Astropis 2/2014

editorialčlánkyrecezenovinky


[editorial] Editorial 2/2014

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
5
autor:
Vladimír Kopecký Jr.

Vážení čtenáři, ač se to nezdá, některé velkolepé věci se mohou odehrávat poněkud skrytě. V tomto čísle Astropisu se dočtete o misi kosmické sondy Rosetta, která letos po dlouhé desetileté pouti Sluneční soustavou zakotví u komety 67P / Čurjumov-Gerasimenko a uskuteční historicky první přistání na kometárním jádře. Kdo by si vzpomněl, že slovutný zakladatel sci-fi literatury Jules Verne (1828–1905) snil o cestě na kometě Sluneční soustavou již roku 1877, kdy vyšlo jeho vyprávění o dobrodružné cestě Hectora Servadaca [1]?


První zatmění roku 2014

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
2
autor:
Ondřej Nývlt

V roce 2014 jsou na programu dvě úplná zatmění Měsíce, jedno prstencové a jedno částečné zatmění Slunce. Bohužel všechny čtyři úkazy nebudou (nebo nebyly) viditelné z území střední Evropy. V dubnu nastala hned polovina výše jmenovaných úkazů – 15. dubna úplné zatmění Měsíce (viditelné z území USA) a 29. dubna prstencové zatmění Slunce, viditelné z Antarktidy (z Austrálie pak jako částečné).

Rosetta přilétá k cíli

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
6–9
autor:
Martin Pauer

Během letošního roku budeme svědky jedné mimořádné události – poprvé v dějinách by se automatická sonda měla dostat na oběžnou dráhu kolem kometárního jádra a poté na něj dokonce vypustit přistávací modul! Tohoto prvenství by se mělo dostat evropské sondě Rosetta, která je na cestě ke svému cíli již 10 let a během méně než jednoho měsíce by nám měla zaslat první snímky svého cíle z bezprostřední blízkosti. Během následujícího roku a půl pak bude kometu Churyumov-Gerasimenko zkoumat během jejího přibližování se Slunci a po průletu kolem naší hvězdy svou misi ukončí.

Aktivní versus adaptivní optika

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
10–14
autor:
Ondřej Nývlt

Kvalita obrazu dnešních velkých pozemních zrcadlových teleskopů (např. VLT, Gemini nebo Keck) je velmi omezená atmosférickými podmínkami, výrobními vadami nebo například změnou teploty. Teoretická rozlišovací schopnost (tzv. difrakční limit) teleskopu závisí jednak na pozorované vlnové délce a jednak na průměru jeho objektivu (tj. primárního zrcadla). V praxi se při pozorování, především kvůli turbulencím v atmosféře, difrakčnímu limitu ani nepřiblížíme a například 8m dalekohled s „pasivní“ optikou (tj. bez zabudované korekce k zlepšení kvality obrazu během pozorování) má pak ve viditelném oboru spektra úhlové rozlišení stejné jako 10–20 cm dalekohled.

Jindřich Svoboda – zakladatel naší meteorické astronomie

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
15–18
autor:
František Jáchim

Objevy a sledování komet a jejich průvodců – meteorických rojů – mají u nás dlouhou tradici a stále nadmíru úspěšnou přítomnost. Naši astronomové působící na nevelkých hvězdárnách se mohou pyšnit řadou objevů komet i planetek, k čemuž přispěli i nadšení neprofesionální pozorovatelé. K průkopníkům tohoto oboru astronomie patří prof. PhDr. Jindřich Svoboda.

Jak se hledá a měří tma II

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
19–21
autor:
Milada Moudrá

V minulém dílu minisérie o hledání tmy jsme si ve stručnosti představili různé způsoby měření jasu oblohy. Nyní se podrobněji podíváme na poslední zmíněnou metodu – fotografické mapování celooblohovou kamerou - na její výstupy a k čemu jsou takové výsledky z měření (nejen) v českých národních parcích dobré.

Obloha od července do září 2014

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
22–25
autor:
Václav Pavlík, David Ondřich

K pozorování v tomto čísle doporučujeme kometu C/2014 E2 (Jacques). Na začátku dubna měla 9,6 mag. V červnu se přiblíží na 0,66 AU ke Slunci, což bude mít za následek její zjasnění − odhad je až 7 mag. Před průchodem periheliem bude pozorovatelná jen do poloviny května. Po průchodu periheliem v červenci nabídne výborné pozorovací podmínky. Pozorovatelná bude až do září.

Kartografie těles Sluneční soustavy II

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
26–29
autor:
Martin Pauer

V minulém čísle Astropisu vyšla první část našeho článku o mapování těles naší planetární soustavy. Zjistili jsme, jak probíhalo poznávání objektů našeho planetárního systému před nástupem kosmického věku. V tomto díle se vydáme dál za rok 1957 a dozvíme se, v jakém stavu je průzkum planet v dnešní době, kdy vesmírem putuje stále větší množství našich robotických průzkumníků, aby nám umožnili poznání vzdálených světů. Prozkoumat celou Sluneční soustavu je zřejmě úkol na celý zbytek tohoto století, ale už během následujících několika let se naše poznání výrazně rozšíří.

