Vulkanismus na Io

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
18–21
autor:
Petr Brož

Okolo planety Jupiter obíhá jedno z geologicky nejvíce fascinujících těles Sluneční soustavy. Pokud jste se právě navnadili na povídání o ledovém měsíci Europě, který pod svým povrchem pravděpodobně skrývá oceán, budete možná zklamaní. Řeč totiž bude o měsíci Io – nejvíce sopečně aktivním tělese Sluneční soustavy. O měsíci, jehož povrch je neustále přetvářen výlevy lávy a nad jehož povrchem se tyčí stovky kilometrů vysoká mračna sopečného prachu a popele.

Obloha od ledna do března 2016

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Pokračujeme s pozorováním jasné komety C/2013 US10 (Catalina). Očekávalo se, že by mohla mít až 4 mag, novější data však ukazují, že 5. hvězdnou velikost s velkou pravděpodobností nepřekročí, jak ukazuje graf předpokládaného vývoje jasnosti. Na druhou stranu se ale bude držet vysoko nad obzorem až do konce dubna, jak lze vyčíst z tabulky níže.

Na lovu zimních dvojhvězd

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
26–27
autor:
Vladimír Libý

V posledním díle rozsáhlého seriálu se podíváme na zajímavé zimní dvojhvězdy a vícenásobné hvězdné systémy

Nebojte se globulí

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
28–29
autor:
Michal Bareš

Nedaleko ikonického souhvězdí Orion s celou plejádou slavných deep-sky objektů v čele s mlhovinou M 42 se nachází nenápadné souhvězdí Jednorožce a v něm sice velmi známá, ale pozorovateli poněkud opomíjená mlhovina Roseta. Na fotografiích, které jistě zná každý astronom, má podobu růžového květu, ale poněkud neprávem ji provází pověst těžkého a špatně viditelného objektu.

Humboldtův pavoučí kráter

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
30–31
autor:
Milan Blažek

Kráter Humboldt je jedním z největších kráterů na Měsíci. S průměrem 207 km představuje přechodový typ mezi velkými krátery a malými impaktními pánvemi. V centrální části útvaru se vysoko vypínají výrazné středové pahorky. Od středu pak vychází přibližně 160 km dlouhý řetízek malých vzájemně spojených kráterů – Catena Humboldt, připomínající vzhledem širší brázdu. Ze Země je však pozorovatelná jen za výjimečně dobrých pozorovacích podmínek a příhodných librací.

Sluneční aktivita v I. pololetí 2015

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
32
autor:
Michal Švanda

Oproti přehledu za předchozí půlrok se na průběhu sluneční aktivity příliš nezměnilo. Aktivita byla proměnlivá bez zřetelného dlouhodobého trendu. V této fázi cyklu, tedy rok po maximu, by se již očekával zjevný klesající trend.

Západočeská pobočka

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
33–34
autor:
Michal Bareš

Západočeská pobočka je jednou z nejdéle fungujících složek České astronomické společnosti. Založena byla v roce 1961 z podnětu ústředního výboru ČAS pod krkolomným názvem Rokycanská krajská pobočka ČAS při Československé akademii věd (ČSAV). Úkolem tehdy založené organizace byla zejména odborná práce v oblasti astronomie, vědecká výchova a všeobecná popularizace a propagace vědy.

Polární záře

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
42
autor:
Ondřej Nývlt

Pozorovatelé v Čechách i na Slovensku dostali v noci z 20. na 21. prosince 2015 nečekaný předčasný vánoční dárek v podobě slabší polární záře. Bohužel počasí díky inverzní nízké oblačnosti přálo pozorování jen v horských oblastech. Ostatní mohli auroru borealis zaznamenat na kamerách ČHMÚ nebo Humlnet.

[recenze] Antonín Rükl: Souhvězdí

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
35
autor:
Václav Pavlík

Nakladatelství Aventinum uvedlo na podzim na trh aktualizované vydání astronomického atlasu Souhvězdí od známého astronoma a kartografa Ing. Antonína Rükla. Působivě zpracovaná grafika obálky s výrazným Kozorohem ve hvězdném pozadí upoutá již na první pohled. Také zvětšení formátu knize prospělo.

[novinka] Škytající bílí trpaslíci

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
36–37
autor:
Radek Mašata

Pulzující bílí trpaslíci typu ZZ Ceti jsou hvězdami, které se zjasňují a pohasínají v pravidelném rytmu. Bílí trpaslíci tohoto typu začínají pulzovat v okamžiku, kdy se ochladí z původní teploty kolem 100 000 K na zhruba 12 600 K.

[novinka] Kometa 67P / Čurjumov-Gerasimenková vznikla ze dvou komet a na jejím povrchu byl potvrzen vodní led

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
36
autor:
Radek Mašata

V jednom z podzimních čísel časopisu Nature publikoval italský geolog Matteo Massironi článek, ve kterém spolu se svým týmem na základě analýzy snímků ze sondy Rosetta potvrdil, že kometa 67P / Čurjumov-Gerasimenková vznikla jemnou srážkou dvou původně individuálních objektů ve vnější části Sluneční soustavy, které se při jemné srážce do sebe „zapíchnuly“.

