Astropis 3/2017

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, zatímco píši tyto řádky, kosmická sonda Cassini se pomalu ve „spirále“ smrti blíží svému zániku v atmosféře Saturnu. Končí poslední velká meziplanetární mise, jejíž příběh započal v hlavách vědců a konstruktérů v 80. letech minulého století.

Letošní pohled na vesmír vloni

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Padesátý první ročník Žně objevů nevyhnutelně vyústil ve 14. pokračování seriálu, ve kterém se na astronomické a astrofyzikální události roku 2016 díváme s mírným odstupem, který přece jen dovoluje trochu odlišit zásadní od těch běžných. Motivací nám budiž citát Friedricha Nietzscheho z Die fröhliche Wissenschaft (Radostná věda, přel. Věra Koubová): A proto: Ať žije fyzika! a ještě více to, co nás k ní nutí – naše poctivost!

Průlet napříč Sluneční soustavou s Christophem Sotinem

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
12–15
autor:
Julie N. Nováková

Co se můžeme dovědět o Zemi díky její „sesterské planetě“ Venuši? Jaká tajemství skrývá Ceres? Jak bychom mohli odhalit případný život na Europě? Jaké jsou záludnosti planetárního výzkumu? To jsou některá z témat, která jsme probrali s Christophem Sotinem, uznávaným planetologem, který od roku 2007 pracuje v JPL a podílel se na misích jako Mars Express, Venus Express či Cassini-Huygens. Loni v listopadu navštívil Katedru geofyziky MFF UK s velmi zajímavou přednáškou o Titanu. V rozhovoru jsme se vydali na pomyslný průlet Sluneční soustavou od Merkuru až po vzdálené ledové světy.

Stručná historie letecké astronomie II

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
16–19
autor:
Ondřej Nývlt

V první části tohoto článku jsme představili leteckou astronomii od jejích průkopnických let do první skutečné létající infračervené laboratoře NASA, která znamenala velký skok kupředu. V druhé a zároveň závěrečné části článku si nejdříve krátce představíme netradiční využití špionážního letounu U-2. Většina článku pak bude věnována dvěma nejvýznamnějším zástupcům leteckých astronomických laboratoří: „Kuiper Airborne Observatory“, která se proslavila objevem prstenců planety Uran nebo atmosféry trpasličí planety Pluto a zpočátku trochu problematického, ale nakonec úspěšného americko-německého projektu SOFIA, který je dokonalým příkladem všech výhod infračervených pozorování z palub letadel.

Svítání nad kráterem Moretus

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
20–21
autor:
Milan Blažek

Dnešní povídání nás zavádí do střední části jižní partie přivrácené strany Měsíce. Kolem nultého poledníku se přímo na sedmdesátém stupni jižní šířky rozprostírá kráter Moretus. Přestože jeho průměr o čtrnáct kilometrů převyšuje magickou hranici sta kilometrů, zejména za osvětlení kolem úplňku není jeho identifikace snadnou záležitostí. Nachází se totiž v oblasti takzvané jižní vysočiny, nejstarší části přivrácené strany Měsíce, pověstné množstvím velkých impaktů, z nichž některé jsou staré až 3,9 miliardy let! „Krátery je to zde jen poseto.“

Obloha od října do prosince 2017

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

Nová jasná kometa C/2017 O1 (ASASSN), objevená pomocí celooblohové automatické přehlídky supernov (All Sky Automated Survey for SuperNovae), je hlavním účastníkem tohoto čísla. Na severní polokouli bude pozorovatelná v prvotřídních podmínkách od října, a to po velmi dlouhou dobu. Předpokládá se, že maximální velikost (kolem 7 mag) bude mít od konce září až do počátku listopadu, proto také níže naleznete vyhledávací mapku pro toto období. Jedná se však o předpověď založenou na několika málo měřeních. Abyste získali další a aktuální informace, doporučujeme též sledovat specializované webové stránky, např. www.aerith.net/comet/catalog/2017O1/2017O1.html

Percival Lowell a záhadné kanály na Marsu

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
28–33
autor:
Pavel Pecháček

Na přelomu 19. a 20. století se oči mnoha astronomů, fantastů, a dokonce i lidí, kteří do té doby na nebe nikdy ani nepohlédli, upínaly na planetu Mars. Jednou z ústředních postav této mánie byl americký obchodník, spisovatel, a v té době již také astronom, Percival Lowell, který prohlašoval, že na povrchu Marsu zpozoroval útvary, které jsou s největší pravděpodobností výsledkem činnosti inteligentních bytostí. Problém byl však v tom, že téměř nikomu, kdo chtěl Lowellovy objevy ověřit, se ony artefakty spatřit nepodařilo. Pro mnohé se stal Lowell hrdinou, ale od odborné veřejnosti sklízel spíše kritiku. Té se mu nedostávalo pouze ze strany astronomů, ale i od dalších vědců, například britského přírodopisce Alfreda Russela Wallace. Ale začněme pěkně od začátku.

Planetární stezka v Uherském Brodě

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
34
autor:
Rostislav Rajchl

„Možná, že většina lidí v dnešní uspěchané době nemá čas sledovat oblohu a objekty na ní. A pokud ano, nejčastěji zvedáme oči vzhůru při možnosti zpozorovat nějaký neobvyklý či málo obvyklý jev – zatmění Slunce, Měsíce a podobné úkazy. Zde nemusíme zaklánět hlavu nebo čekat na optimální pozorovací podmínky, ale díky našemu projektu se můžeme kdykoliv seznámit se všemi planetami Sluneční soustavy, tedy i s těmi, k jejichž pozorování jsou nezbytně nutné optické přístroje“ řekl při otevření planetární stezky starosta Uherského Brodu a senátor Patrik Kunčar 6. listopadu roku 2015.

