Astropis 2/2024

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Michael Prouza

Vážení čtenáři, jak o tom píšeme uvnitř čísla, ve čtvrtek 20. června se konala tisková konference Ministerstva dopravy ČR, na které byla oznámena „Česká cesta do vesmíru“. Pod tímto názvem bych si rád představil cimrmanovskou zkratku, kterou se, nějakými zadními dvířky, třeba s pomocí červí díry někde ve sklepě, Češi snadno a levně dostanou do vesmíru. Ale ve skutečnosti jde o seriózní, vážnou a důležitou věc.

Hydronaut a Little Moon City

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
6–7
autor:
Václav Pavlík

V listopadu 2023 dorazil do Prahy italský astronaut Paolo Nespoli, aby slavnostně otevřel projekty Little Moon City a Hydronaut. Ty byly umístěny před ČVUT v pražských Dejvicích a představují významnou českou vědeckou a výzkumnou stanici zaměřenou na trénování dlouhodobého pobytu v extrémních podmínkách – od světa pod vodou po vesmír.

Vesmírná politika a bezpečnost s Thomasem Robertsem

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
8–13
autor:
Václav Pavlík

Thomas Gonzáles Roberts má za sebou rozsáhlou a různorodou práci zahrnující oblasti vesmírné politiky, vesmírné bezpečnosti a astrodynamiky. Ve svém výzkumu se mj. zabývá chováním geosynchronních družic, strojovým učením, udržitelností vesmírného prostředí atd. Publikuje články v recenzovaných časopisech, přednáší na konferencích, spolupracuje na mezinárodních technických zprávách a za část svého výzkumu dokonce dostal ocenění. Kromě toho píše populární články, podílí se na multimediálních projektech, podcastech, provází v muzeu a vytvořil interaktivní datové úložiště, které je rovněž dostupné online.

Čína získala vzorky z odvrácené strany Měsíce

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
16–17
autor:
Václav Laifr

3. května 2024 odstartovala z kosmodromu Wenchang (Wen–čchang) na jihočínském ostrově Hainan (Chaj–nan) k Měsíci další ambiciózní čínská mise Chang\'e 6 (Čchang–e 6). Stejně jako její předchůdkyně Chang\'e 5 v roce 2020 – a stejně jako předchozí sondy čínského lunárního programu pojmenovaná po měsíční bohyni z čínské mytologie – měla za úkol přivézt na Zemi vzorky měsíčního regolitu.

Logaritmická mapa celého vesmíru

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
18–20
autor:
David Ondřich

Na předchozí dvoustraně tohoto čísla nenajdete pravidelnou rubriku věnovanou obloze a pozorování. Místo ní jsme pro vás připravili plakát, na kterém je prakticky celý vesmír. Celou dvoustranu můžete z časopisu vyjmout a nalepit na oblíbené místo.

Česká cesta do vesmíru

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
21–22
autor:
Michael Prouza, Václav Pavlík

Vskutku speciální projekt nazvaný „Česká cesta do vesmíru“ započal svoji pouť v sále profesorky Adély Kochanovské na Fyzikálním ústavu AV ČR ve čtvrtek 20. června 2024 v 10 hodin. Věřme, že na jeho konci bude nejen let Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), ale i mnoho dalších dobrých a užitečných věcí.

ESERO Česká republika se znovu otevírá

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
23
autor:
Jan Veselý, Jan Spratek

V roce 2024 byla znovu zprovozněna vzdělávací kancelář ESA – ESERO Česká republika. Tým ESERO má zodpovědný úkol. Probudit v dětech zájem o přírodní vědy, techniku a matematiku a přinést do školních lavic, zájmových kroužků a nakonec i dětských pokojíčků… více vesmíru.

Světelné znečištění

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
25–26
autor:
Pavel Suchan

Světelné znečištění je problém spojený s nadměrným nebo nevhodným osvětlením, které narušuje noční tmavou oblohu a má negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Jeho intenzita neustále narůstá a ekosystém není schopen se na tak rychlou změnu adaptovat. Evropský parlament zařadil světelné znečištění ve své výzvě k obnově přírody (2023) jako jedno ze zásadních znečištění, v roce 2024 toto znění schválil. K řešení problematiky zcela zásadním způsobem přispěla právě Česká republika, když téma do Evropy vnesla při předsednictví EU v roce 2022. Evropský workshop v Brně a tzv. Brněnská výzva tak trochu prorazily hranice jednotlivých členských států.

