Astropis 1/2017

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, v letošním roce si připomínáme sté výročí založení České astronomické společnosti (ČAS). Čeká nás mnoho akcí pořádaných u příležitosti tohoto kulatého výročí, ale pro začátek neuškodí si připomenout, co „otcové zakladatelé“ dali ČAS do vínku a jak s jejich odkazem nakládáme dnes.


Na Marsu se stále něco děje

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
2
autor:
Vladimír Libý

Aparatura HiRISE, umístěná na sondě Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), byla během posledních deseti let svědkem mnoha změn na povrchu planety. Zaznamenala také vznik stovek nových kráterů.

Vulkanismus na Venuši

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
6–10
autor:
Petr Brož, Martin Pauer

Planeta Venuše je třetím nejjasnějším objektem noční oblohy, který od nepaměti přitahoval lidskou pozornost. Nicméně až do první poloviny 60. let 20. století jsme o tomto světě příliš nevěděli. Celou planetu totiž obklopuje hustá atmosféra s mračny zcela zahalujícími povrch. Dlouho jsme tak nevěděli, jak povrch Venuše vypadá – že se jedná o svět vytvořený v geologicky relativně nedávné minulosti bouřlivými epizodami sopečné činnosti celoplanetárního rozsahu.

Co víme o ionizaciraného vesmíru

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
11–13
autor:
Ivana Orlitová

Na počátku loňského roku upoutal pozornost novinářů astronomický článek z časopisu Nature o pozorování ionizujícího záření z trpasličí galaxie, ke kterému přispěl i Astronomický ústav Akademie věd ČR. Pokusíme se nyní vysvětlit, co se vlastně pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu pozorovalo a proč je to zajímavé.

Tajemné záblesky z nebes

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
14–17
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Žádný astronom doposud neviděl nic podobného a žádný teoretický fyzik existenci něčeho tak podivného nepředpověděl… a přece se tak stalo 24. srpna 2001, když na obloze po dobu 5 milisekund zazářil rádiový záblesk z neznámého zdroje, pravděpodobně ležícího v dalekém vesmíru, a musel tak mít v dané chvíli výkon větší než 500 milionů Sluncí. Od té doby jsme již spatřili takových záblesků dvacet, ale jejich původ je však stále nejasný…

Není Bailly jako Baily aneb dva krátery dvou jmenovců

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

O kráteru Bailly se můžeme dočíst jako o největším kráteru přivrácené strany Měsíce. Označíme-li strukturu Bailly s průměrem 303 km termínem impaktní pánev, nedopustíme se žádné chyby, spíše naopak. Rozrušený hlavní val a nesouvislý vnitřní prstenový val v podobě obrovitého kráteru nese toto označení zcela oprávněně. Vždyť i oficiální uzákoněná terminologie právě formace o rozměrech kolem 300 km uznává jako hranici, u níž vlivem složitějších morfologických znaků nastává přechod od komplexních kráterů k pánvím. Impaktní pánve se někdy též označují jako kotliny (anglicky basinus, multiring basins) a jsou podle geologů jedny z nejvýznamnějších formací měsíčního povrchu.

Obloha od dubna do června 2017

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
22–24
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

V blízké době se dočkáme dvou velmi jasných komet. Nejprve koncem jara 41P / Tuttle-Giacobini-Kresak a na začátku léta C / 2015 V2 (Johnson). První zmíněná kometa měla během února 11,4 mag a odhaduje se, že zjasní na 5 až 6 mag během března a dubna. Tou dobou bude také prolétat pouhých 0,14 au od Země.

Čínská lidová republika ve vesmíru, model 2016

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
26–28
autor:
Václav Laifr

V roce 2016 čínská kosmonautika opět napnula své síly k pozoruhodným výkonům. Byli jsme svědky nejen testů nové, zatím bezpilotní kabiny kosmické lodi pro návrat tchajkonautů z Měsíce, vypuštění prvního kvantového satelitu pro experimenty se šifrováním komunikace, vypuštění satelitu pro likvidaci kosmického odpadu, tj. odstraňování jiných (buď nepotřebných nebo eventuálně nepřátelských) družic z oběžné dráhy, ale hlavně po třech letech došlo k vypuštění druhé orbitální stanice a k oživení čínského pilotovaného programu. Navíc čínský tisk, doposud poměrně skoupý na informace o plánech čínské státní kosmické agentury CNSA, nás v létě začal zásobovat informacemi o zaručených projektech Říše středu ve vesmíru, které se budou realizovat v nejbližších letech.

Great Moon Hoax aneb o Johnu Herschelovi a životě Měsíčňanů

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
29–33
autor:
Pavel Pecháček

Se jménem anglického astronoma Williama Herschela (1738–1822) se mohli čtenáři Astropisu setkat již několikrát, například v souvislosti s pozoruhodnou historií hledání sedmé planety Sluneční soustavy, Uranu (např. 2/2007, str. 8–13). Mnozí si vzpomenou i na jeho syna Johna (1792–1871), který byl rovněž astronomem, ale věnoval se i chemii, matematice a je považován za jednoho z průkopníků fotografie. V první části tohoto článku si připomeneme životní osudy a přínos Johna Herschela k různým oblastem vědeckého poznání.