[novinka] Nákladní modul Cygnus přistál u ISS

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
37–38
autor:
Ondřej Nývlt

Ve stínu výše zmíněných událostí trochu zapadá zpráva o úspěšném letu inovované lodi Cygnus k ISS. Šlo o již čtvrtou zásobovací misi soukromé společnosti Orbital ATK – z toho byly tři úspěšné. Loď nesla pojmenování „Deke Slayton II“ po slavném americkém astronautovi první sedmičky a prvním koordinátorovi astronautů. Číslo II je v názvu zcela záměrně, protože loď stejného jména k ISS nedoletěla.

[novinka] Venus Climate Orbiter alias Akatsuki to na druhý pokus zvládla...

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
38
autor:
Ondřej Nývlt

Japonci nic nevzdávají a ukázali svoji pověstnou houževnatost a cílevědomost, když se po selhání hlavního motoru (rok 2010) nepovedlo sondu Planet-C (Akatsuki, což znamená japonsky Jitřenka) navést na oběžnou dráhu Venuše. Nicméně díky zákonům nebeské mechaniky dostali inženýři z JAXA o pět let později druhý pokus, který vyžadoval náročné výpočty, absolutní přesnost i notnou dávku improvizace a štěstí (některé komponenty byly využity zcela jiným způsobem, než se plánovalo).

[novinka] Wolf 1061: Blízká hvězda s planetou v „zelené zóně“

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
38–39
autor:
Ondřej Nývlt

Vědci z University of New South Wales v Austrálii publikovali zprávu, že objevili u červeného trpaslíka Wolf 1061 v souhvězdí Hadonoše vzdálené „pouhých“ 13,8 světelných roků od Slunce (jde o 36. nejbližší hvězdu) nové tři exoplanety, přičemž jedna z nich se nachází v takové vzdálenosti od hvězdy, kde je možnost výskytu tekuté vody.

[novinka] InSIGHT má vážný problém

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
39
autor:
Ondřej Nývlt

Skoro na poslední chvíli asi tři měsíce před startem (březen 2016) byla sonda InSIGHT (NASA), jejímž cílem je Mars, dána vinou technických problémů klíčového přístroje k ledu. Problémovým se stal blok seismometru SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) dodaný francouzským Národním střediskem pro výzkum vesmíru (CNES).

[novinka] Rudý uprchlík v Andromedě

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
39
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Většina hvězd v galaxiích si spokojeně obíhá kolem jejich středu a nic ztřeštěného neprovádí. Nanejvýše se najdou „potrhlí mladíčci“ sotva vzniknuvší v otevřených hvězdokupách, kteří se dají na „uprchlickou dráhu“. Avšak spatřit „slovutné starce“, alias rudé veleobry, jak pádí závratnou rychlostí z galaxie, je velice vzácné.

[novinka] NASA oficiálně u SpaceX objednala lety s posádkou k ISS

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
40
autor:
Ondřej Nývlt

Téměř zároveň s odhlasováním CSLCA NASA oznámila, že závazně objednala dva lety s posádkou k ISS na lodi Dragon firmy SpaceX Elona Muska. NASA tak má oficiálně objednány lety už u druhé společnosti (tou první je od května Boeing s lodí CST-100 Starliner) a očekává se, že vše bude hotovo do konce roku 2017.

[novinka] Blue Origin slaví úspěšný let i přistání rakety New Shepard

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
40–41
autor:
Ondřej Nývlt

Dne 23. listopadu 2015 se loď New Shepard soukromé společnosti Blue Origin (za kterou stojí Jeff Bezos, zakladatel společnosti Amazon.com) úspěšně podívala za Kármánovu hranici a co je hlavní, jak návratový modul, tak nosič úspěšně měkce přistály.

[novinka] USA má nový zákon upravující komerční lety do vesmíru

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
40
autor:
Ondřej Nývlt

Obě komory amerického kongresu schválily v listopadu 2015 návrh zákona z názvem „HR 2262 U.S. Commercial Space Launch Competitiveness Act (CSLCA)“. Prezident Obama pak návrh podepsal 25.11.2015. Tento poměrně vágně nazvaný zákon obsahuje hned několik zajímavých bodů, které jsou americkou odbornou veřejností velmi diskutované.

[novinka] SpaceX vrací úder

ročník:
2015
číslo:
4
stránka:
41
autor:
Ondřej Nývlt

SpaceX si nadělila (a všem svým příznivcům) nejlepší vánoční dárek, jaký mohla – úspěšné vertikální přistání prvního stupně nosiče Falcon 9. Je dost možné, že právě výše zmíněný úspěch rakety New Shepard urychlil znovuuvedení Falcon 9 do služby.