Rudolf König jako astronom i obchodník

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
27–29
autor:
Jaroslav Pavlousek

Pojem „König“je pro mnohé členy astronomické komunity (a to nejen amatérské) dobře známý.Většinou se tím rozumí hlavní dalekohled petřínské hvězdárny – tedy tzv. dvojitý astrograf od firmy Zeiss. V původním provedení byl tento dalekohled (vyrobený v letech 1905–1907) zamýšlen zejména pro pozorování Měsíce a měl dvojí určení – možnost vizuálního pozorování na jedné straně a fotografického na straně druhé. K prvnímu účelu byl určen pravý tubus s objektivem o průměru 180 mm a s ohniskovou vzdáleností 3 430 mm, který slouží dodnes. K druhému účelu byl osazen – v levém tubusu – objektiv o průměru 210 mm (korigovaný na světlo v dlouhovlnné části spektra) se stejnou ohniskovou vzdáleností. Fotografický dalekohled ale již dnes nemá původní osazení – někdy v šedesátých letech minulého století začal objektiv „téci“ (což se u skla – „pevného roztoku“ – někdy stává), tehdy ztratil nejen pevnost, ale tím i žádané optické vlastnosti a musil být nahrazen objektivem novým.

Návrat krále

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
30–33
autor:
Tomáš Prosecký

Ve středu 10. dubna 2024, tedy téměř přesně 2 roky po slavném odjezdu hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny, dvojitého Zeissova astrografu, do „lázní“, nastala dlouho očekávaná událost v podobě jeho návratu zpět do hlavní kopule. Dalekohled je všemi zaměstnanci a spolupracovníky hvězdárny po celé generace důvěrně nazývaný příjmením původního majitele Rudolfa Königa, název celé akce, související výstavy, která byla při této příležitosti v jednom ze sálů Štefánikovy hvězdárny připravena, a ostatně i název tohoto článku se tak sám nabízel.

HST – potíže a budoucnost

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
34–35
autor:
David Ondřich

Na Hubbleově kosmickém teleskopu (HST) se nezadržitelně projevuje jeho pokročilý věk. Odstartoval 24. dubna 1990 a na oběžnou dráhu ve výšce 574 km usedl o den později. Po instalaci korekční desky v prosinci 1993 optický systém získal původně plánovanou kvalitu a další servisní návštěvy (únor 1997, prosinec 1999, březen 2002 a květen 2009) kromě oprav selhávajících součástek přinesly také výměny vědeckých přístrojů za novější a výkonnější. Po patnácti letech bez údržby není HST v nejlepší kondici.

[recenze] Chiara Marletto: Věda možného a nemožného

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
24
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Název knihy by mohl evokovat, že jde o další knížku Michio Kakua pojednávající o fantaskních budoucích světech, kdy bude vynalezeno nevídané, a soudobé poznání přírodních zákonů bude překonáno způsobem popisovaným ve sci-fi (např. Fyzika budoucnosti). Nicméně podtitul knížky „Fyzikova cesta zemí kontrafaktuálů“ tomu učiní jasnou přítrž, byť nepodá žádané vysvětlení.

[recenze] N. deGrasse Tyson, M. A. Strauss, J. R. Gott: Krátké přivítání ve vesmíru

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
24
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Název knížky spolu s podtitulem Kapesní průvodce je opravdu výstižný, vždyť relativně tenká a maloformátová publikace z MatFyzu nás svým obsahem opravdu přivítá ve světě astrofyziky a můžete ji skutečně užít jako průvodce po tajích vesmíru.

[novinka] Webbovo okénko

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
2
autor:
David Ondřich

Webbův kosmický dalekohled (JWST) se v rámci programu PHANGS (Physics at High Angular resolution in Nearby GalaxieS) zaměřuje na mapování struktury spirálních ramen několika desítek vytipovaných nedalekých galaxií.

[novinka] Nova, která zazářila a nezhasla

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
14–15
autor:
David Ondřich

Kdybychom se na běžnou galaxii – včetně té naší – mohli podívat jako ve zrychleném filmu, v němž by se tisíc skutečných let zkrátilo na 1 s, viděli bychom víceméně pravidelně blikající záblesky podobné fotografickým bleskům při příjezdu filmové hvězdy na letní festival. Ty záblesky by ve skutečnosti byly jednotlivé výbuchy nov (střídané méně častými, kratšími a jasnějšími záblesky supernov, které by na kratičký okamžik přezářily celou galaxii; supernovy pro teď nechme stranou).

[novinka] Podivné rádiové kruhy

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
14
autor:
David Ondřich

Objevené v r. 2019 observatoří ASKAP (Australian Square Kilometre Array Pathfinder, 12× ∅ 36 m, Západní Austrálie) a dosud ne zcela spolehlivě objasněné – podivné rádiové kruhy (odd radio circles, ORC; zkratka se používá ne ve významu „skřet“, ale jako analog anglického slova arc, tedy oblouk – ne všechny kruhy jsou úplné).

[novinka] Příliš mnoho trpaslíků

ročník:
2024
číslo:
2
stránka:
15
autor:
David Ondřich

Místní skupina galaxií, do níž patří Mléčná dráha, po desetiletí trpěla nedostatkem satelitů. Řeč není o imperiálních choutkách, ale o nízkém pozorovaném počtu trpasličích galaxií, které by podle numerických simulací vývoje galaxií taková skupina galaxií měla mít. Problém se netýkal jen místní skupiny, ale i některých dalších pozorovaných kup.