Lyra neznámá

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
30–31
autor:
Alexander Kupčo

Souhvězdí Lyry pro mě ohlašuje příchod léta. Právě někdy v průběhu května už začíná z kraje noci šplhat nahoru a já nedočkavě hledám aspoň na pár okamžiků staré známé: čtyřhvězdu ε1,2 Lyrae a planetární mlhovinu M 57. V dnešním článku se však zaměříme na méně známé objekty. Jak uvidíme, Lyra má v tomto směru co nabídnout i pro menší dalekohledy. S detailním studiem není třeba spěchat, je lépe si počkat, až bude Lyra trochu výš nad obzorem. Vždyť v průběhu léta a podzimu se dostává až téměř do nadhlavníku.

Půl tuctu kreseb kráteru Gassendi

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
32–33
autor:
Milan Blažek

Tentokrát se zaměříme především na zákresy kráteru Gassendi, pořízené při pozorování různě výkonnými dalekohledy za odlišného osvětlení. Čtenář má možnost prohlédnout si jak kresby z počátků mé tvorby, tak i zákresy pořízené o několik let později. Zvláštní pozornost si jistě zaslouží níže uvedená kresba podle předlohy mezinárodně uznávaného astrofotografa Damiana Peacha, kterou jsem před pár měsíci s laskavým souhlasem autora snímku překresloval „nekonečných“ 190 hodin.

Sluneční aktivita v II. pololetí 2013

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
35
autor:
Michal Švanda

Porovnáme-li sluneční aktivitu v první a druhém pololetí roku 2013, nemohou nám uniknout dva výrazné rysy: úroveň aktivity jednak vcelku znatelně v druhém pololetí vzrostla, a pak se výrazným způsobem přestěhovala na jižní polokouli. To vše se zdá být v souladu s tím, co bylo napsáno minule: sluneční aktivita v 24. cyklu vykazuje významnou hemisférickou asymetrii, přičemž severní polokoule, jež až doposud byla výrazně aktivnější a „napřed“ se přepólovala a aktivita na ní směřuje do minima, polokoule jižní má „to nejlepší“ pravděpodobně ještě před sebou.

JOTO po pěti letech

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
37–38
autor:
Aleš Majer

Ochrana nočního životního prostředí má v zahraničí dlouhou tradici a na světě existuje několik desítek parků a rezervací s cílem informovat veřejnost o problematice světelného znečištění a chránit životní prostředí. Většina z nich leží v USA či Kanadě. V roce 2009, u příležitosti Mezinárodního roku astronomie, vznikl obdobný projekt také u nás ve spolupráci s našimi severními sousedy.

Na lovu letních mlhovin

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
39–41
autor:
Vladimír Libý

Pohled na letní oblohu, kterou se jako páteř klene Mléčná dráha, přináší kromě pěkných otevřených hvězdokup také řadu mlhovin. V následujících řádcích se seznámíme s mlhavými perlami letní oblohy.

Perly Abellova katalogu

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
42–43
autor:
Ondřej Nývlt

Méně známý katalog, sestavený v polovině minulého století Georgem O. Abellem, obsahuje 86 planetárních mlhovin, které tento americký astronom objevil díky analýze fotografických desek prohlídky „Palomar Sky Survey“.

Zadní obálka

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
44
autor:
Vladimír Libý

Centrální oblast Mléčné dráhy s 3,58m dalekohledem NTT (New Technology Telescope) na observatoři La Silla v chilské pošti Atacama.


[recenze] Rudolf Mentzl a Dana Mentzlová: Piráti na Marsu

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
36
autor:
Vladimír Libý

Když se řekne sci-fi pro děti, vybaví se zástupcům mé generace asi Neználek na Měsíci, který ale byl v knihovničce velmi rychle vytlačen Asimovem a Clarkem. Knížka Piráti na Marsu leží na pomyslném protipólu v současné době tak populárních fantasy příběhů pro děti a mládež. Jedinou fantazií v celé knížce je totiž pouze skutečnost, že se na Mars (zatím) nelétá. V příběhu dvanáctiletých školáků, kteří se vypravili se svojí třídou na „výměnný pobyt“ na Mars, sledujeme postupnou terraformaci planety.

[recenze] Petr Harmanec, Miroslav Brož: Stavba a vývoj hvězd

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
36
autor:
Petr Kulhánek

Knížka formátu 160 × 235 mm je vysokoškolskou učebnicí jedné z nejdůležitějších partií astrofyziky – fyziky hvězd. Je určena především studentům astronomie na vysokých školách. Kniha je ovšem napsána natolik srozumitelně a přehledně, že jí porozumí kdokoli, kdo je obeznámený se základy diferenciálního a integrálního počtu.


[novinka] Pozoruhodný soused

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
34
autor:
Jaroslav Pavlousek

Spitzerův kosmický dalekohled a sonda WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objevily v blízkém okolí Slunce zajímavý objekt – nejchladnějšího známého hnědého trpaslíka, který má teplotu srovnatelnou s podmínkami na severním pólu Země.

[novinka] A znovu exoměsíce!

ročník:
2014
číslo:
2
stránka:
34
autor:
Jaroslav Pavlousek

V minulém čísle Astropisu jsme uveřejnili úvahu o měsících exoplanet (exoměsících) jako tělesech, která by mohla tvořit další skupinu nadějných kandidátů pro existenci mimozemského života. Předpověď, že exoměsíce existují a že budou dříve či později objeveny, má pravděpodobnost hraničící s jistotou. Žádný exoměsíc však dosud objeven nebyl, ale právě v době, kdy vyšlo první letošní číslo Astropisu, se objevila zpráva, která nám snad o krůček přiblížila exoměsíce.