Kolektivní člen – FPF Slezské univerzity v Opavě se představuje

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
35–36
autor:
Tomáš Gráf

Filozofická fakulta v Opavě s humanitními a přírodovědeckými obory byla zřízena na základě rozhodnutí akademického senátu Masarykovy univerzity v Brně, jakožto právního nositele přípravy Slezské univerzity, dne 17. září 1990 spolu s Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné. Výuka byla zahájena 8. října 1990. Zákonem České národní rady ze dne 9. července 1991, jenž nabyl účinnosti dnem 28. září 1991, byla následně zřízena Slezská univerzita se sídlem v Opavě.

Humří mlhovina NGC 6357

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
41
autor:
Neznámý

Humří mlhovina NGC 6357 na snímku VLT Survey Telescope.

Ledovcové morény na Marsu?

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
44
autor:
Neznámý

Povrchové struktury na pohled shodné s pozemskými ledovcovými morénami jsou obzvlášť patrné na tomto snímku kamery HiRISE na sondě Mars Reconnaissance Orbiter


[recenze] Mikuláš Koperník: O obězích nebeských sfér

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
34
autor:
František Jáchim

Koperníkův spis De revolutionibus orbium coelestium libri VI (O obězích nebeských sfér) patří k nejvýznamnějším dílům, jaká byla o vesmíru napsána. Svojí ústřední myšlenkou, jíž bylo umístění Slunce do středu celé planetární soustavy, Koperník vytýčil předlouhý vědecký program pro další generace astronomů, k jehož završení došlo až na konci 18. století dokonalým popisem pohybů a sil ve Sluneční soustavě.

[recenze] Carlo Rovelli: Sedm krátkých přednášek z fyziky

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
34
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Přiznávám, že ke koupi této knihy mne nepřiměl ani strohý název (který fyzika opravdu neuhrane), ani „bohatá obrazová výzdoba“ publikace, ba ani přebal hrdě hlásající, že jde o „mezinárodní bestseller přeložený do více než 40 jazyků“, ale byla to osoba překladatelova.


[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
18–19
autor:
Lukáš Houška

Jaký byl závěr roku 2016 a počátek roku 2017 v kosmonautice? Oproti minulému období, kdy jsme například slyšeli o velkolepých plánech na kolonizaci Marsu, bylo tyto měsíce klidnější, ale o to nabitější poctivou kosmonautickou prací.

[novinka] Rendez-vous s asteroidy

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
37–38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Počátkem roku americká NASA oznámila, že v nejbližším desetiletí vyšle na průzkum pásu asteroidů dvě kosmické sondy. První z nich je Lucy, která by měla odstartovat v roce 2021 a během své mise navštívit šest asteroidů ze skupiny trojánů, kteří obíhají kolem Slunce společně s Jupiterem.

[novinka] Gaia zmapovala miliardu hvězd

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Tým evropské družice Gaia uveřejnil předběžnou menší část 3D katalogu hvězd naší Galaxie (Astronomy & Astrophysics 595 (2016) A4). Soubor dat obsahuje více než miliardu pozic hvězd jasnějších než 20,7 magnitudy.

[novinka] Mnoho kolizí = zrození Měsíce

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
38
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vědci doposud předpokládali, že Měsíc vznikl v dávných dobách formování Sluneční soustavy ze zbytků po srážce Země s planetou o velikosti Marsu, kterou jsme si překřtili na Theiu.

[novinka] Má horizont událostí nějakou strukturu?

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
38–39
autor:
Jaroslav Pavlousek

Registrace gravitačních vln znamenala nejen další potvrzení obecné teorie relativity, ale i ohromný pokrok v celém fyzikálním pohledu na vesmír. Nyní se však ukazuje, že tento tak dlouho očekávaný úspěch sice platnost teorie relativity potvrzuje, ale možná, že současně ukazuje na její meze.

[novinka] Supernova 1987a

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
39
autor:
David Ondřich

Ve Velkém Magellanově mračnu ve vzdálenosti asi 51 kpc od nás vybuchla supernova, jejíž světlo k nám dorazilo 23. února 1987 – celý astronomický svět ji zná pod označením SN1987a. Šlo o nejbližší supernovu, kterou mělo lidstvo možnost sledovat od vzplanutí „Keplerovy“ supernovy v roce 1604, a není divu, že vývoj zbytku po výbuchu je již tři desetiletí předmětem zkoumání astrofyziků.

[novinka] Definice planety

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
39–40
autor:
David Ondřich

Kdyby to nebylo poněkud únavné, mohlo by to být vlastně docela zábavné. Jak si pravděpodobně mnoho čtenářů pamatuje, na 26. plenárním zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze v roce 2006 byla po bouřlivých debatách přijata definice pojmu planeta, která (ve zkratce) vyřadila Pluto z rodiny planet a vyčlenila mu spolu s několika dalšími menšími tělesy Sluneční soustavy místo v rodině trpasličích planet.

[novinka] Trpaslík a sedm… planet

ročník:
2017
číslo:
1
stránka:
42–43
autor:
Vladimír Libý

Podruhé v krátké době tu máme další objev exoplanet. Po nedávném objevu Zemi podobné exoplanety u Proximy Centauri v srpnu loňského roku přichází letošní únor s celou soustavou Zemi podobných planet.