Astropis 3/2023

editorial – články – receze – novinky

Editorial

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
5
autor:
Michael Prouza

Vážení čtenáři, při virtuálním listování Astropisem, který právě držíte v ruce, jsem narazil na tři věci, které bych chtěl zdůraznit. Začnu tou nejdůležitější. V časopise najdete další pokračování seriálu „Letošní pohled na vesmír vloni“, který pro vás už léta obětavě připravuje Jiří Grygar s Davidem Ondřichem. Jedná se o text, který vznikl na základě 57. ročníku přednáškového cyklu „Žeň objevů“, který z Jiřího Grygara činí jedinečného rekordmana při přípravě takového unikátního přehledu.

Letošní pohled na vesmír vloni II

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
6–11
autor:
Jiří Grygar, David Ondřich

Druhé pokračování našeho seriálu o loňských objevech se od Sluneční soustavy proletí hvězdnou astrofyzikou a shrne novinky z oblasti exoplanet. Přestože konečný výběr témat je nutné kvůli stále rychleji se rozrůstající publikační základně pořád víc a víc zužovat, česká stopa je tentokrát v seriálu opravdu výrazná.

Lovec komet E. E. Barnarda a vynález, který neexistoval

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
12–17
autor:
Pavel Pecháček

Když se v roce 1835 v newyorských novinách The Sun objevila šestice článků, která s pompou líčila fantastická pozorování měsíčních obyvatel, jež měl monumentálním teleskopem z Jižní Afriky spatřit proslulý britský astronom John Herschel, vyvolalo to senzaci. Jakmile se provalilo, že zpráva byla prachobyčejnou novinářskou kachnou, o niž se postaral redaktor Richard Adams Locke, patrně aby k tehdy mladému plátku přitáhl větší pozornost čtenářů, nadšení přirozeně poněkud opadlo. Dodnes se však tato událost, známá jako Great Moon Hoax, s gustem připomíná coby jedna z největších vědeckých i mediálních mystifikací vůbec. V dějinách astronomie bychom ale našli i jiné hoaxy.

Vodík, základ všehomíra

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
20–21
autor:
Soňa Ehlerová

Všude, kam se ve vesmíru podíváte, najdete vodík. Žádný prvek ho nemůže přetrumfnout. Pravda, podle standardních kosmologických teorií je temné hmoty asi tak pětkrát více než baryonové (viz box Baryonová hmota), o temné energii nemluvě, ale za prvé, o temné hmotě netušíme, jakými částicemi je tvořena, a za druhé se temná hmota kromě gravitačních interakcí ničeho neúčastní, takže vlastně není vůbec zábavná. To životní cyklus baryonů je mnohem pestřejší, a ze všech prvků periodické tabulky má vodík osud nejrozmanitější, nebo přinejmenším nejdelší.

Obloha v zimě 2024

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
22–25
autor:
Martin Mašek, Václav Pavlík

NGC 1360 Pod tímto označením nalezneme planetární mlhovinu o hvězdné velikosti 9,4 mag, která se nazývá „Robin’s egg“ (Robinovo vejce). Nachází se v souhvězdí Pece, ale k jejímu vyhledání použijeme hvězdu τ5 Eridani, od které se nachází přibližně 4,2 ° jižně.

Fenomén černých děr - Rozhovor s Jiřím Svobodou

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
26–29
autor:
Jana Žďárská

Existence černých děr, k jejichž poznání významně přispěli laureáti Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2020, byla prokázána. Historie zkoumání černých děr ve vesmíru dříve narážela na mnohá úskalí a fyzici si tehdy nebyli jisti, zdali by takový objekt mohl vzniknout, i když Einsteinova obecná teorie relativity vznik takových objektů dovolovala. Vědci se domnívali, že nejspíš dosud neznámé přírodní procesy nedovolí vznik tak exotických objektů, jakými jsou černé díry. O tom, jak se na vznik černých děr pohlíží v současné době, jsme hovořili s RNDr. Jiřím Svobodou, PhD., z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Astronomické montáže I

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
30–33
autor:
Zdeněk Řehoř

V Astropisu č. 137 jste měli možnost si přečíst o perspektivních astronomických montážích s harmonickou převodovkou. Tento typ montáží je typickou ukázkou nekončícího hledání cesty, na jejímž konci by měla být dokonalá montáž. V rámci tohoto miniseriálu se zaměříme primárně na paralaktické montáže. Nejprve se podíváme na základní konstrukční principy dnes využívaných montáží a v příštím pokračování budete mít možnost seznámit se i s reálnými vlastnostmi (rozuměno ověřenými reálným měřením) tak, jak jsou zachyceny v archívu měření Přístrojové a optické sekce České astronomické společnosti.

Klub astronomů Liberecka

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
35–36
autor:
Aleš Majer

Amatérská astronomie má na Liberecku dlouhou a bohatou tradici. Ještě za dob hluboké totality, když tento region tak trochu minul státem a režimem podporovaný boom výstavby lidových observatoří, zde vznikaly alespoň pozorovatelny soukromé.

