Astropis 2/2017

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Jakub Rozehnal

Vážení čtenáři, populárně vědecké astronomické časopisy jsou povětšinou poslem dobrých zpráv. Obecně nás informují o tom, jak pokračuje výzkum našeho společného zájmu, jak se daří aplikovat úspěchy základního výzkumu a vytvářet technologie, které nám dovolují proniknout stále hlouběji a hlouběji do vesmíru. Čas od času nás zarmoutí zpráva o neúspěšném startu některého nosiče či selhání družice, jejíž vývoj stál stovky milionů dolarů.

Marťanský severní pól

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
2
autor:
Ondřej Nývlt

Nová mozaika z fotografií kamery HiRES sondy Mars Express ukazuje polární čepičku severního pólu Rudé planety.

Zlom v předpovědích sluneční aktivity?

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
6–9
autor:
Michal Švanda

Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že sluneční aktivita má zásadní vliv na kvalitu našeho života. Bouřlivé projevy ovlivňují nejen poslední technologické výstřelky, ale i základní dodávky elektrické energie. Dlouhodobé předpovědi úrovně sluneční aktivity jsou sice žádoucí, ale mnohem užitečnější jsou přesné a adresné předpovědi krátkodobé, na několik dní dopředu. Klíčoví odběratelé, například distributoři elektrické energie, potřebují k přípravě na událost den až dva. Varování vydané jen několik hodin před příletem kosmického plazmatu je tedy až příliš pozdní.

Stručná historie letecké astronomie I

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
10–13
autor:
Ondřej Nývlt

Prakticky už od samého počátku letectví se objevují případy využití letadel k astronomickým účelům. Až do půlky 60. let 20. století se ale jednalo prakticky výhradně o pozorování slunečních zatmění. Právě v této době nastal velký zlom a vědci si začali uvědomovat výhodu pozorování ve vysokých výškách, kde se otevírá okno pro kvalitní a levné pozorování především v infračervené oblasti spektra. Navíc letadlo představuje nesmírně flexibilní observatoř (oproti vesmírnému dalekohledu) s nízkými náklady a možností doletět prakticky kdykoli kamkoli.

Amatérská astronomická spektroskopie

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
15–19
autor:
Miroslav Matoušek

Spektroskopie je možná jedním z nejmocnějších nástrojů, které má moderní astronomie k dispozici pro zkoumání vesmíru. Rozvoj spektroskopie mezi amatéry v minulosti brzdila nutnost dlouhých expozičních časů při pořizování spekter na klasický fotografický materiál a také ceny kvalitních spektrálních mřížek a hranolů. Hranoly, které se v minulosti pro získání spekter téměř výhradně používaly, mají nevýhodu ve výrazné nelinearitě spektra, které se relativně obtížně kalibruje. Avšak i v současnosti se někdy používá tzv. objektivový hranol.

Úchvatný kráter Maurolycus

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

Maurolycus je jedním z útvarů, který při prohlídce Měsíce dalekohledem upoutal mou pozornost do té míry, že mě přiměl změnit scénář jedné plánované měsíční seance. Byl jsem naprosto uchvácen pestrostí útvarů, jejichž nádhera mne dočista ohromila. Osvětlení Sluncem působilo tak velkolepě plastickým dojmem, že jsem se ihned rozhodl zachytit tento prchavý okamžik pomocí kresby a pokusit se co možná nejreálněji jej přenést na papír, abych se posléze o zážitek mohl podělit s ostatními, což právě teď s radostí činím…

Obloha od července do září 2017

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Pro toto číslo jsme vybrali objekt C/2015 ER61 (PanSTARRS). K velkému nárůstu jasnosti u této komety došlo 4. až 7. dubna, kdy měla velikost 6,2 mag (na jižní polokouli) a od té doby postupně slábne. Na začátku května měla 7,6 mag a na severní polokouli se objeví v červnu s velikostí mezi 7 až 8 mag.

Leviathan irského lorda – William Parsons, třetí hrabě Rosse (1800–1867)

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
28–33
autor:
Pavel Najser

„Mám-li vyjádřit svůj respekt a obdiv při příležitosti této slavnosti, činím tak s hlubokou pokorou, protože výsledky třetího hraběte Rosse budou žít navěky v dějinách astronomie. Uspěl v téměř neproveditelném úkolu, jehož rozměry si uvědomíme, když připomeneme, že jeho teleskop zůstal po tři čtvrtě století největším dalekohledem světa a na těchto ostrovech byl jeho dalekohled co do velikosti překonán teprve před několika měsíci. Teleskop v Birru je pomníkem technických a optických schopností třetího hraběte Rosse. Výsledky, jichž dosáhl tímto přístrojem, jsou pozoruhodným holdem jeho pozorovatelskému umění a jeho poznání, že svým přístrojem dokáže v hlubinách vesmíru vidět více, než si byl kdo dosud schopen představit. Mám před sebou dva obrázky mlhoviny v Canes Venatici, galaxie vzdálené více než 10 milionů světelných let. Jedna z nich je kresba pořízená lordem Rossem, tak jak ji viděl ve svém dalekohledu v Birru. Ta druhá je fotografie pořízená o století později 200 palcovým teleskopem na Mount Palomaru. Podobnost obou je zcela dramatická, spirální tvar galaxie je zcela zřejmý i na kresbě. Zůstane věčnou zásluhou lorda Rosse, že objevil spirální strukturu mlhovin a tím otevřel cestu až k dnešnímu výzkumu nepředstavitelných hlubin prostoru a času.“ Z poselství Sira Bernarda Lovella slavnostní konferenci u příležitosti stého výročí úmrtí Williama Parsonse, Trinity College Dublin, 1968

Sluneční aktivita v II. pololetí 2016

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
34
autor:
Michal Švanda

V II. pololetí roku 2016 vykazovala sluneční aktivita víceméně vyrovnaný trend s výraznějšími výkyvy především v první polovině tohoto období.

