editorial – články – receze – novinky
Vážení čtenáři, blížící se léto jest dobou dovolených a cestování, které se však v této době jeví býti poněkud obtížným a to by mohlo mnohé z nás zarmoutit. Než ale začneme propadat skepsi, měli bychom se zamyslet nad tím, proč vlastně cestujeme…
Práce s dlouhočasovou datovou řadou se občas označuje za pomalou vědu. Není divu. Kresba sluneční fotosféry je nejdéle běžícím experimentem na světě, který probíhá přes 400 let. Přesto jeho délka není dostatečná pro kompletní uchopení vývoje sluneční aktivity. Pro určitou část sluneční fyziky jsou tato data nepostradatelná a nemohou být přes veškeré snahy adekvátně nahrazena pozorováními z družic nebo velkých pozemních dalekohledů s vysokým obrazovým i časovým rozlišením.
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2012 doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc., z Astronomického ústavu AV ČR za významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu. Rozhovor s laureátem této ceny, která je tradičně předávána na Dni s Astropisem, vedl Michael Prouza. Rozhovor nebyl v době svého vzniku otištěn, neztratil však svoji aktuálnost. Proto jej otiskujeme nyní, kdy byla Petru Hadravovi v roce 2020 udělena také cena Františka Nušla.
Porovnání velikosti Sluneční soustavy s rozměrem hvězdného veleobra Betelgeuze ( α Ori) ze souhvězdí Oriona.
Pravidelné ohlédnutí za loňskými objevy se opět hlásí o pozornost čtenářů – tentokrát již po 17. v Astropisu (celkově po 55. v podobě přednáškového cyklu Žeň objevů prvního z autorů). Přestože byl loňský rok i v astronomii a astrofyzice poznamenán epidemií koronaviru, novinek není málo a nejsou o nic méně zajímavé než v předchozích letech.
Popularizace k vědě patří stejně jako kladný pól k zápornému nebo spíše jako kultura k člověku. Popularizace není jen vhodným způsobem, jak daňovým poplatníkům vysvětlit, kam tečou jejich peníze, ale slouží také k šíření úchvatných poznatků o fungování světa k co nejširšímu publiku, zušlechťování lidského ducha a získávání nových ctitelů, kteří budou ochotní vědě obětovat zbytek života.
Jihočeská pobočka České astronomické společnosti (ČAS) kromě zájemců o astronomii v regionu jižních Čech sdružuje také zájemce o radioastronomii z celé republiky. Je to kvůli několika radioastronomickým pozorovacím programům, které provozujeme, z nichž nejrozsáhlejší je rádiové pozorování meteorů. Za tímto účelem jsme vybudovali síť rádiových pozemních stanic Bolidozor, o které již bylo v minulosti v Astropisu referováno.
Učebnice a populární texty obsahují portréty historických osobností, aby zvýraznily lidskou stránku vědy. A obvykle se nepletou: Einstein na novináře skutečně vyplázl jazyk, Marie Curie se oblékala do černých šatů a Oppenheimer nosil klobouk. V posledních několika desetiletích byl ale jeden ze zakladatelů moderní fyziky a astronomie vyobrazován s falešnou tváří. Jelikož si letos připomínáme 450. výročí narození Johanna Keplera, je na čase poukázat na téměř neuvěřitelný příklad nevědomky šířených dezinformací.
15. května 2021 pekingského času (14. května ve 23:18 UTC) na povrch Marsu dosedla přistávací platforma čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) s roverem Zhurong (Ču-žung), který na povrch rudé planety sjel o týden později, 22. května. Čína tak úspěšně dospěla do finále své první mise k jiné planetě, která navíc v sobě spojila dohromady několik fází průzkumu: oběh, přistání i vysazení roveru.
Poněkud tajemný titul v sobě ukrývá překrásné populárně naučné vyprávění o světě neutrin, která právě jako „duchové“ bloudí dalekým vesmírem, Zemí i našimi těly. Knížka z pera prof. Kulhánka (*1959) z FEL ČVUT volně navazuje na jeho předchozí tituly v nakladatelství Aldebaran.
Když se mi tato kniha dostala do rukou, netušil jsem, že nás její autor zanedlouho (7. 4. 2021) opustí a je to tedy jeho poslední dílo s touto tematikou. Již sám název přesně vystihuje, čeho se kniha týká – autor vypráví příběhy významných konstruktérů, kteří formovali kosmonautiku od jejích počátků do dnešních let.
Na území ČR jsme 10. 6. 2021 mohli pozorovat částečné zatmění Slunce. Zatmění bylo opravdu málo výrazné, kdy v maximální fázi u nás dosahovalo jen zhruba 13–19% zakrytí slunečního disku.
V dalším souhrnu kosmonautiky vám představím celou řadu podstatných událostí, které přinesly měsíce květen a červen. Zejména červen a jeho konec byl bohatý na starty raket i zajímavé zásadní události. Nezdržujme to a pojďme rovnou k věci.
13. března letošního roku byl instalací posledního fotonásobiče dokončen neutrinový detektor GVD (Gigaton Volume Detector) pod hladinou nejhlubšího kontinentálního jezera Bajkal (Burjatská republika, Irkutská oblast; rozloha 31 500 km2, hloubka 1 642 m).
Příliš velký poloměr kovového jádra Merkuru vůči poloměru celé planety je nevyřešená otázka, pro kterou se pořád objevují další možná vysvětlení.