editorial – články – receze – novinky
Vážení čtenáři, na začátku léta nás opustil výjimečný člověk, odborník i přítel RNDr. Oldřich Hlad. Narodil se 30. 12. 1934 v Praze a po gymnáziu vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor matematika–fyzika.
Vítejte u první části pravidelného ohlížení za významnými objevy loňského roku v astronomii a astrofyzice. Jako obvykle se nejprve podíváme na tělesa Sluneční soustavy.
Slunce, centrální hvězda naší Sluneční soustavy, není jen tím tělesem, které má hlavní slovo v určení pohybových trajektorií ostatních těles. Zaplavuje meziplanetární prostor zářením a také částicemi, jejichž vlastnosti se v čase mění. V této věci má důležité slovo tzv. sluneční činnost. Ve sluneční fyzice zůstává otevřenou otázkou, jak nejlépe popsat dlouhodobý vývoj tohoto jevu.
Po letech se naskytla příležitost obrátit se na našeho dlouholetého bývalého redakčního kolegu Ing. Ondřeje Švába, který se mezitím stal vedoucím Oddělení kosmických technologií a aplikací na Ministerstvu dopravy a udělat s ním rozhovor o tom, čím se právě zabývá a jaká je jeho náplň práce. Momentálně totiž zastupuje ČR v orgánech ESA, zejména těch spojených s pozorováním Země a od roku 2020 předsedá vědecko-technické poradní skupině pro přípravu a provoz misí a využití dat pro pozorování Země (ESA DOSTAG). Zastupuje ČR také na skupinách ke Kosmickému programu EU, který vyjednával a je alternátem zástupce ČR ve Správní radě EUSPA. Během českého předsednictví v Radě EU se též podílel na vyjednávání družicového systému IRIS2. Věříme, že tímto neotřelým a osobním rozhovorem vám ukážeme, jak na Ministerstvu dopravy pomáhají české vědě a průmyslu do vesmíru…
Víte že ... … USS Almaack (pojmenována po γ And) byla za druhé světové války útočná nákladní loď amerického námořnictva, která téměř pět let sloužila ve Středomoří i v Pacifiku? … je mytologická královna Kassiopeia portrétována vždy vzhůru nohama jako potrestání za její marnivost?
Již přes dva roky má Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) menší a mladší konkurenci v podobě čínské orbitální stanice Tiangong (Tchien-kung, „Nebeský palác“). 29. dubna 2021 odstartoval její první a základní modul Tianhe (Tchien-che), neboli „Nebeská harmonie“. Od té doby se čínská stanice rozrostla o dva nové laboratorní moduly do celkové hmotnosti přesahující i s pilotovanými a zásobovacími loděmi devadesát tun, což je zhruba pětina hmotnosti ISS.
V posledních šesti letech se na trhu začaly objevovat montáže osazené převodovkami tzv. strain wave gears (převody s tenzometrickou vlnou), tedy obecně harmonické převodovky. Princip těchto převodovek si nechal v roce 1955 patentovat Američan Walton Musser. Zajímavostí je, že vývoj z počátku probíhal pouze pro NASA. Byly například použity pro lunární modul v Apollo 15. Později USA a Japonsko zakládají dvě společnosti Harmonic Drive System, jednu v Německu a druhou v Japonsku.
Toto číslo Astropisu vychází v den výročí vzniku pravděpodobně nejčastěji reprodukované astronomické fotografie, pořízené českým pozorovatelem. Jde o slavný snímek mlhoviny v Andromedě spolu s částí dráhy meteoru, který náhodně proletěl zorným polem dalekohledu. Pořídil jej Josef Klepešta dne 12. 9. 1923 8palcovým astrografem Státní hvězdárny v Ondřejově a stal se doopravdy ikonickým záběrem historie. Samozřejmě, později vzniklo více podobných snímků, ale Klepeštova fotografie byla a zůstala první.
Kosmologie je odvětví astronomie zabývající se největšími prostorovými a časovými vzdálenostmi a otázkami vzniku vesmíru jako celku. Kosmologických modelů je obrovské množství, ale zatím žádný nedává uspokojivý obraz našeho vesmíru. Hlavním cílem Kosmologické sekce České astronomické společnosti (ČAS) je proto vzájemná výměna informací v této oblasti. K tomu účelu pořádáme každý měsíc pravidelné přednášky, po nichž vždy následuje věcná a neobyčejně plodná diskuze. Organizujeme i mezinárodní konference, výroční zasedání a další akce.
Na jaře letošního roku (2023) se mi naskytla příležitost udělat rozhovor s profesorem Thomasem Hertogem z Katolické univerzity v belgické Lovani pro Československý časopis pro fyziku (č. 3/2023) k příležitosti vydání jeho nové knihy On the Origin of Time.
Prof. Miloslava Druckmüllera asi není třeba čtenářům Astropisu představovat. Snímky na této a protější straně vznikly na letošní výpravě do Austrálie.
Dalekohled Jamese Webba dokonale plní očekávání svých tvůrců a přináší v rychlém sledu stále nové objevy. V únoru se na snímcích pořízených tímto teleskopem objevilo šest galaxií, které byly o hodně jasnější, a tudíž větší a hmotnější, než by bylo možno očekávat. Jedna z těchto galaxií, zachycená v době asi 700 miliónů let po big bangu, obsahuje odhadem asi 100 miliard hvězd, tedy vzdáleně podobný počet jako naše Mléčná dráha, jenomže ta k tomu potřebovala projít vývojem trvajícím 13 miliard let.
Jedněmi z nejpozoruhodnějších (a zatím možná nedostatečně vysvětlených) jevů ve vesmíru jsou gama záblesky. Jde o vůbec nejenergičtější děj, jaký můžeme pozorovat. A není pochyb o tom, že je vyvolávají extragalaktické události ve vzdálenosti miliard světelných let.
Stále častěji se teď setkáváme – a nepochybně i budeme setkávat – s výsledky pozorování kosmického teleskopu Jamese Webba. Nedávno se dalekohled zaměřil na exoplanetu TRAPPIST-1 c; tato planeta je jednou ze sedmi planet, které obíhají kolem extrémně chladného červeného trpaslíka, vzdáleného 40 světelných let od Slunce.
Odborníci z NASA získali za pomoci pozemních dalekohledů, pracujících v oblasti mikrovlných vlnových délek K, Ka a Q, důkaz, že na planetě Uran existuje velký polární vír. Na základě analýzy rádiového záření, vyzařovaného z této obří planety, detekovali vír nad jejím severním pólem.
1. července 2023 odstartovala z amerického mysu Canaveral kosmická sonda EUCLID. Během několika týdnů dosáhla svého cíle – dostala se poblíž Lagrangeova bodu L2 v soustavě Slunce–Země, odkud bude během následujících let pozorovat. A 31. července již EUCLID zaslal na Zemi první testovací snímky z obou svých hlavních přístrojů.