Hvězdárna Vyškov

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
35–36
autor:
Dobromila Patáková

Vyškovská hvězdárna spolu s brněnskou jsou jedinými dvěma hvězdárnami v jihomoravském kraji. Kolektivním členem České astronomické společnosti je Vyškovská hvězdárna již 5 let. Za posledních 10 let prošla mnoha změnami: budova prošla rekonstrukcí, staré dalekohledy byly nahrazeny novými a také se změnil obsah i rozsah činnosti hvězdárny.

Jupiter z Juno

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
40
autor:
David Ondřich

Snímky Jupiteru z kamery JunoCam sondy Juno z pátého a šestého průletu pericentrem dráhy

Proba V a kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
41
autor:
Ondřej Nývlt

Sonda Proba-V, která byla vypuštěna na orbitu 7. května 2013 (historicky první komerční let nosiče Vega), má za úkol mapovat změny ve vegetaci (proto označení V), klasifikovat ji, sledovat odlesňování, růst pouští i způsob využití půdy, či monitorovat přírodní katastrofy.

Konec modulu Schiaparelli v barvě

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
42
autor:
Ondřej Nývlt

V listopadu 2016 se kameře HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter podařilo získat barevné snímky místa posledního odpočinku modulu ExoMars Schiaparelli. Barvy byly vyváženy ke zdůraznění kontrastu útvarů proti pozadí.

Všechno nejlepší, SN1987a!

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
43
autor:
Ondřej Nývlt

23. února 2017 to bylo přesně 30 let, co k nám dorazilo světlo z výbuchu masivní hvězdy nacházející se ve Velkém Magellanově mračně (satelitní galaxie Mléčné dráhy vzdálená 168000 světelných let). V roce 1990 byl zprovozněn vesmírný Hubbleův teleskop a logicky se SN1987a stala jeho častým pozorovacím cílem.

Aktivní galaktické jádro

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
44
autor:
David Ondřich

Umělecký pohled na aktivní galaktické jádro, které ve výtryscích hmoty z černé veledíry ve svém středu vytváří živnou půdu pro tvorbu nových hvězd.

[recenze] Stephen Hawking: Černé díry

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
14
autor:
Vladimír Kopecký jr.

Nestává se právě často, aby rozhlasové přednášky vycházely v podobě knížek, přesto se k tomu nakladatelství Argo a Dokořán odhodlala a podle všeho si nevybrala špatně. Za přednáškový cyklus zvolila Reithův cyklus přednášek pro BBC.

[recenze] Jakub Černý: Komety a návod na jejich pozorování

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
14
autor:
Ondřej Nývlt

Na českém trhu se díky Jakubovi Černému po dlouhé době objevila kniha, která v sobě kombinuje praktickou příručku k pozorování komet s popisem, co vlastně jsou tyto objekty zač.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
26–27
autor:
Lukáš Houška

Poslední roky kosmonautika nabírá na obrátkách a dochází k významným událostem, které tento vrcholný obor lidstva posouvají výrazně kupředu. Pojďme se společně podívat na události, které z pohledu kosmonautiky nabídl únor až květen, bylo jich opravdu mnoho.

[novinka] Cassini mezi Saturnem a prstenci

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
34
autor:
David Ondřich

Sonda Cassini 26. dubna t. r. vstoupila jako první lidmi vytvořené těleso do prostoru mezi Saturnovými prstenci a jeho atmosférou.

[novinka] Produkce kyslíku na kometě

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
37–38
autor:
David Ondřich

Molekulární kyslík je pro nás (a velkou část biosféry) nepostradatelná součást vzduchu. Ve vesmíru je však poměrně vzácný, ačkoliv už jsme jej našli i na dalších tělesech Sluneční soustavy (Jupiter, Saturn, Mars) a dokonce i v mezihvězdných oblacích (konkrétně v mlhovině v Orionu a v hustých oblacích kolem hvězdy ρ Oph A) – jinak ovšem nikde.

[novinka] Wow! signál po 40 letech

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
38
autor:
David Ondřich

15. srpna 1977 večer místního času zaznamenal radioteleskop Big Ear (Velké ucho) Ohijské státní univerzity ojedinělý signál na frekvenci 1420,4 MHz. Hlavní signál trval 72 sekund a byl následován dvěma pozdějšími dozvuky, aby se už nikdy neopakoval.

[novinka] Supernova? A kde?

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
38–39
autor:
David Ondřich

Supernovy jsou kosmické události, které jsou v astrofyzice odborně i divácky nesmírně vděčné – jsou předvídatelné i nepředvídatelné zároveň, různorodé i v lecčems stejné, hodně vybuchují a nesou určitý nádech nebezpečí, dohromady tedy něco jako filmy Michaela Baye (samozřejmě kromě toho posledního). V poslední době se ale ukazuje, že ani s tím spektakulárním vybuchováním to nemusí být tolik slavné.

[novinka] Gaia sleduje celou oblohu

ročník:
2017
číslo:
2
stránka:
39
autor:
David Ondřich

Družice Gaia Evropské kosmické agentury obíhá kolem Slunce v libračním bodě Země L2 od ledna 2014 a již jsme informovali o prvních zveřejněných výsledcích této astrometrické mise. Nyní se nacházíme zhruba v polovině předpokládaného pětiletého sběru dat a průběžné zprávy jsou veskrze optimistické, byť se objevily dílčí problémy s rozptýleným světlem uvnitř optického systému družice.