Jak to bylo krátce po počátku času

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Jaroslav Pavlousek

Podle některých (a dosti divokých) úvah se zdá, že v době, kdy byl vesmír velmi mladý, možná běžel čas zdánlivě pomaleji než v současnosti, jakoby až pětkrát pomaleji. Vyplývá to prý z pozorování dávných astronomických objektů, které se vyvíjely pomaleji než jak je tomu v dnešní době, Myšlenka, že čas běžel pomaleji, se zdá být velmi podivná, ale pozorovaný úkaz může být důsledkem rozpínání vesmíru od Velkého třesku.

[recenze] Zdeněk Sekanina: Jak jsem dělal vědu ve Whippleově kometární dílně

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
34
autor:
Jaroslav Pavlousek

Hvězdárna v Sezimově Ústí vydala neobyčejně zajímavou publikaci, která v naší populárně-naučné literatuře snad ani nemá obdoby. Jde o dílo dr. Zdeňka Sekaniny s výstižným titulem „Jak jsem dělal vědu ve Whippleově kometární dílně astrofyzikálního centra Harvard–Smithonian“.

[novinka] Hubbleovo okénko

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
2–3
autor:
David Ondřich

Na oslavu 31. výročí startu Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) vznikl snímek jedné z nejjasnějších hvězd v Galaxii, AG Carinae.

[novinka] Novinky z kosmonautiky

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
18–19
autor:
Lukáš Houška

Poslední tři měsíce přinesly na poli kosmonautiky množství pestrých událostí, kterým tentokrát kralují zajímavé nepilotované mise. Ať už jde o úspěšný indický pokus s přistáním na Měsíci, tak třeba start jedné z nejočekávanějších sond uplynulých let – mise Psyche. Budeme se však věnovat i dalším událostem.

[novinka] JWST je příliš citlivý a tak zlobí

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
37
autor:
Jaroslav Pavlousek

Dalekohled Jamese Webba (JWST) pracuje lépe, než se očekávalo; tato pozitivní skutečnost ale může vytvořit problémy pro dřívější výsledky. Konkrétně to třeba znamená, že mnohé slabé galaxie možná nejsou ve skutečnosti tak vzdálené, jak vyplývalo ze starších prací.

[novinka] Peroxid vodíku na galileovských měsících

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
37–38
autor:
Jaroslav Pavlousek

Teleskop Jamese Webba (JWST) se obvykle považuje za přístroj určený primárně k průzkumu nejvzdálenějšího vesmíru. Ale díky svým infračerveným kamerám a spektrometru s vysokým rozlišením se ukazuje být velmi vhodným nástrojem například pro výzkum galileovských měsíců Jupitera, zejména pak největšího měsíce ve Sluneční soustavě Ganymeda a dále pak měsíce Io, jediného měsíce v naší soustavě s intenzívní vulkanickou činností.

[novinka] Stopy měsíčních impaktů na Zemi

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
38
autor:
Jaroslav Pavlousek

V roce 1990 zjistili geologové v určité vrstvě zemské kůry zvýšený obsah hélia-3. Příčinou tohoto neobvyklého úkazu byl zřejmě kosmický prach, který pokryl celý povrch planety. Podle datování muselo dojít k nějaké události, odpovědné za pozorovaný nárůst, asi před 33 milióny let.

[novinka] Zemské meteority?

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
38–39
autor:
Jaroslav Pavlousek

Velkou změnu nyní přinesla zpráva, kterou zveřejnil Jerome Gattacceca z Francouzského národního střediska pro vědecký výzkum se svými spolupracovníky. Zkoumali totiž 600g meteorit označený jako NWA 13 188, který je neobyčejně nadějným kandidátem na první „meteorit ze Země“.

[novinka] Fosforečnany na Enceladu

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
39
autor:
Jaroslav Pavlousek

Otázka vzniku a vývoje ledových měsíců obřích planet naší Sluneční soustavy má zvláštní postavení ve výzkumu planetárního systému. Dnes se již nepochybuje o tom, že tyto měsíce mají rozsáhlé podpovrchové oceány, které obsahují rozpuštěné soli a organické látky, a tak by mohly být prostředím potenciálně vhodným pro výskyt života.

[novinka] Nejjasnější ze záblesků stále překvapuje

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
40
autor:
Michael Prouza

O rekordním záblesku záření gama GRB221009A psal již Jaroslav Pavlousek v Astropise 137 na str. 40. Po zveřejnění velmi pečlivé a detailní analýzy všech dostupných dat na počátku června 2023 se znovu potvrdilo, že záblesk záření gama označený jako GRB 221009A byl skutečně rekordní.

[novinka] ELT

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
41
autor:
David Ondřich

Pohled na vznikající konstrukci střechy kopule Extremely Large Telescope (ELT) s vycházejícím Měsícem v úplňku odkazuje na slavnou scénu z filmu E.T. Mimozemšťan.

[novinka] Mnoho barev vesmíru

ročník:
2023
číslo:
3
stránka:
42–43
autor:
David Ondřich

Panchromatický pohled na kupu galaxií MACS 0416 vznikl kombinací infračervených dat z Webbova kosmického teleskopu (JWST) a optických dat Hubbleova kosmického teleskopu (HST).