Přístrojová a optická sekce

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
35–36
autor:
Zdeněk Řehoř

Přístrojová a optická sekce (dále POSEC) České astronomické společnosti patří mezi ty mladší, byla založena 7. října 2000 v Sezimově Ústí. Sdružuje členy České astronomické společnosti se zájmem o optické přístroje i další přístrojové vybavení využívané v amatérské či profesionální astronomii. Mezi členy sekce naleznete nejen astronomy-amatéry s počínajícím či hlubším zájmem o astronomickou techniku, ale i profesionální optiky a astronomy.

Titanologie se úspěšně rozvíjí

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
38–41
autor:
Jaroslav Pavlousek

Proud informací ze sondy Cassini o Saturnu a soustavě jeho měsíců se prohnal vědeckými časopisy jako cunami. A i když již sonda 22. dubna 2017 naposledy prolétla blízko nad podivuhodným, složitým, a do oranžové mlhy zahaleným světem největšího ze Saturnových měsíců Titanu a nyní již Cassini míří ke své nevyhnutelné zkáze v atmosféře Saturnu, do které se zanoří 15. září, svět Titanu nás nepřestává překvapovat. S určitou nadsázkou již můžeme hovořit o nové vědní disciplíně – titanologii. Data, která sonda Cassini získala, budou vědce zaměstnávat ještě po dlouhé roky, vždyť se není co divit – Titan je opravdu velice pestré těleso s pozoruhodnými paralelami se Zemí. Pojďme se nyní ohlédnout za posledními výsledky, které sonda Cassini přinesla o Titanově pozoruhodném světě…

[recenze] Janna Levinová: Vesmírné Blues

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Když jsem v roce 2003 psal nadšenou recenzi na první autorčinu knihu „Jak vesmír přišel ke svým skvrnám“ (viz Astropis 3/2003, str. 38) ve které autorka používá pro popularizaci kosmologie originální deníkovou formu dopisů matce, připadalo mi, že Levinová svým neotřelým přístupem vnesla čerstvý vítr do plachet poněkud unavené astrofyzikální popularizační literatury. Nyní přichází s další úchvatnou knihou, přičemž nic podobného jsme doposud na poli popularizace fyziky neviděli – jde o velkolepou epickou ságu hledání gravitačních vln.

[recenze] Alan Watts: Předpověď počasí snadno a rychle

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Ondřej Nývlt

V dnešní době se zdá, že podobným příručkám už odzvonilo, protože si každý může na smartphonu zobrazit špičkovou predikci počasí. Internet ale není vždy k dispozici, proto by např. jachtaři i amatérští astronomové měli umět předvídat vývoj počasí i bez této pomůcky.

[novinka] Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
2
autor:
Ondřej Nývlt

V pondělí 7. srpna 2017 jsme měli na území České republiky opět možnost pozorovat zatmění Měsíce. Ač bylo pouze částečné (kotouč Měsíce byl stínem Země zakryt z necelých 25 %), bylo jak vizuálně, tak fotograficky velmi působivé.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
26–27
autor:
Lukáš Houška

Prázdninové měsíce bývají v kosmonautice – stejně jako v jiných oborech – poněkud ospalé, přesto i toto období přineslo letos mnoho zajímavého; o nejdůležitějších událostech bychom vás rádi stručně informovali. Věnovat se budeme soukromému sektoru a v něm zejména společnosti SpaceX, která je v oboru kosmických činností mimořádně aktivní. Podíváme se do Indie i do Ruska a zcela výjimečně dojde i na české kosmické aktivity.

[novinka] 30metrový dalekohled

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
42
autor:
David Ondřich

Naši čtenáři patrně sledují dění kolem budoucích velkých dalekohledů alespoň zběžně, takže by pro ně nemělo být úplnou novinkou, že konsorcium TIO (sdružení University of California, CalTech, japonské obdoby akademie věd a dalších vědeckých institucí) chystá stavbu obřího dalekohledu TMT (Thirty-Meter Telescope), jehož primární zrcadlo má mít skutečně průměr 30 m a ohnisková vzdálenost má být 450 m.

[novinka] Weird!

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
42
autor:
David Ondřich

Anglickým slovem „divný“ astronomové označili signál, zachycený v květnu letošního roku na radioteleskopu v Arecibu v blízkosti červeného trpaslíka s katalogovým označením Ross 128.

[novinka] Slunce jako dvojhvězda?

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
43
autor:
David Ondřich

Myšlenka, že naše Slunce je či v minulosti bylo jednou složkou dvojhvězdy, není nikterak nová. Skutečnost, že většina jasných hvězd v Galaxii se nachází v násobných systémech, je astronomům známa již přes dvě století (červené a jiné trpaslíky nyní nechme stranou)

[novinka] Jupiter nejstarší

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
43
autor:
David Ondřich

Jupiter je s hmotností téměř 318 MZ nejhmotnější a s poloměrem zhruba 70 tisíc km největší planetou Sluneční soustavy – od začátku 17. století se o tom může přesvědčit každý téměř na vlastní oči. Zajímavá otázka je, zda je Jupiter také planetou nejstarší?

[novinka] Ireson Hill

ročník:
2017
číslo:
3
stránka:
44
autor:
David Ondřich

Tento tmavý marťanský pahorek, pojmenovaný „Ireson Hill“, se tyčí asi 5 metrů nad červenější vrstevnatou horninou formace „Murray“. Kopeček, který má asi 15 metrů na šířku, se nachází v „Bagnoldově poli dun“ na úbočí „Mount Sharp“. Vědce zaujal jak tvar a struktura útvaru, tak jeho barevné schéma, tak odlišné od okolí.