Astropis 4/2006

editorial – články – receze – novinky

[editorial] Editorial 4/2006

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
7
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, držíte v ruce poslední číslo již 13. ročníku Astropisu – chce se mi říci, že to značí, že čas neúprosně plyne. Pomalu budou vánoce – chvíle radostného očekávání a krásných chvil v kruhu rodinném a přitom se zdá, že z těch loňských jsme se sotva vzpamatovali. Redakci, její členy a spolupracovníky, už jaksi počítám do široce pojaté rodiny, která s naším časopisem byla v létech dobrých i těch zlých, a které neopomenu každoročně poslat vánoční přání. Letos však budu odesílat o jedno vánoční přání méně…

Letošní pohled na vesmír vloni II

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
8–13
autor:
Jiří Grygar, Michael Prouza

Za okny je brzy tma, noci se stále dlouží a dny krátí, nastal čas dokončit naše ohlédnutí započaté v letních vedrech, dokončit třetí cyklus „vesmíru vloni“ v Astropisu. Po putování tajemnými zákoutími sluneční soustavy i lidské a vědecké pošetilosti, kterou jsme absolvovali v červencovém čísle 3/06, nyní obsáhneme nejen celou naši Galaxii, ale vlastně hned celý vesmír pěkně od jeho plenek, včetně několika celkem spekulativních úvah o fyzikálních principech, na nichž je náš z definice jedinečný kosmos založen.

Z Čech až na Měsíc Rodáci na odvrácené straně

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
14–19
autor:
Pavel Najser

V závěrečné části našeho seriálu o českých rodácích v panteonu měsíční nomenklatury se dostáváme na odvrácenou stranu Měsíce. Jejím zmapováním kosmickými sondami v druhé polovině minulého století se otevřel prostor pro zvěčnění dalších velikánů vědy, mezi nimiž našlo své místo i osm českých rodáků. Dodatečně tak byly vyznamenány dosud opomenuté postavy historie české vědy, které s odstupem času nabyly světového rozměru, jakými byli např. Jan Marek Marci nebo Jan Evangelista Purkyně, své místo zde ale našly i významné vědecké osobnosti let relativně nedávných.

MĚSÍČNÍ ZASTAVENÍ Přímý zlom

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
20
autor:
Pavel Gabzdyl

Při prohlížení Měsíce v první čtvrti najdete u terminátoru (rozhraní světla a stínu) celou řadu zajímavě osvětlených útvarů: východní okraj Moře dešťů lemovaný pohořími Apenin a Alp, krátery Ptolemaeus, Alphonsus, Arzachel a mnoho dalších. Neodmyslitelnou ozdobou dorůstajícího půlměsíce je však i Přímý zlom (Rupes Recta) u východního okraje Moře oblaků (Mare Nubium). Tento hezký příklad poklesové struktury (zlomu) se táhne ve směru SSZ – JJV v délce téměř 120 km a bez problémů ho rozeznáte i v malém astronomickém dalekohledu.

Magnetická pole ve sluneční soustavě II Terestrické planety

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
21–25
autor:
Petr Kulhánek

Elektromagnetické jevy ve sluneční soustavě jsou dominantně ovlivněny proudem nabitých částic ze Slunce – slunečním větrem, který naráží rychlostí padesátkrát vyšší, než je rychlost zvuku, do různých těles v okolí Slunce. Některá tělesa obtéká jako vodivé překážky, u jiných neustále bombarduje jejich povrch. Sluneční vítr se na své pouti prostorem prodírá pavučinou utkanou z magnetických polí Slunce, planet i menších těles. Silokřivky těchto polí se vzájemně propojují a navazují, obdobně jako jsou propojeny některé (tzv. otevřené) silokřivky střelky magnetu s magnetickým polem naší Země.

Oblohou amatérsky prosinec 2006 – únor 2007

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
26–29
autor:
Jan Verfl

Jedinou planetou, jejíž pozorovací podmínky během letošní zimy si zaslouží označení „dobré“, bude Saturn, jehož opozice (chvíle, kdy se nachází právě naproti Slunci) nastává 10. února. Saturn bude také hlavním hrdinou jednoho z nejzajímavějších zimních úkazů, totiž jeho zákrytu Měsícem – k tomu sice dojde až 2. března, ale abyste jej nepropásli, upozorňujeme naň již teď (na straně 28). Měsíc také ještě třikrát zakryje Plejády a sám se ocitne v zemském stínu (nastane tedy zatmění Měsíce) – opět ovšem až v březnu, a to v noci ze 3. na 4. Kromě Saturnu bude zima na planety chudá. Zaujmout však mohou meteorické roje Geminid a Ursid s dobrými pozorovacími podmínkami (viz bublinu), překvapit může opět i některá ze slabších komet (viz níže).

Souhvězdí Vozky

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
30
autor:
Vladimír Libý

Lehnout si v zimním období na záda a pozorovat oblohu není příliš pohodlné, zato optimální k nalezení souhvězdí, o němž bude dnes řeč. V prosinci či v lednu se nachází poblíž nadhlavníku, ale je viditelné i na podzim a na jaře. Vozkou prochází Mléčná dráha. Ta je ale méně výrazná, protože se díváme opačným směrem než do centra naší Galaxie. I tak je ale v tomto souhvězdí vidět velké množství otevřených hvězdokup.

Hubblova proměnná mlhovina

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
31
autor:
Radek Mašata

Hubblova konstanta, Hubblův zákon, Hubblův kosmický dalekohled. Jméno amerického astronoma Edwina P. Hubbla je v astronomii užívané a skloňované velmi často. Nás bude tentokrát zajímat objekt, který rovněž nese jméno slavného astronoma, mluví se však o něm podstatně méně často a leží v jednom nenápadném souhvězdí. Jednorožec je nevýrazné zimní souhvězdí ležící ve stínu nepřehlédnutelného Orionu. Trochu překvapivě v něm najdeme mnoho zajímavých deep-sky objektů (pravděpodobně nejznámější je rozsáhlá fotogenická mlhovina Roseta). Objekt, který nese Hubblovo jméno, leží nedaleko Rosety a pro své vlastnosti si rozhodně zaslouží vaši pozornost.

Chytře k Měsíci

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
32–33
autor:
Martin Pauer

3. září letošního roku zanikla řízeným dopadem na povrch Měsíce první evropská lunární sonda SMART-1. Ačkoliv její jméno bylo původně akronymem pro Small Missions for Advanced Research in Technology (Malé mise pro pokročilý výzkum technologií), zároveň charakterizovalo samotnou sondu – v angličtině totiž „smart“ znamená chytrý nebo mazaný. A také téměř vše se sondou spojené opravdu mazané (tedy v dnešní řeči důmyslné a inovativní) bylo.

Základy optických přístrojů IV

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
34–38
autor:
Zdeněk Řehoř

V předešlých částech tohoto seriálu jsme se zabývali zejména základní konstrukcí a vlastnostmi dalekohledů a některých vybraných doplňků. Doposud jsme se ale nezmínili o jedné důležité části, díky níž je možné dalekohled plnohodnotně využívat – jeho montáži. V posledním díle seriálu, věnovaného začínajícím astronomům, se podíváme právě na toto téma. Na závěr pak uvedeme pár základních pravidel pro začínající astronomy týkajících se používání jejich přístrojů.

Sluneční aktivita do pololetí 2006

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
39–39
autor:
Ladislav Schmied

Průměrné relativní číslo sluneční činnosti Ri (SIDC, Brusel) činilo 15,2 v období leden až září 2006 a sluneční radiový tok SRF 2800 MHz měl v tomto období průměrnou úroveň 80,2 jednotek. O výrazném poklesu sluneční aktivity svědčí údaje, obsažené v tabulce.

Cassini u Saturnu

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
40–41
autor:
Jan Verfl

Napříč abecedou Pozorování zákrytů jasných hvězd prstenci, nové pohledy z různých zajímavých úhlů a především série průchodů sondy Saturnovým stínem přinesly nové informace prakticky o každém z prstenců A až G. Při nejdelším dvanáctihodinovém „zatmění Slunce“ bylo objeveno několik dalších, mezi nimi i osamělý prstenec obklopující společnou oběžnou dráhu měsíců Janus a Epimetheus, tedy vně jasných prstenců A a B, ale uvnitř vnějších rozptýlených E a G, a další okolo dráhy malinkaté, teprve před dvěma lety objevené Pallene, mezi G a E prstenci. Zdrojem materiálu zde, podobně jako v jiných případech, je nejspíš materiál vyvržený z těchto malých měsíců při dopadu mikrometeoritů, který díky jejich slabé gravitaci může zcela opustit jejich povrch.

Astronomický ústav Akademie věd České republiky

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
45–46
autor:
Pavel Suchan

Česká astronomická společnost má v současné době 13 kolektivních členů. Patří mezi ně i Astronomický ústav (AsÚ) Akademie věd České republiky (AV ČR). Při vší úctě ke všem ostatním je zřejmé, že je kolektivním členem z nejváženějších. V polovině roku 2004 se ČAS i AsÚ AV ČR navíc ještě více přiblížily, když ČAS přestěhovala svůj sekretariát na pražské pracoviště ústavu. Vedení obou institucí úzce spolupracují a sdružuje je i jedna střecha AV ČR.

[recenze] Brian Greene: Struktura vesmíru

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
44
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

K této knize jsem přistupoval poněkud s nedůvěrou, neboť letmé prolistování může vést k domněnce, že jde pouze o poněkud „obéznější“ modifikaci Greenovy slavné popularizační knihy Elegantní vesmír (Mladá Fronta, Praha 2001).

[recenze] Martin Rees (ed.): Vesmír

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
44
autor:
Vladimír Kopecký Jr., David Ondřich

Obrazová encyklopedie Vesmír přináleží do známé a velice pěkné série obrazových encyklopedií, původně z nakladatelství Dorling Kindersley, která před lety započala encyklopedií Zvíře.

[novinka] Kometa C/2006 M4 (SWAN)

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
42
autor:
Vladimír Libý

Tato kometa byla objevila družicí SWAN 20. června tohoto roku. S vypočteným ma- © Z. Bardon © NASA / JPL ximem jasnosti 8. mag spadala spíše do kategorie objektů pro zkušenější astronomy amatéry, kteří mají CCD.

[novinka] Konec Mars Global Surveyoru?

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
42
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Americká sonda Mars Global Surveyor 2. listopadu pravděpodobně skončila svou mimořádně úspěšnou misi – toho dne totiž náhle ztichla. 5. listopadu se sice ještě technikům podařilo zachytit slabý signál, ale od té doby se sonda odmlčela úplně. Podle předběžných údajů se zdá, že na vině jsou potíže s natočením slunečních panelů.

[novinka] Překvapivé Orionidy

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
42
autor:
Vladimír Libý

Říjen je pro pozorovatele meteorických rojů již tradičně ve znamení roje Orionid. Letos pozorování maxima předpovězeného na 21. října nerušil Měsíc, který byl den před novem, vedlejší maximum nastalo již v noci ze 17. na 18. 10.

[novinka] Ulysses potřetí nad póly Slunce

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
42–43
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

17. listopadu se sonda Ulysses potřetí vrátila nad jižní pól Slunce, v současnosti tak probíhá opětovný výzkum polárních oblastí Slunce v období minima sluneční aktivity.

[novinka] Obří erupce u hvězdy II Pegasi

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Miroslava Hromadová

Vědci objevili u „blízké“ hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na Slunci, mohla by vést až k ohrožení života na Zemi. Klíčem k nalezení erupce u II Pegasi bylo pozorování vysokoenergetického rentgenového záření americkou družicí Swift.

[novinka] Phoenix poletí na Mars

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
43
autor:
František Martinek

Další kosmická sonda, která se zapojí do výzkumu planety Mars, se bude jmenovat Phoenix. Start této americké sondy je naplánován na 3. 8. 2007. S přistáním sondy se počítá v květnu 2008 v blízkosti polární čepičky na severní polokouli planety. Zde bude pomocí automatického manipulátoru odebírat vzorky horniny

[novinka] Obří radioteleskop ve zkušebním provozu

ročník:
2006
číslo:
4
stránka:
43
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

22. listopadu zahájil zkušební provoz obří radioteleskop el Gran Telescopio Milimétrico (GTM), případně anglicky zvaný Large Millimeter Telescope (LMT). Radioteleskop, budovaný od roku 1997, se nachází v Mexiku, na vrcholu sopky Sierra Negra ve výšce 4600 m.n.m a byl postaven společným dílem University of Massachussets a Instituto Nacional de Astrofísica, Óptica y Electrónica – INAOE.